Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v pondělí odmítli komentovat spekulace, podle nichž má Bradáčová v brzké době nahradit Stříže ve funkci. Novela zákona o státním zastupitelství vymezuje Střížovo funkční období do léta 2028. Od červencové účinnosti novely bude vláda moci šéfa žalobců odvolat pouze z určitých konkrétních důvodů, například pro závažné porušení povinností.

"Jakékoliv personální záměry nejvyšší státní zástupce dopředu nekomentuje, a to včetně vlastní osoby," sdělil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý na dotaz, zda Stříž nezvažuje před účinností novely rezignaci. Také Blažek řekl, že se k personálním otázkám nikdy předem nevyjadřuje. "Spekulace jsem nikdy nekomentovala a není důvod tak činit ani nyní," napsala Bradáčová.

Novela možnost odvolání nejvyššího státního zástupce podstatně zužuje. Nově ho půjde sesadit pouze za zaviněné závažné porušení povinností, zásadní ohrožení důvěry v řádnou činnost soustavy státního zastupitelství nebo zásadní ohrožení vážnosti a důstojnosti funkce.

Nová podoba zákona také zároveň zavádí časově omezená funkční období vedoucích státních zástupců. V přechodných ustanoveních pak stávajícímu nejvyššímu státnímu zástupci stanoví konec mandátu na uplynutí sedmi let ode dne, kdy nastoupil do funkce, přičemž Stříž řídí nejvyšší státní zastupitelství od července 2021. Bradáčové bude podle týchž ustanovení končit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku příštího roku.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se zatím možnou výměnou na místě nejvyššího státního zástupce oficiálně nezabýval, Blažek v tomto směru žádný návrh nepředložil. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda, a to právě na návrh ministra spravedlnosti. Šéf žalobců se může své funkce vzdát písemným oznámením ministrovi. Jeho funkce by pak zanikla uplynutím dalšího kalendářního měsíce.