Vláda i opozice očekávají zásadní verdikt Ústavního soudu. Zatímco hnutí ANO cítí šanci zamířit na svou primární voličskou základnu mezi seniory, vládu v případě neúspěchu čeká zásek do rozpočtu v desítkách miliard i stamiliardové výdaje navíc do budoucna. O důchodcích se díky mimořádným valorizacím mluvilo jako o „vítězích“ inflace. S tím však přicházel i enormní růst důchodového schodku a vláda se tak rozhodla výrazně zasáhnout do poslední mimořádné valorizace v minulém roce.

Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Soud se jím zabýval minulý týden při veřejném jednání, prvním po pěti letech. Poslanci ANO se domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda se ale rozhodla pro úspornější postup, poukazovala na dlouhodobé rozpočtové dopady.

Soud předminulý týden vyslechl zástupce ANO i některé členy vlády, několik ekonomů, statistiků a státních úředníků. Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.

Růst cen v rozhodném období od července 2022 do ledna 2023 v domácnostech důchodců činil podle vyjádření vlády 11,5 procenta. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Kdyby vláda nechala valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle ministrů dosáhnout až 400 miliard korun. Jen za minulý rok měl rozpočet ušetřit kolem dvacet miliard.

Vláda u soudu mimo jiné upozorňuje také na to, jak rostly důchody v předchozích letech. „Náhradový poměr, tedy poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné hrubé mzdě, je i po valorizaci vysoký – v průměru za celý rok 2023 by měl činit dle kvalifikovaného odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí cca 46 %,“ uvádí mimo jiné vláda s tím, že od ledna 2022 šlo již o páté zvýšení důchodů v řadě za posledních 18 měsíců. „To činí z důchodců kategorii osob, která byla a je proti dopadům inflace chráněna ze všech nejlépe (pro srovnání – např. u zaměstnanců nastal v důsledku inflace propad reálných mezd o 10 %),“ uvádí ve vyjádření soudu vláda. Náhradový poměr přitom v předchozích letech spíše osciloval výrazně níže, kolem či i pod 40 %.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v roli svědka řekl, že nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl, podle kterého to byl šok. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu 2023 meziročně stouply o 17,5 procenta a meziměsíčně o šest procent. Stálo za tím hlavně zdražení energií po konci úsporného tarifu a přechodu na cenové stropy. Životní náklady důchodců stouply podle Hampla ještě výrazněji než u ostatní populace.

Ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král na rozdíl od Hampla vyjádřil názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. Překvapila jej pouze míra, v jaké prodejci na začátku roku 2023 přecenili zboží, a také to, jak vzrostly ceny potravin. Podle dat Českého statistického úřadu ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu 2023 vzrostly meziročně o 24,8 procenta, meziměsíčně o 3,9 procenta.

V otázce kritiky změn v důchodovém systému přitom nejde jen o opozici, kritika či vyjádření v duchu, že zejména rychlé a nečekané změny v důchodovém systému jsou na hraně, zaznívala od odborníků na ústavní právo, ombudsmana Stanislava Křečka a pochyby zmínil i prezident Petr Pavel. V případě mimořádných valorizací se objevovala i kritika, že vláda nevyslyšela rad expertů a čekala se změnami, aby nepopulární krok nezasáhl do prezidentských voleb. Práci na podání, které řeší snížení mimořádné valorizace, zastřešil tehdy mimo jiné ústavní právník Jan Kudrna.

Odborníci jsou v předjímání rozhodnutí soudu spíše zdrženliví, upozorňují však na to, jak důležité bude v takto kontroverzním případě srozumitelné odůvodnění soudního nálezu. Například podle ústavního právníka Zdeňka Červínka však ústavní pořádek zkrácením valorizací porušen nebyl, ač si vláda podle něj mohla v něčem počínat obezřetněji.

Ústavní soud vyhlásí nález o zkrácené valorizaci penzí ve středu 24. ledna. Vládní novelu, která jednorázově snížila poslední červnovou mimořádnou valorizaci podle současných pravidel, napadlo hnutí ANO kvůli údajné retroaktivitě a způsobu projednání návrhu ve stavu legislativní nouze. A zatímco v případě, že soud shledá problém v procesním jednání, může podle dřívějších vyjádření odborníků dojít jen k „nápravě“, v případě retroaktivity – tedy změny až poté, co už vzniklo legitimní očekávání, že dojde k navýšení důchodů podle tehdejších pravidel – by zřejmě musela vláda peníze důchodcům „vrátit“. I na takovou variantu je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vláda připravená. „Pokud se to stane, tak si s tím poradíme,“ řekl ministr Stanjura CNN Prima News. Připustil, že by výdaje nepokryla vládní rozpočtová rezerva a že by vláda musela najít úspory.