Slovensko čekají v příštím roce největší změny v daňovém systému od jeho velké reformy z roku 2003. Konsolidační balíček slovenské vlády, který zejména zvyšuje stávající daně a zavádí nové, bude spolu s vývojem na trhu práce přispívat k inflačním tlakům, napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Původně očekávaná pětiprocentní inflace v roce 2025 na Slovensku by nakonec mohla být nižší, a to kvůli pokračování plošných státních kompenzací hlavně cen zemního plynu pro domácnosti.

Slovensko od začátku ledna zvýší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z nynějších 20 procent. Novou pětiprocentní sazbou DPH budou zdaňovány mimo jiné některé takzvané základní potraviny včetně vybraného bezlepkového zboží, dále zdravotnické pomůcky, knihy, ubytovací a restaurační služby při podávání jídel. Na zbylé potraviny a elektrickou energii se bude vztahovat další nová sazba DPH, a to ve výši 19 procent. V současnosti jsou například některé potraviny zatížené desetiprocentní sazbou DPH.

Novou daní z finančních transakcí zase stát od dubna zatíží například odchozí platby z bankovních účtů právnických osob, a to sazbou 0,4 procenta, maximálně 40 eur (zhruba 1000 Kč) za jednu platbu. Sněmovna v rámci opravy původně schváleného konsolidačního balíčku v hodnotě zhruba 2,7 miliardy eur (67,8 miliardy korun) mimo jiné rozšířila seznam transakcí i subjektů, kterých se tato nová daň z finančních transakcí týkat nebude.

Některé firmy zase zaplatí od příštího roku více na dani z příjmů právnických osob. Sazba této daně se na 24 z dosavadních 21 procent zvýší pro podniky se zdanitelnými příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně. Naopak, malým firmám sazba daně ze zisku klesne na deset z 15 procent. Kromě toho Slovensko zavede novou daň ze slazených nápojů a sníží finanční podporu rodičů nezaopatřených dětí. Součástí schválených změn je také vyšší zvláštní zdanění mobilních operátorů a firem produkující zboží z ropy. Slovenská vláda prosadila také škrty v ohledně rodičovského důchodu, což je obdoba českého výchovného.

"Máme za to, že rozsahem opatření a objemem dopadů jde o největší změny v daňové oblasti od daňové reformy v roce 2003. Vzhledem k tomu, že vláda bude muset v konsolidaci pokračovat, máme za to, že ještě nejsme na konci této cesty," uvedl Kočiš.

Slovensko v roce 2003 rozhodlo mimo jiné o zavedení rovné daně z příjmů 19 procent a také o sjednocení sazeb DPH rovněž na 19 procent. V rámci tehdy schválených změn současně stouply spotřební daně a zrušeny byly například daň z dědictví a darování, jakož i z převodu a přechodu nemovitostí.

Nynější slovenský konsolidační balíček, který Ficova vláda prosadila ve snaze ozdravit státní finance, přispěje podle odborníků k vyšší inflaci. "Po oznámení vlády, že bude pokračovat ve stropování cen energií, zejména plynu, budou inflační tlaky v příštím roce přicházet zejména z konsolidačních opatření (vyšší DPH, vyšší zdanění firem) a trhu práce," napsal Kočiš.

Nezaměstnanost na Slovensku vykazovaná podle národní metodiky se drží pod čtyřmi procenty a v zemi stoupá počet zaměstnaných cizinců. V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. ČR uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent.