Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá výrazné změny v důchodovém systému, který míří do neudržitelné situace. To má mít dopad i na prodlužování doby odchodu do řádné penze. Důležitým pro výpočet se mají stát statistiky o předpokládané délce dožití jednotlivých ročníků a jako prvních by se to mělo týkat padesátníků. „Všeobecně všechny prognózy předpokládají, že délka života poroste až do konce století,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 demograf Tomáš Fiala působící na pražské VŠE.

Co říkáte na řešení představená vládou?

Z hlediska situace státního rozpočtu je to pochopitelné. Co mi ale delší dobu připadá nespravedlivé, je striktní podmínka 35 let pojištění k nároku na řádný důchod, mělo by to být měkčí a plynulejší, tedy při kratší době pojištění alespoň s nárokem na nižší důchod. Povinná doba pojištění je u nás jedna z nejvyšších v Evropě. Podobně u předčasných důchodů zvýšení hranice na 40 let znamená, že na to bude mít nárok skutečně málokdo. Na druhou stranu chápu, že z hlediska státního rozpočtu chtějí nástup nových důchodců co nejvíce oddálit. Řadě lidí to ale může dost zkomplikovat život.

Přijde mi, že když se prodlužuje délka života, měl by se zvyšovat důchodový věk, ale současně by se měla o něco prodlužovat doba pobírání důchodu. Připadá mi to logické zejména v dnešní době rozvoje technologií, ne, aby lidé na ten stejný důchod museli pracovat čím dál více. Spravedlivější mi připadá návrh mezigeneračně spravedlivého, důchodového věku, tedy zachovat poměr mezi dobou pobírání důchodu a dobou pracovní aktivity. Tedy, kdyby se prodloužil život o rok, měli by lidé o tři čtvrtě roku déle pracovat, ale o čtvrt roku déle pobírat důchod. Limit na 21,5 roku života bude méně spravedlivé vůči pozdějším generacím, které budou déle pracovat a důchod budou mít stejně dlouho. Nemělo by tam být tedy nějaké absolutní, ale relativní kritérium.

Dnešní padesátníci mají být první, kterých se dotkne možný pozdější odchod do důchodu, v průměru by měli důchod pobírat zmíněných 21,5 roku – jak jsou na tom při odhadu doby dožití dnešní čtyřicátníci, padesátníci, na které to má jako první dopadnout?

Lze to pouze odhadovat na základě prognózy vývoje úmrtnosti. Dnešní padesátníci, tedy osoby narozené v roce 1973 by podle střední varianty projekce ČSÚ z roku 2018 při spravedlivém důchodovém věku 65 let a 10 měsíců měli pobírat důchod zhruba 21 let a 6 měsíců. Čtyřicátníci, tedy osoby narozené v roce 1983, kdyby se to mělo brát spravedlivě, by měli jít do důchodu zhruba v 66 letech a 10 měsících a pobírat důchod 21 let a 9 měsíců. To zvyšování důchodového věku bude ale asi trochu rychlejší a doba pobírání důchodu o něco kratší, aby se rozpočet připravil na situaci, kdy půjdou do důchodu početné ročníky narozené v 70. letech.

Podle ministra Mariana Jurečky by měl růst doby odchodu do důchodu mezi ročníky dosahovat maximálně dvou měsíců.

To je stejné jako doposud, ovšem neodpovídá to růstu délky života. Všechny prognózy předvídají, že se zpomalí. Pokud by to zvyšování důchodového věku mělo odpovídat pouze růstu délky života, mělo by se to zvyšovat zhruba tak o jeden měsíc pro každý ročník. Podle poslední prognózy ČSÚ by z demografického hlediska bylo spravedlivé, aby důchodový věk 66 let byl až pro ročník narození 1974, důchodový věk 67 let až pro ročník 1985.

Ukažme si ten výpočet na nějakém reálném příkladu, například člověka, kterému je dnes padesát.

Běžná hodnota střední délky života při narození, která se často udává, znamená průměrnou délku života všech, včetně třeba dětí, které zemřou v prvním roce života. Pro výpočty doby pobírání důchodu se vylučují lidé, kteří se důchodu nedožijí. Například střední délka života mužů při narození v roce 2022 byla 76 let, ale délka zbývajícího života 65letých mužů v tomto roce byla ne 11, ale 16 let. Ta skutečnost, že se dožili 65, znamená, že patří k lidem, kteří budou žít nadprůměrně dlouho.

Do těch výpočtů se navíc zohledňuje i skutečnost, že se délka života bude v dalších letech zvyšovat. Úmrtností tabulky většinou popisují délku života tak, jak by vypadala, pokud by se už nezlepšovala zdravotní péče, lidé měli stejnou úmrtnost jako v roce, kdy došlo k výpočtu, jako by se vývoj zastavil. Pokud tedy přihlédneme k tomu, že v dalších letech se bude život dále prodlužovat, docházíme k závěru, že muži, kteří by v roce 2022 odešli v 65 letech do důchodu, by jej měli v průměru pobírat asi 18 let. Ženy, které žijí o něco déle, by při stejném důchodovém věku pobíraly důchod asi 22 let. Samozřejmě za předpokladu, že se úmrtnost bude vyvíjet podle střední varianty projekce ČSÚ z roku 2018

Očekává se aktualizovaná předpověď doby dožití i se započtenou pandemií covidu, na které pracuje ČSÚ. Jaké další faktory dobu dožití ovlivňují?

Je jich celá řada, negativně to může zejména v některých oblastech ovlivňovat zhoršování životního prostředí, dost výrazně to ovlivňuje vzdělání, což může být způsobeno třeba tím, že lidé s podprůměrným vzděláním, kteří chtějí vyšší příjem, musí přijmout práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí, kde mají nějaké příplatky. Nesledují pak třeba taky tolik jak se chovat zdravěji, kouří, pijí alkohol ve větší míře. Vlivů je celá řada.

Všeobecně ale všechny prognózy předpokládají, že délka života poroste až do konce století. Výjimkou byl covid, ale ukazuje se, že se úroveň úmrtnosti už loni vrátila na období předcovidové, tedy rok 2019. Je tam tedy určité zpoždění, ale předpokládá se, že v dalších letech by měla délka života růst. Zatím je to zpoždění asi o rok, poslední prognóza Eurostatu předpokládá, že se to do deseti, dvaceti let dožene a pak poroste délka života ještě o něco málo rychleji, než podle prognózy z roku 2018. Ačkoliv jsou to všechno samozřejmě spekulace.