Sparťan Krejčí podepsal dres s heslem „Jude Slavie“ a číslem 88. „Není to jeho světonázor,“ tvrdí klub
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čeští sportovní fanoušci od neděle na sociálních sítích řeší kauzu podpisu „hanobícího“ dresu kapitánem pražské fotbalové Sparty Ladislavem Krejčím. Na sociálních sítích totiž kolují záběry a fotografie, na nichž Krejčí u příležitosti oslav ligového titulu podepisuje sparťanský dres s číslem 88, který odkazuje na nacistickou symboliku, a nápisem „Jude Slavie“, což je hanlivý pokřik používaný pro městského rivala – Slavii Praha. Podle vyjádření klubu šlo ale jen o nešťastnou náhodu.
Příspěvky rozebírající podpis dresu se začaly objevovat v průběhu neděle a pondělí, tedy krátce poté, co si Sparta po vítězství nad Mladou Boleslaví zajistila první příčku v letošním ročníku fotbalové ligy právě před druhou Slavií.
— SPARTA OUT OF CONTEXT (@outofcontextspa) May 19, 2024
Číslo 88 v nacistické symbolice odkazuje na osmé písmeno abecedy H a má připomínat pokřik „Heil Hitler“, podobně jako například číslo 18 má představovat iniciály nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Spolu s nápisem „Jude Slavie“, který mimo jiné míří na pěticípou hvězdu na červenobílém slávistickém dresu v něm mnozí fanoušci viděli projev antisemitismu nebo nepochopení celé situace.
Klub nicméně věří, že šlo spíše o neštěstí. Deník Echo24 se obrátil s žádostí o vyjádření na mluvčího Sparty Ondřeje Kasíka. „Vůči pokřiku Jude Slavie se jako klub dlouhodobě vymezujeme a rozhodně si nepřejeme, aby se na tribunách ozýval,“ uvedl zatím pro iDNES.cz mluvčí. „V Mladé Boleslavi se nicméně všichni hráči v rámci pozitivních emocí po zisku titulu zastavili u fanoušků a v rychlém sledu podepsali desítky dresů i dalších předmětů. To, že se k Láďovi mimo jiné dostal i tento dres a že ho podepsal, nevypovídá nic o něm jako o člověku nebo snad o jeho světonázoru,“ dodal Kasík.
Nepřípustné, říká etická komise
Heslem „Jude Slavie“ častují klub z pražských Vršovic nejen příznivci Sparty, ale také fanoušci dalších českých týmů. Slávisté v utkáních proti svému soupeři zase sahají po pokřiku „Smrt Spartě“. Rozdílem mezi těmito dvěma pokřiky se shodou okolností nedávno zabývala i Etická komise Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Podle ní je připodobňování Slavie k židům nepřípustné.
Konstatovala tak letos při řešení případu sparťanské fotbalisty Daniela Turyny, který nastupuje za Spartu B. Ten na sociální sítě publikoval antisemitské výroky a posléze uváděl, že „nic nebylo myšleno na Židy“.
Mě dostalo, jak sparťanští ultras na Hitlerovy narozeniny, které se datumově shodují s narozeninami Krejčího, vyvěsili transparent „Všechno nejlepší našemu kapitánovi a vůdci“. Když jsem na to upozornil, tvářili se, že vůdce je Krejčí. Nevěřím tomu ani za mák.
— Mikuláš Ferjenčík (@Mikiferjencik) May 19, 2024
Komise ale dospěla k jinému závěru. „Přestože z kontextu i výpovědi ze dne 25. 1. 2024 je zřejmé, že pan Turyna označením Žid zamýšlí dopustit se hanobícího projevu vůči skupině fanoušků či hráčů klubu SK Slavia Praha, nemá tento aspekt vliv na naplnění skutkové podstaty, závadnost popsaného jednání a trestnost spáchaného disciplinárního přečinu,“ píše se nejprve v rozkladu.
„Označování fanoušků, hráčů či příslušníků konkrétního členského klubu za rasu, národnost či etnickou nebo náboženskou skupinu je krajně nevhodné. V konkrétním případě ztotožnění fanoušků, hráčů a příslušníků členského klubu SK Slavia Praha za Židy pak vede toto ztotožňování k nepřípustnému antisemitismu. V této souvislosti je nutné odsoudit též pokřik „Jude Slavia“, který zaznívá ze strany fanoušků především AC Sparta Praha při vzájemných utkáních s SK Slavia Praha,“ píše pak dále komise.
„V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že označení „Jude“ je německé označení Židů a historicky vešlo ve všeobecnou (nechvalnou) známost při jeho používání na šesticípých žlutých hvězdách na oblečení osob označených nacistickými zákony za Židy („Juden“), a to během německými nacisty organizovaného a systematického vraždění Židů během 2. světové války známého jako holocaust, či konečné řešení židovské otázky,“ vysvětlila komise.