Přibližně 19 milionů rumunských voličů mělo v neděli příležitost zúčastnit se voleb nástupce prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se uchází 13 kandidátů, ale předpokládá se, že rozhodne až druhé kolo 8. prosince, do kterého postoupí dva nejsilnější kandidáti. Volební místnosti se uzavřely v nedělních 20:00 SEČ. První exit polly ukazují na možný postup kandidátky opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Eleny Lasconiové.

Za favorita voleb je považován šestapadesátiletý premiér Marcel Ciolacu z postkomunistické sociální demokracie, kterému průzkumy přisuzují okolo 25 procent hlasů. Napětí ale budí těsný souboj o druhé místo, o které podle průzkumů zápolí šéf narodně pravicové parlamentní strany Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR) George Simion (38) a vůdkyně středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová (52). Podle jiných průzkumů je ve hře o postup do druhého kole také bývalý premiér, předseda horní komory parlamentu Nicolae Ciuca (57), napsala agentura APA. Rumuni mohli volit také v zahraničí, kde úřady otevřely 950 volebních místností.

Podle prvních odhadů, které se mohou od konečných výsledků lišit, je v čele s 25 % podle předpokladů premiér Marcel Ciolacu, na druhém místě pak s 18 % Elena Lasconiová, píše server Politico. George Simion je podle exit pollu na čtvrtém místě se ziskem 15 % hlasů.

Simionova popularita prudce vzrostla na pozadí rekordní inflace, jejíž míra loni dosáhla deseti procent. Od ruské invaze na Ukrajinu sice Simion opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince, ale v předvolební kampani vystupoval proti dodávkám zbraní Ukrajině, která se brání třetím rokem ruské agresi a se kterou má Rumunsko společné hranice.

Krajně pravicového politika také obviňovali ze styků s ruskými tajnými službami, což Simion popíral a odpovídal, že vede stranu, která je vůči Rusku nejvíce nepřátelská. Vůdce AUR je znám také jako euroskeptik a proslul i výroky proti homosexuálům. Zasazuje se za sjednocení Rumunska a Moldavska. Kišiněv mu opakovaně zakazoval vstup do země, připomněl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Od ruské invaze na Ukrajinu sehrává Rumunsko čím dál důležitější roli v NATO. Bukurešť otevřela v zemi výcvikové středisko pro přeškolování pilotů na americké stíhačky F-16 a také poskytla Ukrajině část svých systémů protivzdušné obrany Patriot.

Vzhledem k tomu, že Rumunsko je poloprezidentská republika, role a pravomoci hlavy státu nejsou v žádném případě jen čistě reprezentativní. Šéf státu má podle ústavy silné pravomoci v záležitostech zahraniční politiky, národní bezpečnosti a také při jmenování soudců, upozorňují agentury. Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb se v Rumunsku 1. prosince uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o nové vládě.