Tag: hudba

Články k tagu

Óda na dirigenta

Zemřel Libor Pešek. Bylo mu 89 let. Český dirigent, který se proslavil především ve Velké Británii, kde řídil nejlepší orchestry, a dělal tak čest i české hudbě a české pověsti.

Mimořádný úspěch dirigenta Hrůši. Stal se hudebním ředitelem Královské opery v Londýně

Dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden. Na postu vystřídá Antonia Pappana, který od sezony 2024/2025 přijal místo šéfdirigenta u Londýnského symfonického orchestru. Do září 2025 bude Hrůša sdílet ředitelskou zodpovědnost za fungování operního domu. Jedenačtyřicetiletý Hrůša bude druhým Čechem, který bude Královskou operu řídit, v padesátých letech minulého století ji krátce řídil Rafael Kubelík.

Ruské celebrity plní seznam „zahraničních agentů“

Ruský seznam „zahraničních agentů“ se plní zejména slavnými celebritami, hudebními hvězdami, opozičními novináři a politickými aktivisty. Kreml nově označil za zahraničního agenta slavnou rappovou hvězdu Oxxxymirona, autora bestselleru Metro 2033 Dmitrije Gluchovského nebo novinářku Marinu Ovsjannikovovou. Seznam fyzických osob považovaných v Rusku za zahraniční agenty pravidelně aktualizuje ruské ministerstvo spravedlnosti, informuje portál France24.

Z YouTube do Warner Music. Šéfem nahrávací společnosti bude český manažer

Americká nahrávací společnost Warner Music Group jmenovala svým budoucím výkonným ředitelem manažera Roberta Kyncla, který pochází z Česka. Nyní je obchodním ředitelem internetové platformy pro sdílení videí YouTube. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Kyncl tak začátkem příštího roku v čele podniku vystřídá Steva Coopera. Kyncl podle firmy Warner Music hraje od roku 2010 ústřední roli ve strategii platformy YouTube a významně se podílel na jejím růstu.

Zagorka, naše duhová víla

V naší dávné třídě základní školy se spolužačky dělily na Haničky a Helenky, což jim nejspíš vydrželo dosud. Sem tam se vyskytla nějaká Pilarka, Urbánková, možná i Molavcová – to byla intelektuálka –, v pubertě se objevila Špinarka a Suzi Quatro. Marta žádná, to možná tajně doma. Šlo o sedmdesátá léta.

Skutečná kněžna zpívaného českého slova

Slova v titulku jsou vypůjčena od velmože zdejší kritiky Jiřího Černého, který takto už roku 1975 charakterizoval postavení Hany Zagorové v české populární hudbě v recenzi na její album Cesta ke štěstí. V pátek kněžna zemřela, a veřejný prostor byl vzápětí pln vyjádření, vzpomínek, dojetí, díků nejen z obvyklého ranku celebrit, ale též z okruhu intelektuálů, kteří se ve spojení s popem nechávají vidět zřídka. To vše dohromady tvoří zřejmé uznání, že Hana Zagorová nežila nadarmo, protože energii svého života si nenechala pro sebe, nýbrž se o ni dokázala podělit s dalšími.

V 75 letech zemřela zpěvačka Hana Zagorová

Ve věku 75 let zemřela slavná česká zpěvačka Hana Zagorová. Dlouhé roky se potýkala s vážnou poruchou krvetvorby. Po prodělání nemoci covid-19 se její zdravotní stav v poslední době obecně horšil. Informaci o jejím úmrtí vydal server CNN Prima News s odkazem na zpěvaččina manažera Luboše Kříže. Zagorovou dlouhodobě provázely zdravotní problémy. . Kvůli únavě a oslabení organismu od srpna minulého roku zrušila své pracovní závazky.

Otázka práv

K postavení označovanému termínem „boomer“ patří, že jeho nositel je při příležitostných výletech do světa aktuální pop music znechucen tím, jak od dob našeho mládí upadla. Ale díky nedávnému textu americké spisovatelky Kat Rosenfieldové na webu UnHerd má boomer možnost seznámit se s úpadkem, který není toho obvyklého druhu.

Nejkrásnější hudební festival v Česku je připraven. Krásný ztráty Live začínají již v pátek

Na jednom z nejmalebnějších míst v Česku se v pátek opět rozezní další ročník hudebního festivalu Krásný ztráty Live. Na statku Všetice na Benešovsku se fanoušci mohou těšit na kytaristu a zpěváka Jana Ledeckého, kapelu Tata Bojs či slovenskou legendu Pavole Hammela, který s kapelou Prúdy zavzpomíná na jedno z nejvýznamnějších alb československé populární hudby Zelená pošta. Chybět nebude ani hudební garant festivalu Michal Prokop s kapelou Framus Five.

Radosti a strasti albínů, festival nového cirkusu, Pandořina skříňka

Fotografie Michała Szalasta o albínech z ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře korigují obvyklé představy o tragickém životě těchto lidí. Nejsou výsledkem letmé návštěvy evropského fotoreportéra v exotickém prostředí. Michału Szalastovi se v Tanzanii podařilo navázat s albíny bližší kontakt a získat si jejich důvěru. Michał Szalast – Albíni, 400 ASA Gallery, Praha, do 20. 9. 2022.

Ukryto v knihách, pestrý svět včel, pohádky na dovolenou

Ukryto v knihách. Výstava prezentuje výsledky odborného průzkumu rukopisů a tisků pomocí speciálních záznamových zařízení, světelných zdrojů i rentgenových snímků. Zaměřuje se na ukázky obrazových záznamů skrytých prvků knižní vazby nebo materiálů knih, vizualizace prostým okem neviditelných informací. Tajemství knih – skryté prvky rukopisů a tisků, Národní knihovna ČR, Praha, do 3. 9. 2022.

Legendární Kiss v Praze na konci své cesty. Hrají prý úplně poslední turné

V zaplněné pražské O2 areně se ve středu s fanoušky, kterých se podle pořadatelů sešlo přibližně 15.000, loučila legenda světového glam rocku Kiss. Muzikanti proslulí pomalovanými obličeji, divokými kostýmy a dalšími výstřelky zahráli během svého údajně posledního turné End of the Road (Konec cesty). Čtveřice převlečená za démona, hvězdného chlapce, mimozemšťana a kočku na závěr vystoupení nabídla hit Rock and Roll All Nite a návštěvníci koncertu se rozcházeli za tónů reprodukované písně God Gave Rock ‚n‘ Roll to You II

Festival Krásný ztráty. „Podařilo se vytvořit tradici,“ říká Michal Prokop

Legendární Michal Prokop si v srpnu už pošesté pozve hosty na festival Krásný ztráty, který slibuje všežánrovou přehlídku legend, jistot i nadějí současné scény. Sejdou se opět na na statku ve středočeských Všeticích. A pro Michala Prokopa znamená letošní rok také 55 let „u mikrofonu“, které v loňském roce korunoval novou deskou. „Žádné pevné soudy, co bude dál už si netroufám vyslovovat,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.

Komorní festival Krásný ztráty. „Lidi baví zůstávat přes noc,“ říká Gaydečka

V srpnu své brány už po šesté otevře hudební festival Krásný ztráty na statku ve středočeských Všeticích. Legendární Michal Prokop si pozve své hosty, mezi kterými nebudou chybět například Tata Bojs, Vltava, Pavol Hammel či Jan Burian. Jde o unikátní událost léta, v podstatě rodinné setkání, říká producent festivalu David Gaydečka. V rozhovoru líčí ale také to, jak si hlavní hvězda letošního pražského Metronomu Nick Cave užil Prahu

Životní drama průkopnice, Čína podle Badiucaa, metropolitní hudební festival

Organizátoři Metronome Prague každoročně oslovují všechny věkové i žánrové posluchačské vrstvy. Sází na aktuální dění v moderní hudbě, ale neopomíjí ani stále živou klasiku různých žánrů. Dramaturgie akce nezapomíná na tuzemské účinkující, kteří zde mnohdy nabízí unikátní program. Na poslední ročník zavítalo bezmála 20 000 návštěvníků.

Ná nána nánananá, nánananá, hey Paul. Pravdivá příhoda s McCartneym

Uplynulý týden byl naditý úmrtími významných mužů, zemřeli izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua, český herec Stanislav Fišer či francouzský herec Jean-Louis Trintignant. O každém z nich by mohl a měl vzniknout samostatný text. Leč zmiňme je pouze výčtem, jelikož ani víkendová listina důležitých připomenutí není krátká – slaví se totiž několikero významných kulatin. Nízká čísla vynechám. A vzpomenu jen vyšší karty, konkrétně osmdesátiny skladatele a zpěváka Paula McCartneyho.

Z Beatles zůstávají jen dva. McCartney slaví 80 let a je na poštovní známce

Paul McCartney se celosvětově proslavil už jako zpěvák, baskytarista a skladatel legendárních Beatles, jeho song Yesterday je nejhranější písní historie. Po rozpadu „Brouků“ uspěl i sólově a dnes je jedním z nejúspěšnějších hudebníků a skladatelů všech dob. Pro jeho tvorbu je typická melodická hra na baskytaru, široký hlasový rejstřík a žánrové rozpětí od popových melodií až po klasickou hudbu či elektroniku. V roce 1997 ho britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu.

Vltavská filharmonie za rok podražila. Praha odhaduje cenu na 9.4 miliardy

Stavební náklady na filharmonii u metra Vltavská Praha aktuálně odhaduje na 9,4 miliardy korun bez DPH oproti původnímu loňskému odhadu 4,9 miliardy. Vyplývá to z dokumentu, který schválili městští radní a kterým potvrdili výsledky architektonické soutěže na podobu budovy. V té uspělo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group. Příprava projektové dokumentace podle dřívějších informací vyjde na dalších 780 milionů korun a další miliardy budou stát úpravy okolí.

Proč bychom to nezkusili (jinak)

Ano, také já, sváteční návštěvník opery, jsem byl svědkem historické události a slyšel jsem to již slavné bučení, kterými bylo přivítáno nové nastudování Prodané nevěsty v Národním divadle. Psalo se o tom, že se ozývalo během premiéry a pak několikrát v průběhu první reprízy 2. června (na té jsem ho slyšel já). Bučení, tento projev intenzivního vztahu k opeře, je prý běžný v italských dómech, takže se dá říci, že jde o vyjádření vysoké kulturní úrovně bučících a znak jejich světovosti.

Tak už?!

Na ten okamžik čekala celá tuzemská architektonická scéna dlouhé roky. Dočkala se minulé úterý v Centru architektury a městského plánování, kde napjatá atmosféra připomínala spíš hromadné sledování důležitého hokejového utkání než obvykle ryze formální vyhlášení výsledků architektonické soutěže. Očekávání živil fakt, že se této ambiciózní soutěže zúčastnilo celkem dvacet týmů složených z naprosté mezinárodní špičky včetně několika českých studií, která se v ní rozhodně neztratila – dvě z nich se probojovala až do pětice nejlepších oceněných projektů.

Hurá na šikmou rampu aneb Korzo k budoucí filharmonii

Obrázkům budoucích budov se říká vizualizace a je zajímavé si je prohlížet. Jsou na nich nejen ony budoucí stavby, ale také figurky, které představují budoucí obyvatelstvo. Na těch obrázcích jsou z důvodů perspektivních, abychom si lépe prohlédli proporce té stavby, a také z důvodů propagačních, abychom se těšili, jaké to bude, až těmi figurkami budeme my.

Vangelis, řecký lučištník v Paříži

„Pokaždé když slyším Chariots of Fire, napadne mě, že ten chlap musí být co čtyři roky nesmírně šťastnej. Začne olympiáda, ozvou se Ohnivé vozy a jemu přiteče pár milionů dolarů. Skutečně šťastnej chlap,“ začínal zpěvák Jon Anderson vyprávění, jak se seznámil s řeckým skladatelem Vangelisem, s nímž následně natočil tři výtečné desky. Minulý týden ten šťastný chlap zemřel.

OBRAZEM: Jak mohla vypadat nová pražská filharmonie

Na vltavském břehu má uprostřed Prahy vzniknout nové kulturní centrum, které se podle některých názorů významem vyrovná stavbě Národního divadla. Mezinárodní porota hledala mezi devatenáctkou návrhů takový, který se nejlépe vypořádá s okolo plynoucí řekou, akustikou, ale i samotným rázem okolní architektury. A jak ukazují návrhy dalších finalistů soutěže, představy o tom, co do pražské architektury „zapadá“, se mohou značně lišit.

Nová filharmonie bude za 9 miliard. „Ale stavíme na 200, 300 let,“ říká předseda poroty

Vítězný návrh Vltavské filharmonie slibuje ambiciózní stavbu v centru Prahy. Je však třeba také počítat s tím, že na avizovaných šest miliard nevyjde a realizace se zřejmě protáhne i prodraží. „Stavíme význačnou budovu na dvě stě, tři sta let. A tak bychom k tomu také měli přistupovat,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 architekt a předseda poroty soutěže Michal Sedláček.

Praha postaví u Vltavy moderní budovu filharmonie. Za šest miliard

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie v Praze se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Výsledky dnes vyhlásili zástupci hlavního města a jeho Institutu plánování a rozvoje. Budova by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032, náklady se odhadují asi na šest miliard korun. Nové kulturní centrum s několika sály, které by mělo být i sídlem České filharmonie, má stát u stanice metra Vltavská. Magistrát usiluje o spolufinancování stavby státem.

V Eurovizi zvítězila ukrajinská kapela. Z její skladby se stala válečná hymna

Vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra se skladbou Stefania. Český zástupce, skupina We are Domi se zpěvačkou Dominikou Haškovou, skončil se skladbou Lights Off na 22. místě. Ve finále vystoupilo 20 účastníků soutěže vybraných hlasováním a zástupci zemí takzvané velké pětky, a sice Itálie, Francie, Španělska, Británie a Německa. Ukrajinská skupina patřila k největším favoritům celého klání, a to i vzhledem k ruské invazi.

Magická derivace současnosti

Stopy ve vnímání okolního světa na Jiřím Černickém zanechalo mj. toxické prostředí periferie – mezi skládkou a chemičkami v panelákovém předměstí Ústí nad Labem 70.–80. let minulého století, tříměsíční předrevoluční studijní pobyt v Sovětském svazu, tříletá brigáda v hnědouhelných dolech nebo cestování šestnácti zeměmi Afriky. Už tituly jeho materiálově i obsahově pestrých a vynalézavých děl naznačují obsah: První sériově vyráběná schizofrenie, Pluh na rytí držkou v zemi, Bin Ladinova lampa, Pomník obětem ruské mafie, Anatomie sněhuláka, Děvka svobody atp.