Sedmnáctý listopad je v českém kalendáři vyhrazený pro střet narativů, sporů o povahu příběhu, který se odehrál na konci roku 1989. Pro lidi, kteří tenhle státní svátek vnímají jako skutečně slavnostní den, je to příběh osvobození. Zrodu nějaké sdílené naděje a cesty za jejím naplněním. Ta cesta jistě byla, je a bude nerovná a hrbolatá, ubíhá výrazně pomaleji, než se před čtyřiatřiceti lety čekalo, je a ještě dlouho bude zdaleka neukončená.
Symboly 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu, byly podle někdejšího prezidenta Václava Klause ukradeny lidmi, kteří si to nezaslouží. Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nebylo násilné potlačení studentské demonstrace komunistickou policií před 34 lety masakrem. Celospolečenská podpora změnám se zvedla až po dezinformaci o úmrtí jednoho ze studentů. Klaus a Zeman to dnes uvedli ve společném rozhovoru pro CNN Prima News.
Tisíce lidí si v pátečním chladném počasí udělaly čas na to, aby zašly na pražskou Národní třídu a připomněly si 34. výročí sametové revoluce. Skupinky studentů, turistů či rodiny s dětmi pak v pozdním odpoledni zcela zaplnily prostor před Palácem Metro, aby si v symbolickém čase 17:11 vyslechly Modlitbu pro Martu. Největší akce v Praze se tradičně konaly na Národní třídě, kde dnes proudily davy lidí, pro které iniciativa Díky, že můžeme připravila v rámci pouliční slavnosti Korzo Národní bohatý program.
Třetí den stávek za klima se vydalo asi 200 studentů na pochod z pražského Náměstí Jana Palacha na Albertov. Symbolicky tak chtěli odkázat na letošní oslavy 17. listopadu, kdy se kromě Dne boje za demokracii připomíná také Mezinárodní den studentstva. Podle přítomných se požadavky studentů z roku 1989 nenaplnily. Stávka měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety.
Demokracie není jednou provždy, její určité oslabování můžeme vidět i ve Spojených státech nebo Velké Británii, Česká republika není výjimkou, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi (ČT) na pražské Národní třídě. Proto je potřeba pro svobodu a život v bezpečné zemi něco dělat, dodal prezident. Oslav sametové revoluce se ve své funkci zúčastnil poprvé, u památníku potlačení studentské demonstrace položil věnec a jeho manželka Eva zapálila svíčku.
I svoboda pro nadávání politikům patří podle vicepremiéra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana k odkazu 17. listopadu. Řekl to dnes novinářům při položení květin u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o nové totalitě jsou podle něj neuctivé. Zvláště od lidí, kteří sloužili skutečné totalitě za minulého režimu, uvedl. Ministr se na Národní třídě také potkal se svými odpůrci, kteří na něj pokřikovali. Občas se ozval i pískot.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. Politici, kteří se po revoluci dostali k moci a dnes opět vládnou, to podle něj nezvládli. Babiš to řekl novinářům poté, co u pamětní desky na místě, kde komunistická policie v roce 1989 násilně potlačila studentský průvod, položil kytici a zapálil svíčku. Na rozdíl od předchozích let při tom Babiš jako bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) nečelil projevům nesouhlasu.
Česká republika si v pátek připomene 34 let od počátku pádu komunistického režimu a 84 let od uzavření vysokých škol nacisty. U příležitosti 17. listopadu se uskuteční řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Někteří lidé pak využijí svátku výročí sametové revoluce i k demonstracím proti současnému vedení země. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se uskuteční v Praze i dalších městech. Hlavní vzpomínkové akce budou již tradičně před pamětní deskou na pražské Národní třídě.
Dnes slavíme svobodu a demokracii, kterých se nám zázračně dostalo před 34 lety. Předáci pětikoalice se zcela upřímně považují za kustody listopadu ’89 a jeho hodnot – a je paradox, že ty hodnoty trpí nejvíc za vlády pětikoalice. Nahnutě to vypadalo, už když šel do politiky Andrej Babiš. Jeho necitlivost vůči svobodě projevu se projevila nákupem soukromých novin a soukromého rádia. Novum pětikoaliční vlády, úpadek od Babiše k Fialovi, je v tom, že teprve dnes svobodu projevu a atmosféru svobodomyslnosti okusuje stát. Babiš by to možná dělal taky.
Sametová revoluce v roce 1989 byla společným dílem Česka a Slovenska, položila základy demokracie a dosud z ní čerpáme, řekla ve čtvrtek večer slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Praze poté, co položila květiny u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě. V obležení novinářů slovenská prezidentka poděkovala aktérům 17. listopadu. Do Prahy Čaputová den před výročím sametové revoluce přijíždí každoročně. Čaputová uvedla, že je ráda, že v předvečer sametové revoluce může opět být v Praze.
Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát.
Policisté se začali zabývat také rasistickými urážkami, které od jednoho z účastníků čtvrteční demonstrace proti vládě a České televizi (ČT) zazněly směrem k redaktorovi ČT Richardu Samkovi, uvedla Policie na twitteru. Už v pátek kriminalisté oznámili, že se zabývají případem, kdy jeden z účastníků stejného protestu 17. listopadu v Praze napadl novináře serveru Aktuálně.cz Radka Bartoníčka. Na rasistické urážky Samka upozornil v pátek server Romea.cz a zveřejnil video natočené během protestu.
Pokud se shodneme, že listopad 1989 znamenal zásadní zlom v poměrech v této zemi (a on znamenal), pak následky té události vstoupily do Kristových let. V třiatřiceti letech je muž (u žen je to přece jen trochu jiné) zralý k tomu, aby udělal to, co má v životě udělat, a taky je zralý na to, aby ho za to ukřižovali, jako tehdy toho třiatřicátníka. To je samozřejmě podivné přirovnání a analogie, polistopadový režim opravdu není Vykupitel a nikdo se ho nechystá ukřižovat.
V pražské Opletalově ulici poblíž Hlavního nádraží se odpoledne sešli účastníci protestního shromáždění, které svolal organizátor protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Krátce po 14:00 se vydali na pochod, přes magistrálu došli k budově České televize, kde demonstrují „za umožnění vystoupení ve vysílání ČT“ a především za demisi vlády. Podle informací deníku Echo24 se pochodu účastní tisíce lidí a na Kavčích horách už na demonstranty čekali protidemonstranté podporující ČT s hesly „Pracky pryč od ČT“.
Dvojité výročí 17. listopadu připomíná nacistickou i komunistickou totalitu a nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie. Ukazuje na to, že je třeba o svobodu a demokracii pečovat, řekl dnes na pražské Národní třídě premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal.
Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, který se podle něj pojí se svobodou vyjadřování názorů nebo možností cestovat. Několik lidí na Babiše při pokládání květin křičelo.
Pietní akce, ale i demonstrace, pochody, happeningy, koncerty či konference připomenou o čtvrtečním státním svátku výročí 17. listopadu. Námětem akcí bude nejen období 33 let od počátku pádu komunistického režimu a 83 let od uzavření vysokých škol nacisty, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Mezi hlavní dějiště bude patřit prostor před pamětní deskou na pražské Národní třídě, kde byl v roce 1989 komunistickou policií násilně potlačen studentský průvod.
Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.
Milý čtenáři, otevřel jsi někdy ledničku, která byla pár týdnů bez proudu a ve které rozmrzlo a shnilo úplně všechno? Pokud ano, budeš asi souhlasit, že je to mimořádný zážitek. Když za velkých povodní v létě 2002 vypadlo zásobování proudem na obří studentské koleji 17. listopadu v Praze-Troji, shnilo tam těch ledniček více než pět set. Ležely pak chvíli na žalostné hromadě vedle koleje a byly cítit snad až na opačnou stranu Vltavy.
Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.
To, co jsem spatřil, mělo podobu jednak bizarní, jednak strašidelnou. V prvním případě šlo o jakousi bojovou akci, při níž se přenášela bronzová hlava VH po Praze. Jaký to mělo smysl, mi nedošlo, ale zřejmě hluboký. Sen oživení ducha Václava Havla se pak doslova uskutečnil o několik set metrů dál, při večerním setkání občanstva na Václavském náměstí. Tam se Václav Havel zjevil již nikoli pouze jako bronzová hlava, ale jako celotělní bytost, od hlavy k patě.
Politici kladoucí květy a pózující kamerám na Národní třídě bohužel pod tíhou tohoto čísla neudrželi nervy a chladnou hlavu a pouštěli se pro média do hodně silných výroků. Letošní 17. listopad byl o hodně jiný než ty předchozí. Méně sváteční. Méně vzpomínkový. Hektický a provozní. Méně spojující. Víc rozdělující společnost než kdy předtím.
Letos zaznělo zase o něco zřetelněji, že pro část lidí se z výročí 17. listopadu stalo cosi únavného. To, co mnohým může znít bezmála svatokrádežně, je myslím docela pochopitelné. Je to tím, že čas nestojí na místě. Pro část veřejnosti je to součást našich životů. Jenže pro rostoucí část populace už ne. Řekněme – zkusmo a neodborně –, že člověk začne vnímat společenské dění kolem sebe od patnácti let.
K hledání společného demokratického kandidáta na prezidenta vyzval dnes na shromáždění na Staroměstském náměstí spolek Milion chvilek. Hrozí podle něj to, že pokud nebude občanská společnost dost silná, bude se ve volbách v lednu 2023 rozhodovat mezi dvěma populisty či extremisty. Podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta by měli kandidáti s menší šancí na úspěch ve volbách ustoupit ze svých pozic ve prospěch nejsilnějšího kandidáta.
Podle pravděpodobného budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) musí rychle vzniknout odpovědný kabinet. Vládu nelze kvůli situaci s covidem předávat dlouho, řekl dnes novinářům poté, co politici koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) dorazili kolem 11:00 na Národní třídu v Praze položili květiny k pomníku. Fiala doufá, že z odpolední schůzky s prezidentem Milošem Zemanem vyvstane jasný harmonogram jmenování nové vlády. Tu tvoří ODS s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN).
Pád komunismu měl globální charakter, komunismus neporazili ani naši studenti, ani naši disidenti, zhroutil se jako každý podobný namyšlený pokus násilím potlačit lidskou svobodu, řekl při dnešní pietě u Hlávkovy koleje bývalý český prezident Václav Klaus. Na místě, kde nacisté 17. listopadu 1939 zatýkali studenty a odváželi je do koncentračního tábora, řekl, že pošlapání památky statečných studentů o 50 let později se stalo poslední kapkou, jíž pohár přetekl.
Ještě za tmy, zhruba kolem 6:00, přišel dnes premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou uctít výročí 17. listopadu k památníku Sametové revoluce na pražské Národní třídě. Uvedla to dnes Česká televize. Premiér na Národní položil věnec. Brzký příchod odůvodnil tím, že dostal varování, že po něm lidé chtějí házet vejce.
Hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES bude spolu s dalšími asi třemi desítkami uskupení ve středu 17. listopadu od 15:00 na pražském Staroměstském náměstí demonstrovat proti protipandemickým opatřením a krokům vlády, které jsou podle nich protiústavní. Novinářům to dnes řekli zástupci pořádajících hnutí. Před demonstrací bude na náměstí akce Milionu chvilek, ve středu jsou v metropoli v plánu i další shromáždění. Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací.
Podle bývalého prezidenta Václava Klause není možné letošní výročí pádu komunistického režimu z roku 1989 v současné době slavit. Podle něj dochází v Česku k zavádění cenzury, řekl také, že se „rozmáhá strach a vzájemné podezírání“.
Policisté dnes při vzpomínkových akcích v Praze na Národní třídě také kontrolovali, zda lidé dodržují proticovidová opatření. Zadokumentovali několik osob, které neměly zakryté dýchací cesty, uvedla policie na svém Twitteru. Jedním z "dokumentovaných" policií byl i bývalý prezident Václav Klaus.
