Největší šanci stát se ministerským předsedou po nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku dávají místní sázkové kanceláře bývalému trojnásobnému premiérovi Robertovi Ficovi. Vyplývá to z vypsaných sázek. Fico je předsedou nejpopulárnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), podle sondáží by ale k vytvoření kabinetu s většinou ve sněmovně potřeboval podporu několika dalších stran, kterou na základě dosavadních vyjádření politiků nemá jistou. Volby na Slovensku budou 30. září.

Například sázková kancelář Tipsport SK má kurz 2,1:1 na to, že Fico bude první premiér po volbách, který získá důvěru parlamentu. Fortuna na tuto možnost vypsala kurz 2,15:1. Dalším politikům dávají bookmakeři nižší šanci, že budou stát v čele kabinetu. Například jmenování Michala Šimečky premiérem by tipujícím, kteří vsadí na tuto možnost, vyneslo zhruba tři eura za každé vsazené euro. Šimečka je předsedou neparlamentního proevropského hnutí Progresivní Slovensko, které je v zemi podle sondáží druhou nejpopulárnější politickou formací.

Největší preference naměřil Směru-SD i nejnovější průzkum agentury Ipsos, který zadal list Pravda. Ze sondáže také vyplynulo, že vytvoření kabinetu s většinou ve sněmovně by mohlo být komplikované. Směr-SD by s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) a hnutím Republika, které spojuje odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině a k protiruským sankcím, obsadily ve 150členné sněmovně 61 křesel. Spolu s třetí nejpopulárnější stranou Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) někdejšího premiéra Petera Pellegriniho, který v roce 2020 odešel ze Směru-SD, by zmíněné strany měly potřebnou většinu. Hlas-SD ovšem odmítá povolební spolupráci s Republikou; do tohoto hnutí dříve přestoupili někteří představitelé krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, která se podle sondáží do sněmovny už nedostane.

Ani PS by na základě výsledků sondáže Ipsosu nemělo skládání vlády jednoduché. Muselo by spolupracovat nejen například s Hlasem-SD, ale také s konzervativními hnutími, které vystupují proti jeho liberálním návrhům.

Analytici už dříve uvedli, že klíčem k sestavení nové vlády bude patrně postoj Hlasu-SD a to, které strany se i s ohledem na značný počet ještě nerozhodnutých voličů nakonec dostanou do sněmovny. Některé z nich se totiž v průzkumech pohybují kolem volebního prahu. Samostatně kandidující strany musejí dostat ve volbách alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Pro koalici nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)/Křesťanská unie/Za lidi platí sedmiprocentní limit. Koalice kolem OLaNO tuto hranici v sondáži Ipsosu překročila, v jiném dřívějším průzkumu ji naopak nezdolala.