Na Radu České televize míří petice několika občanských iniciativ, které vyzvaly radu k odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Podle signatářů výzvy svým jednáním destabilizoval tuto instituci, dramaticky snížil důvěru ve vedení ČT a vyvolal protesty zaměstnanců ČT i běžných občanů. Uvádí to v textu výzvy.

Souček se podle webu Mediář v úterý setkal se zaměstnanci ČT, kde prohlásil, že neodstoupí. K tomu jej nedávno vyzval radní Vlastimil Ježek. Souček také podle Mediáře uvedl, že management ČT pod jeho vedením neuvažuje o jakémkoli slučování s Českým rozhlasem. Plán na sloučení veřejnoprávních médií razí například předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš.

Pod výzvou k odstoupení je podepsáno přes 30 signatářů. Vedle Lukáše Hilperta z Milionu chvilek a Václava Němce z Vraťte nám stát! se k ní připojili bývalý předseda vlády ČR a Senátu Petr Pithart, písničkář Jaroslav Hutka, katolický kněz a historik Tomáš Petráček, spisovatelka Radka Denemarková, spisovatelé Jáchym Topol a Petr Placák, kněz Tomáš Halík, fyzik David Heyrovský nebo literární historik Martin C. Putna.

„Jan Souček vyvíjí nepřípustný nátlak na respektované redaktory, ruší úspěšné a kvalitní pořady, vyhrožuje ukončením celých programových okruhů bez souhlasu Rady ČT a mnoha dalšími kroky poškozuje dobré jméno televize,“ uvádí výzva.

O vážnosti situace podle signatářů svědčí i březnové usnesení rady, ve kterém Součkovi vytýká některé kroky. Po udělení výtky jej rada může během 12 měsíců odvolat. Souček tento týden výtky odmítl jako neopodstatněné.

Za znepokojující Součkovy kroky uvedli autoři výzvy mimo jiné zrušení pořadu 168 hodin, nedokončenou reportáž investigativního redaktora Ondřeje Stratilíka nebo odchody redaktorů Zuzany Černé a Václava Crhonka. Ředitel zpravodajství Petr Mrzena podle autorů výzvy dovoluje vybraným jedincům ve své divizi kumulovat funkce a rozhodovat o vlastních rodinných příslušnících.

Souček také vedl spory s etickým panelem ČT, který zamítl stížnost Institutu Václava Klause na Václava Moravce. Členové panelu nakonec rezignovali a Souček do něho dosadil lidi, kteří jsou mu podle petice loajální. Signatáři připomněli i to, že Souček v březnu avizoval dočasné pozastavení několika pořadů, včetně úspěšného Fokusu Václava Moravce,

Výzva uvádí, že vedení ČT toleruje rozsáhlý švarcsystém, kdy mnoho stálých pracovníků včetně novinářů nemá potřebné jistoty, podporu, benefity, odstupné, dovolenou a další zákonné náležitosti zaměstnaneckého poměru. Na druhé straně ČT podle signatářů zaměstnává na politiky napojené osoby a vyplácí jim takzvané zlaté padáky. Vedení ČT se podle výzvy také dopouští vážných pochybení v hospodaření, když například nevymáhá soudně prokázanou škodu čtyři miliony Kč po vinících v kauze odvolaných členů dozorčí komise. V roce 2024 Souček náhle zrušil vývoj pořadu Parlament, do kterého již ČT investovala nemalé prostředky, píše se ve výzvě.

Poukazuje i na to, že velkou nevoli a veřejné protesty zaměstnanců ČT vyvolala koncem roku 2024 příprava pravidel (“Charta zaměstnance” či nově “Standardy ČT”), která omezují i mimopracovní chování a komunikaci zaměstnanců na sociálních sítích.

Signatáři se pozastavují i nad tím, že Souček veřejně hrozil zrušením celých programů ČT, pokud nebudou zvýšeny televizní poplatky. Netrpělivost s tímto legislativním procesem pak začátkem roku 2025 podle nich nevhodným a nedůstojným způsobem vyjádřil na sociálních profilech ČT, což sklidilo kritiku veřejnosti.

Mezi schválením nového zákona v Poslanecké sněmovně a jeho projednáním v Senátu pak Souček oznámil pozastavení sedmi zpravodajských a publicistických pořadů. Následně slíbil Radě i Senátu, že v případě úspěšného dokončení legislativního procesu všechny pořady již od května 2025 obnoví. Novela o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, kterou Senát schválil 9. dubna, zatím čeká na podpis prezidenta Petra Pavla.