Tag: umění

Články k tagu

Takový neeurocentrický příběh zasvěcení

Když před dvěma lety získal Nobelovu cenu za literaturu Abdulrazak Gurnah, ve zdejších mediálních kruzích ho nikdo neznal. Ti, kdo se uchýlili k statistice, konstatovali, že je šestým africkým a čtvrtým černošským takto poctěným spisovatelem v historii; ti, kdo se spolehli na zpravodajské weby, uvedli, že mezi jeho hlavní témata patří vykořeněnost, střet kultur, dopady kolonialismu a osudy uprchlíků. Teď však česky vyšel – s hodně odborným doslovem Aleny Dvořákové – jeho román Ráj, a skýtá se tak skvělá příležitost o něco přístupněji mnohé doplnit, nebo i poopravit.

Starý rozhovor BBC zřejmě odhalil skutečné jméno streetartového umělce Banksyho

Britská veřejnoprávní vysílací společnost BBC našla starý rozhovor s Banksym, který nikdy nebyl odvysílán celý a který patrně odhaluje křestní jméno záhadného streetartového umělce. Ten sám v dotyčném rozhovoru z roku 2003 tvrdí, že se jmenuje Robbie. V rozhovoru, který byl dnes použit pro zvláštní díl podcastu The Banksy Story, se novinář BBC tvůrce graffiti zeptal, zda jeho jméno je Robin Banks, na což umělec odpověděl: „Je to Robbie“.

Švabinského olej Splynutí duší se vydražil za 15,872 milionů korun, je to autorův rekord

Za 15,872 milionu korun včetně dražební přirážky se v neděli v aukci v pražském Obecním domě prodal olej Maxe Švabinského Splynutí duší. Obraz z roku 1901 odborníci považují za stěžejní dílo českého symbolismu. Je to autorův rekord v tuzemských aukcích, řekl ČTK Miloš Svoboda z pořádající společnosti European Arts Investments. Vyvolávací cena díla byla deset milionů korun. Milionovou hranici v nedělní aukci podle Svobody překonalo devět děl ze 190 aukčních položek.

Slovenská nej

Už podvaadvacáté se u našich východních sousedů udělovala ocenění za nejlepší stavby posledních let. Výběr oceněných realizací slouží jako dobrá sonda do stavu tamního architektonického prostředí. Před hodnocením výsledků jakékoli soutěžní přehlídky týkající se architektury je potřeba si uvědomit jednu (neradostnou) věc. A sice tu, že hodnocené realizace reprezentují jen velmi, velmi malý vzorek celkové stavební produkce dané země.

Cena za architekturu 2023: lávka v Litomyšli, mlýny v Pardubicích nebo památník Mašínů

Hlavní cenu v soutěži Česká cena za architekturu (ČCA) dnes porotci udělili za návrh lávky v Litomyšli autorům z ateliéru Ehl & Koumar architekti. Ve finále letošního 8. ročníku ročníku porota vybírala mezi šesti díly. Vítězové Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Ladislav Dvořák a Ladislav Šašek i další finalisté se etablovali z 31 nominovaných prací, které Česká komora architektů (ČKA) představila na nominačním večeru letos v červnu. Výsledky vyhlásili organizátoři soutěže na galavečeru konaném v pražském Fóru Karlín.

Aktivisté rozbili kladivem obraz v londýnské Národní galerii. Dřív byl pořezaný

Metropolitní policie zatkla dva protestující z hnutí Just Stop Oil. Rozbili totiž sklo chránící obraz Venuše v Národní galerii v Londýně. Vandaly poničené dílo, jehož autorem je Diego Velázquez z roku 1600, předtím v roce 1914 pořezala sufražetka Mary Richardsonová, informoval server BBC. V roce 1914 byl stejný obraz poničen sufražetkou Mary Richardsonovou, která protestovala proti zatčení Emmeline Pankhurstové, britské politické aktivistky

Teď zápasíme o duši Západu

Čím původnější myšlenky, tím inovativnější technologie potřebujeme, abychom je zpřístupnili současnosti. To si myslí mediální umělec Michael Bielický. V devadesátých letech se vydal po Mojžíšových stopách s vybavením, které je dnes součástí každého chytrého telefonu, ale tehdy musel povolat na pomoc izraelskou armádu. Zatímco projížděl v džípu Negevskou pouští, návštěvníci uměleckého festivalu v Linci sledovali jeho cestu na obrazovce. Tehdy zázrak, dnes nic neobvyklého. Exodus, jeden z nejmocnějších archetypů západní kultury, se pro tohoto „hybridního umělce“ pracujícího na pomezí analogových a digitálních technologií stal životním projektem. Tematizuje přerod otroctví ve svobodu i proměnu homo sapiens v homo digitalis.

Ikonické trable

Jde dost možná o vůbec nejslavnější stavbu druhé poloviny minulého století. Nestává se totiž běžně, aby se moderní architektura stala po pár dekádách globálním symbolem celého kontinentu. K realizaci této ikony, od jejíhož otevření právě uběhlo padesát let, však vedla mimořádně bolestivá cesta, během které dokonce její architekt z projektu odešel a operu na vlastní oči nikdy nespatřil.

Hranice Agnieszky Hollandové

Vzrušené, pochvalné a především rozzlobené ohlasy na nejnovější snímek slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové zazněly dávno před jeho tuzemským uvedením: nejen v televizních rozhovorech na něj otevřeně a nevybíravě nadával polský prezident Andrzej Duda i představitelé vládní strany Právo a spravedlnost, vlastně čílila se ne nepodstatná část polské pravice, zatímco levice dílu většinou tleskala.

Národní muzeum vystavuje 38 návrhů národního pavilonu pro Expo 2025

V Národním muzeu 12. října 2023 startuje architektonická výstava s názvem Český pavilon Expo 2025: Soutěžní návrhy. Pořádá ji Kancelář generálního komisaře pro Expo 2025 ve spolupráci s Národním muzeem. Přehlídka současné české architektury představí návštěvníkům všech 38 soutěžních návrhů, které v březnu 2023 zabojovaly o jedinečnou možnost navrhnout národní pavilon pro příští světovou výstavu. Ta se bude konat od dubna do října 2025 v japonské Ósace.

Zapadlí hrdinové naší doby

Kdo by dnes četl Karla Václava Raise? Toho kdysi tak oblíbeného autora širokých čtenářských vrstev, že se nad tím opakovaně musel pozastavovat i velký F. X. Šalda. Rais byl pro něj opakem toho, jak má moderní literatura vypadat, ale když jeho bestsellery (Zapadlí vlastenci, Pantáta Bezoušek aj.) recenzoval, chtě nechtě se zabýval tím, že přece na tom Raisovi musí něco být, když je tak čten. A tedy i on uznával, že nějaké kvality to má, když ne umělecké, tak určitě aspoň výchovné, poznávací a jaksi terapeutické.

Zdravé umění v pražské Invalidovně

Pod botami tu a tam zaskřípou zrnka písku, někdy se ale také po prudším došlápnutí zvedne prach. To podle toho, zda má člověk pod nohama ošlapanou dlažbu, nebo právě chodí po udusané hlíně. Ve vzduchu je občas cítit vlhkost a také vůně mnoha dávných desetiletí. Jenže místo vzpomínek jsou v opuštěných místnostech syté barvy, silná bílá světla a občas i elektronická hudba. Mezi Pražany vyskočilo v karlínské Invalidovně na čtyři zářijové dny moderní umění.

Souboj tvůrců

Umělá inteligence je žena. Aspoň podle mluvnického rodu a prvních portrétů. Má obvykle dívčí tvář s pohledem upřeným kamsi do dálky, kde v temnotě nejsou hvězdy, ale shluky čísel a matematických symbolů. Tak si ji nejčastěji představují současní ilustrátoři, přestože to žádná bytost není, ani skutečná, ani umělá. Jen posloupnost miliard kroků programových algoritmů, které možná ty portréty vykreslují samy. Z databází našich tužeb a přání dokážou analyzovat, jak bychom si asi umělou bytost s nekonečnou inteligencí představovali, kdyby nám na to fantazie stačila. A tak nám ji stvoří.

Stará dobrá Anglie?

Když anglista Martin Hilský před pár desítkami let komentoval esej Takové to byly radosti George Orwella, mínil, že v líčení autoritářského násilí, nesmyslně prosazované disciplíny a krutosti vládnoucích na soukromé přípravce St. Cyprian’s přeháněl – vždyť jiní žáci, mezi něž patřily pozdější význačné osobnosti anglického veřejného života, nic takového nepotvrdili. Dnešní společensko-literární klima je však nastavené přesně naopak, a když esej o svých zkušenostech s jednou takovou školou napsal prozaik James Scudamore (1974), troufl si položit řečnickou otázku:

Mikrokosmos

Na exkluzivní zlínské adrese se v privátním lesoparku ukrývá na první pohled vcelku nenápadná stavba. Její historie, architektura i vybavení by však vydaly na samostatné publikace. Jakmile překročíte práh domu, jako byste se ocitli v časové kapsli. Pohltí vás atmosféra naznačující, že jste na výjimečném místě. Oči vám přeskakují z jednoho sběratelského předmětu na druhý, ze kterých si tady majitel udělal soukromou galerii, začnete si všímat prostorových kvalit, úchvatného interiérového zařízení v perfektně dochovaném stavu.

Zamilujte se do příběhů, svět lidí z periferie a jubileum Čapkova památníku

Festival umění, literatury a vzdělávání (FALL) je příležitostí pro setkání se spisovateli, umělci, edukátory a dalšími zajímavými osobnostmi. Poskytuje prostor pro reflexi literatury, umění, sdílení příběhů a čtení v kontextu proměn současného světa – především proměny digitální. Jeho součástí jsou autorská čtení, výstavy, workshopy či diskuse.

„Hrdinové nebo vrazi?“ Česko vyšle do boje o Oscary film Bratři od potomka Mašínů

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyšle do soutěže o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek režiséra Tomáše Mašína Bratři. Drama vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. V premiéře bude film v českých kinech uveden 26. října. ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků z 12 českých hraných a dokumentárních filmů.

Kapitalismus funguje, když fungují umělci

Marek Pokorný je už víc než třicet let tam, kde se něco děje v umění a v galeriích. Byl zprvu kritikem a kurátorem, pochůzkářem po výstavách, přítelem umělců a návštěvníkem ateliérů. Pak se stal na deset let ředitelem Moravské galerie v Brně, kde byl tak úspěšný, že by se nikdo nedivil, kdyby v tom pokračoval v Praze. Místo toho před lety odešel do Ostravy, kde vybudoval asi nejživější „platformu“ pro současné umění v této zemi, galerii PLATO. Je to všechno tím, že se u něho spojuje intelektuální vášeň pro věc a víra, že to má smysl.

Něco končí, něco začíná

Prázdniny jsou fuč, nastává léto babí. S ním přichází i čas, kdy se k dalšímu předělu chystá zdejší výstavnická sezona. Některé expozice s počátkem podzimu končí, jiné s koncem léta začínají, a tak se podívejme, co v tomto čase uvádí jedna z vyhlášených galerií, GASK v Kutné Hoře. Jelikož je toho víc, než co tento text může obsáhnout, vybíráme tři kousky: František Štorm i Jiří Surůvka nabízejí krásu a rozjímání vyvěrající z humorného gesta – první si dobírá okolí anekdotickým šklebem, druhý převrácením běžných vzorců.

Zubrnické dožínky, my chlapci z internátu, jak se denně setkat s bohem

Navštivte Muzeum v přírodě Zubrnice a pomozte oživit starý svátek sklizně slavený na konci žní. Pro návštěvníky muzea je k běžným prohlídkám připraven doprovodný program. Zájemci se naučí péct sladké dobroty, nakládat zelí nebo moštovat jablka, ke koupi budou například originální modely z krojového ateliéru Pavly Hampton. Dožínky v Zubrnicích, Muzeum v přírodě Zubrnice, 9. 9. 2023.

Myší bunkr

Po několikaletých sporech ohledně zamýšlené demolice jedné výrazné brutalistické stavby v Berlíně je konečně jasno o jejím dalším osudu. Budova, která i navzdory svému nepřívětivému zevnějšku a kontroverzní funkci získala kultovní postavení v rámci poválečné architektury, zůstane stát a dostane se jí náležité péče.

Sen podvečera kratochvilného

Prohlídky už skončily, návštěvnický lid už odešel, ale zahrada se ještě nezavírala. Byl krásný letní podvečer, žár už přece jen trochu slábl, takže světlo klesajícího slunce vytvářelo něžně stříbřitý opar, v němž to všechno bylo ještě kouzelnější. Vypadalo to jako scenerie ze snu: barevný, trochu takový pohádkový dům nad vodami, sivá zeleň keřů, šelest labutího plutí po hladině. Do ticha občas zakřičel zámecký páv, což jsem si však nebral osobně. Sedl jsem si na lavičku a s výrazem rajsky blaženým pozoroval nádheru, která byla tak omamující, že jsem toužil, abych s ní splynul, stal se nějakým ptákem nebo třeba i rybou, která trávila svou existenci v soustavě vodních kanálků, jež se důmyslně klikatily nádhernou zahradou.

Batman a „ta, která pomáhala Hitchcockovi“. Na Českém Šternberku začíná Noir Film Festival

Dnes začal už 11. ročník Noir Film Festivalu na hradě Český Šternberk, kde se představí řada noirových filmů, bohatý doprovodný program a také zástup českých a zahraničních hostů. Festival se koná od 24. do 27. srpna a nabídne klasické filmy noir, ale také české a argentinské filmové pokusy o temný žánr nebo batmanovské filmy, které se noirovým žánrem zásadně inspirovaly. Velkou poctou bude účast režiséra Hynka Bočana, který si převezme výroční cenu festivalu za přínos 'černým filmům', tzv. Noirové oko.