Lukáš Novosad - Redaktor deníku ECHO24.cz

/

Studoval češtinu na FF UK, zkoušel tamtéž i pedagogiku a práva na Policejní akademii. Nyní studuje lužickou srbštinu na univerzitě v Lipsku. V minulosti redigoval měsíčník pro světovou literaturu Plav a pomáhal organizovat festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Dlouho se živil jako vychovatel ve výchovném ústavu, nyní paralelně píše pro Echo a působí v APLA Praha coby koordinátor aktivit pro osoby s Aspergerovým syndromem. Doposud psal příležitostně o literatuře a filmu, v posledních letech se soustředěněji věnoval lužickosrbské kritice. Přeložil knihu Jurije Kocha Modrá vrána (2009).

Články autora

Je ještě třeba temno zahánět lucernou?

Když Divadlo v Dlouhé realizovalo plán inscenovat hru Lucerna od Aloise Jiráska, bylo to – aspoň pro pisatele těchto řádků – drobné překvapení. Lucerna totiž sice patří mezi základní díla české literární dramatiky, zároveň ale v Praze v posledních letech pravidelně hrána nebývá. Naposled byla roku 2008 v Národním divadle pouze obnovena starší inscenace Vladimíra Morávka.

Přímá volba je možná definitivní rozchod s Masarykovým dědictvím

Když před dvěma týdny někdejší šéf tuzemské Akademie věd Jiří Drahoš oznámil svůj úmysl kandidovat na příštího českého prezidenta, přineslo jeho prohlášení začasto nadšení ve smyslu: „Ano, to je konečně on!“ Zvýšené pozornosti se ale vlastně těší kdekterý kandidát na tento úřad – prostě proto, že samotný úřad je našinci vnímán výjimečně, skoro posvátně. Čím to je?

Výstava Aje Wej-weje je výkřik, ale zavřený do konzervy

V Národní galerii vystavuje již dva týdny své nové dílo slavný čínský výtvarník Aj Wej-wej. Není to poprvé, vloni k 220. výročí vzniku galerie tu měl expozici s názvem Zvěrokruh (dvanáct obřích zvířecích hlav čínského zvěrokruhu – kopií plastik, jež během opiových válek v roce 1860 zničila zahraniční vojska v Zahradě dokonalého jasu poblíž Pekingu).

Vzpomínky na jímavější časy

Vlastně se není co divit, že tak pozapomenutý významný akt zdejšího společenského chování, jako jsou námluvy, si vysloužil svou výstavu dokonce v Národním muzeu. Je zaměřena, jak jinak, na projevy lásky na českém a moravském venkově v 19. i 20. století i na představení darů, které si tehdy zamilované páry dávaly.

Vývoj obrazů na příkladu coury Alice

Jak předznamenává jeho název, grafický román Kiki z Montparnassu autorů Catel Mullerové a José-Louise Bocqueta pojednává o životních zákrutách slečny Alice Ernestine Prinové, známější právě pod přezdívkou Kiki. Tato dívka ve dvacátých letech minulého století – v ustáleném výrazu v letech takzvaně bláznivých – jako modelka inspirovala k vrcholným výkonům nejednoho slavného tvůrce pařížské avantgardy.

Starší články