Aktivismus vymysleli Němci. Kurt Hiller, německý esejista a právník židovského původu, organizoval roku 1919 první aktivistický kongres. Plánem bylo dát obsah slovu samému a založit pacifistický světonázor, odpor proti fetišizaci práce a nárok na sexuální svobodu. Hlavním výsledkem byl nakonec fakt, že se do širšího povědomí dostal sám aktivismus.
Okupační stávky za klima na českých univerzitách bylo minulý týden všude plno. Měla se odehrát u příležitosti výročí 17. listopadu a také v době konání 27. mezinárodní konference OSN o změně klimatu v Egyptě. Dny a týdny předtím ze zahraničních agentur přicházely zprávy, jak se vandalové snaží poškodit významná výtvarná díla ve světových galeriích. Ve jménu boje za klima.
Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů. Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků.
Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. „Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál,“ řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. „Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow,“ řekl Sharma.
Zástupci států světa se v neděli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.
Světoví lídři se v egyptském Šarm aš-Šajchu téměř dva týdny scházeli, aby jednali o možných řešeních tzv. klimatické krize. Oči mnohých sledujících se ale místo k politikům upínají k teprve dvacetileté Američance íránského původu Sophii Kianniové. Tato aktivistka a nejmladší členka mládežnické skupiny klimatických poradců při OSN zastupuje na klimatické konferenci Blízký východ. Řadou médií již byla překřtěna na nástupkyni Grety Thunbergové. Ta se kupodivu do Egypta nedostavila.
Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.
Od pondělí probíhá studentská stávka za klima na několika univerzitách v Praze, Brně, Plzni či Hradci Králové. Mezi vysokými školami je zastoupena např. FSS Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, brněnská JAMU nebo FaVU. Na fakultách studenti přespávají, pořádají přednášky, promítají filmy nebo organizují koncerty. Na stěnách budov se objevují transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“
Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl v rozhovoru pro CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou „sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu“. Agentura Bloomberg Bezosovo jmění nyní odhaduje na 124 miliard dolarů (asi 2,92 bilionu korun). „Ano, plánuji,“ odpověděl Bezos na přímý dotaz novinářky CNN Chloe Melasové, zda plánuje rozdat „jmění, které za jeden život ani není možné utratit“.
Týden po zahájení klimatické konference OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch začíná mezi vyjednávači narůstat frustrace. Obávají se, že se jim do pátku, kdy má konference skončit, nepodaří vyřešit řadu detailů, které jsou zapotřebí k dosažení dohody, píše agentura Reuters.
Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn. Nezmínil, o které státy jde.
Evropská komise dnes navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.
Stovky ekologických aktivistů v sobotu vnikly na plochu amsterodamského letiště Schiphol, kde po několik hodin bránily vzletu soukromých letadel. Proti aktivistům zasáhla vojenská policie, podle místních médií byla více než stovka osob zadržena, napsala agentura Reuters. Protest byl součástí demonstrací organizovaných skupinami Greenpeace a Extinction Rebellion proti plánovanému rozšíření letiště a proti emisím ze soukromé letecké dopravy.
V pátek dvě aktivistky za boj proti fosilním palivům vylily konzervu rajčatové polévky na van Goghovo mistrovské dílo Slunečnice a následně se přilepily ke stěně. Další komplic celou akci natáčel, takže dramatické video okamžitě obletělo sociální sítě a přebrala ho média. O propagaci měli postaráno. Jestli však své kauze nějak pomohli, je nanejvýš pochybné.
I když se Evropa potýká s energetickou krizí, Evropská unie nijak neslevuje ze svých klimatických závazků. I nadále bude před letošním klimatickým summitem OSN naléhat na největší světové ekonomiky, aby zlepšily své cíle v boji proti změně klimatu, a upozorní, že současné úsilí států je nedostatečné. Vyplývá to z návrhu dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Pozoruhodným rysem naší energetické krize je, že v EU ještě nikdo směrodatný nenavrhl revizi klimatické politiky – emisních povolenek, taxonomie a podobně. Politici a hlavní proud vědy samozřejmě mají nainvestováno do hypotézy o antropogenním (lidstvem zaviněném) globálním oteplování. Evropská unie následuje šest let starou Pařížskou dohodu OSN, která stavěla na zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Panel je nejenom politicky, ale z velké části i datově závislý na amerických databázích.
Dnešní děti nejsou tak fit, jako bývali ve stejném věku jejich rodiče, a může za to klimatická změna, uvedl pořad CBS Morning, který se opřel o studii environmentální fyzioložky Shawndy Morrisonové. Problém je podle ní v tom, že rostoucí teploty mají vliv na dětskou obezitu a děti tráví méně času venkovními aktivitami. To však narazilo na tvrdou kritiku, podle které je dětská obezita způsobená jinými faktory. Studie tvrdí, že děti jsou dnes o 30 % méně aerobně zdatní než jejich rodiče.
Domlouvám si schůzku se sedmnáctiletým Oldřichem Příklenkem. Chci s ním mluvit o tom, jak se žije generaci Z, tedy těm, kdo se narodili kolem roku 2000 a později (tvoří u nás asi čtvrtinu celkové populace). Nenechá si vysvětlit, jak se dostane na místo určení, prý si to najde v mobilu, stačí mu poslat lokace v mapách. „Pokud si dospívající zapomene doma mobil, peněženku či klíče, tak je to právě mobil, pro který se vrátí,“ říká sociolog Martin Buchtík.
Nevíme, zda výklad, podle něhož za ničivý, už dva týdny trvající požár v národním parku České Švýcarsko s víc než 1000 hektarů shořelé přírody může globální oteplování, dnes představuje oficiální linii státu. Slova premiéra Petra Fialy tu byla zatím neurčitá a dají se vykládat tak či onak („To všechno jsou důsledky určité změny, která tady nastává“; předtím Fiala zmínil vlnu veder a požárů po Evropě včetně toho našeho).
Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci. „Rád bych, abyste si všichni všimli, že nemám kravatu,“ řekl Sánchez na tiskové konferenci. „To znamená, že z energetického hlediska můžeme ušetřit všichni,“ dodal. Vzápětí ve vážnějším tónu oznámil, že vláda příští týden zavede mimořádná opatření ke zvýšení energetických úspor.
Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.
Jak bych mohl chtít přivádět do tohodle světa děti – tato úvaha se v poslední době šíří veřejným prostorem. V různých variacích samozřejmě – zejména časté je přidání přívlastku „zasranýho“ před ten svět. Je to chápáno jako projev tzv. klimatické úzkosti. Bylo by možné se domnívat, že je to jen mem určený ke zviditelnění na sociálních sítích, nicméně ho lze zaslechnout i naživo, v terénu, autenticky vysloveného v konverzaci.
Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.
Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.
Německá sociálně demokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD) se v posledních dnech stala terčem kritiky kvůli svým plánům v oblasti klimatu a bydlení. Chce totiž otevřít debatu o velikosti bydlení a jejich vlivu na udržitelnost. To se nelíbí opozici, ale ani vládní liberální FDP. Tyto strany záměry Geywitzové označují za regulaci a klimasocialismus. Geywitzová naznačuje, že velikost a způsob bydlení mají efekt na klima.
Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.
Raději uhelné elektrárny, než bouře v ulicích. Tak by se dalo stručně charakterizovat poněkud překvapivé vyjádření prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Ten v minulosti proslul jako hlavní zastánce „zelenější“ Evropy a příklonu k elektromobilismu. V pátek však pro britský Guardian řekl, že v zimě kvůli vysokým cenám energií hrozí výrazné občanské nepokoje a Evropa by se tak raději měla dočasně vrátit k tradičním fosilním palivům, aby krizi umenšila.
Minulý týden byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry (INFO.CZ). V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.
Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu dnes zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám, když zakročila proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě stěžejního environmentálního zákona ze 60. let. Informují o tom americká média, podle nichž verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena. Ty už před jeho vydáním z velké části narazily v Kongresu.
Z úterý na středu se odehrávala historie, která sice byla přesně naplánovaná, ale ti, kdo ji měli dělat, o ní předem pokud možno mlčeli. Když rada ministrů životního prostředí skončila, šéf německých Zelených a vicekancléř spolkové vlády Robert Habeck napsal: „Uprostřed největší energetické krize v dějinách Evropy jsme přijali jeden z klimatických balíčků s největším dosahem v dějinách Evropy.“ Výjimky a kompromisy vyvzdorované několika členskými státy nemění podstatu věci.
