Rodičům, kteří i přes uzákonění nepřípustnosti fyzických trestů budou vychovávat děti výpraskem, nejspíš nebude hrozit postih. V chystané novele by se měl objevit sice výčet toho, co by se potomkům dělat nemělo, ale bez následné kriminalizace. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je potřeba odlišovat výchovu od domácího násilí. Ustanovení o nepřípustnosti fyzických trestů by měla obsahovat novela občanského zákoníku. Připravuje ji ministerstvo spravedlnosti. S uzákoněním nepřípustnosti bití dětí počítá plán prevence domácího násilí s opatřeními do roku 2026, který ve středu schválila vláda.

Jurečka řekl, že je s přípravou nové zákonné úpravy obeznámen a mluvil o ní se zástupci neziskových organizací, ministerstva spravedlnosti i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. "Na začátku před několika měsíci jsem řekl výhradu, že si nemyslím, že by bylo dobré, aby zákonná úprava byla koncepčně postavena tak - i v tom legislativním textu, že by rodič, který v nějaké výjimečné situaci ten pohlavek použije, za toto mohl být kriminalizován v nějaké absurdní rovině. Dohodli jsme se na textaci, která říká, že tyto výchovné metody rodič aplikovat nemá. Je tam výčet v odstavci i jiných věcí, které rodič dělat nemá, ale není k tomu ta druhá oblast, která by říkala, že je toto možné konkrétně kriminalizovat. Je potřeba odlišovat, co je výchova a co je už opravdu domácí násilí," řekl Jurečka. Podle něj by se ale proti lidem, kteří páchají násilí na dětech, ženách, mužích či seniorech, mělo postupovat nekompromisně.

Jurečka už loni v rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl, že není správné uzákonit, že rodič nemůže ve výjimečné situaci ve výchově dát pohlavek či "lepnout jednu na zadek". Zmínil, že je svým rodičům vděčný za facku v pravý okamžik. Podle Jurečky je zásadní odlišení nepřiměřeného násilí a aktu k vymezení mantinelů, o kontextu mají rozhodovat soudy. Ministrovo vyjádření vyvolalo nesouhlasné reakce.

Podle nedávného výzkumu psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy víc než třetina rodičů v Česku. Tělesně děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství "dostávali". Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Dvě pětiny matek a otců považují bití za selhání rodiče. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina dotázaných. Šéf výzkumného týmu Radek Ptáček při představení výzkumu poznamenal, že děti se učí pozorováním. Násilné jednání pak napodobují.

Zákonný zákaz platí podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání v 66 státech. Jako první ho uzákonilo v roce 1979 Švédsko. Od roku 2010 je v Polsku, od roku 2005 v Maďarsku, od roku 2000 v Německu či od roku 1989 v Rakousku.

Zákaz bití a jiného fyzického týraní doporučoval Česku opakovaně výbor OSN pro práva dítěte. Před 13 lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. S návrhem pak přišla tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, ale neuspěla.