Český telekomunikační úřad (ČTÚ) eviduje už pomalu tisíce stížností na nevyžádaný telemarketing, přestože loňská novela zákona o elektronických komunikacích otravné obvolávání potenciálních zákazníků v zásadě zakázala. Mnohé společnosti ale legislativu dále obcházejí hlasovými automaty nebo skrýváním, kdo vlastně volá. ČTÚ už kvůli tomu uložil několik pokut.

Jeden takový telefonát přišel nedávno i do redakce. Volající se představoval jako „zákaznické centrum“ a nabízel životní pojistku. Podle současných pravidel na něco takového přitom obchodník nemá právo. Loňská úprava zákona totiž posílila důraz na transparentnost a souhlas dotčených osob. Společnosti nově nesmějí kontaktovat zákazníky bez jejich předchozího souhlasu, který navíc musí nahlásit u svého operátora.

Jinak platí, že osoba s kontaktováním nesouhlasí. Jedinou výjimkou jsou už existující zákazníci firem. Takové kupříkladu poskytovatel internetu kontaktovat ohledně nějaké změny či nabídky smí.

„Konkrétněji řečeno, nově je zakázáno nabízet marketingovou reklamu (nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb) osobám, u kterých není v účastnickém seznamu uvedeno, že si přejí být za marketingovými účely kontaktovány. Za vytvoření účastnického seznamu se přitom považuje i náhodné generování čísel,“ vysvětluje Jakub Morávek z advokátní kanceláře Felix a spol.

„Bez souhlasu je rovněž zakázáno využívat účastnické seznamy a služby elektronických komunikací pro účely marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení),“ dodává.

Podmínky zpřísnila ještě letošní novela zákona o ochraně spotřebitele, která upravila uzavírání smluv po telefonu. Prodávající musí svou telefonní nabídku potvrdit ještě textově. Spotřebitel bude nabídkou vázán až poté, co s ní bude písemně souhlasit.

Pokuty a stovky stížností

Ne všichni se ale novými pravidly řídí. ČTÚ tak přicházejí stovky hlášení. „Stížností jsme od začátku nových pravidel obdrželi necelých 1200, přičemž letos jde zhruba o 400 stížností,“ sdělila redakci mluvčí úřadu Tereza Meravá.

Úřad také na konci roku 2022 udělil za protiprávní telemarketing pokutu ve výši 420 000 Kč. Konkrétně to bylo kvůli 214 telefonátům. „Dále pak padly další pokuty za nesoučinnost nebo neuvedení požadované informace,“ uvádí mluvčí.

Firmy podle ní zkoušejí vícero technik. „V některých stížnostech si všímáme například problematiky spoofingu, nebo situace, kdy z hovoru není zřejmé, kdo volá a co přesně nabízí a teprve za několik dnů případně přichází další telefonát. Časté je používání hlasových automatů,“ dodává Meravá.

Spoofing je schopnost napodobit jakékoliv telefonní číslo, tedy i infolinku banky nebo podobného subjektu.

Do loňska platila pravidla obráceně – firmy směly po telefonu oslovovat kohokoliv, kdo naopak u operátora vyloženě nenahlásil, že s volanými nabídkami nesouhlasí.