Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová, která je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, uvedla, že s anonymy nemá cenu vést diskuzi. Reagovala tak na požadavky skupiny Akademici proti Apartheidu, která volala po jejím propuštění. Skupina, která stojí za propalestinským protestem před budovou Fakulty humanitních studií UK, zveřejnila seznam požadavků.
Izraelská armáda v úterý ráno potvrdila zprávu médií z noci, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Hraniční přechod je kvůli tomu zavřený, sdělila jeho správa agentuře Reuters. Agentura AFP napsala, že dál pokračovaly izraelské údery, podle palestinských úřadů ovládaných hnutím Hamás zemřeli v jejich důsledku další lidé.
Možná není fér dělat si legraci z náhodných uživatelů internetu, ale občas si člověk nemůže pomoci. Jeden z uživatelů X (Twitteru) v reakci na dění na amerických univerzitách napsal: „Dobrým pravidlem dějin je, že pokud se někdy ocitnete v opozici vůči studentskému hnutí a zároveň na straně vládnoucí třídy, mýlíte se. Pokaždé. V každé době. Bez ohledu na konkrétní problematiku.“ Za tento zjevný nesmysl se dočkal oprávněného výsměchu. Příklady hnutí podporovaných studenty, která rozhodně nestála na správné straně, jsou třeba bolševismus, nacismus, maoismus nebo Tálibán.
V polské Osvětimi se v pondělí konal každoroční Pochod živých. Jedná se o 3,5 kilometrů dlouhý pochod mezi koncentračním táborem Osvětim a vyhlazovacím táborem Osvětim-Březinka, na památku více jak milionu Židů, kteří zde během války zahynuli. Letos se ho účastnili i někteří přeživší holokaustu, kteří přežili řádění Hamásu v Izraeli.
Teroristické hnutí Hamás přijalo izraelskou nabídku příměří výměnou za rukojmí. Detaily dohody, na kterou Hamás přistoupil, nejsou dosud známé. O přijetí příměří informuje s odvoláním na své zdroje televize Al Džazíra sídlící v Kataru. Podle izraelských médií informoval Hamás o přijetí dohody katarské a egyptské mediátory.
Vedení Univerzity Karlovy odsoudilo protest z minulého týdne před Fakultou humanitních studií a zastalo se expertky Ireny Kalhousové, která je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií. Iniciativa stojící za protesty apelovala na její propuštění.
Izraelská armáda dnes ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informoval o tom deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Podle nich izraelská armáda vyzývá k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu. Armáda ale tuto informaci zatím oficiálně nepotvrdila. Podle ToI armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do "humanitární zóny" na pobřeží a do oblastí nedalekého Chán Júnisu.
Skupina Akademici proti Apartheidu, která ve čtvrtek zorganizovala před pražskou Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy propalestinskou demonstraci, zveřejnila na sociálních sítích své požadavky adresované univerzitě. V nich mimo jiné volá po přehodnocení zaměstnávání Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií na UK. Přední česká odbornice na Blízký východ často vystupuje v médiích s komentáři k válce v Gaze.
Pražská Fakulta humanitních studií se distancovala od propalestinského protestu, který se konal v tomto týdnu před její budovou. „Organizátoři demonstrace, se kterými jsem mluvila osobně, nebyli studujícími FHS, dokonce nebyli ani studujícími UK,“ podivila se ve vyjádření děkanka fakulty Věra Sokolová. Podobné otázky začínají vznášet i americká média, v zemi dochází v posledních týdnech k protestům na univerzitách ve zcela jinak velkém měřítku, stejně tak k zatýkání napříč desítkami států.
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na dnešek (dopoledne SELČ) střetli proizraelští a propalestinští demonstranti a nejméně jeden člověk skončil v nemocnici, informují americká média. Na místo kolem 10:00 SELČ dorazily i policejní pořádkové síly. Násilnosti podle místních médií eskalovaly poté, co skupina zastánců Izraele zbourala kovové zátarasy okolo tábořiště podporovatelů Palestiny, začala strhávat vlajky a mezi oběma skupiny se rozpoutala potyčka.
Po sociálních sítích se šíří video, které měl na památníku koncentračního tábor v Osvětimi natočit návštěvník původem z Palestiny. Záběry z místa doplnil slovy o tom, že tam (do koncentračního tábora) patří všichni Izraelci. V pozitivním duchu pak mluvil o hnutí Hamás. Kdo je konkrétně autorem videa a kdy bylo pořízeno, není jasné. „Opustíte naši zemi a vrátíte se sem, do táborů smrti. Sem patříte,“ říká muž ve videu, na kterém natáčí památník obětem holocaustu. „Ať žije Palestina,“ zvolá na konci videa.
Dav rozzuřených palestinských studentů zaútočil na auta evropských vyslanců, kteří se účastnili setkání v palestinském národním muzeu. Některá vozidla dav poničil a házel na ně kameny. Na sociálních sítích se nachází videa úprku některých vyslanců. Dav útočil především na vyslance těch zemí, kteří podporují Izrael od počátku současného konfliktu, například na německého vyslance Olivera Owcza. Ten krátce po útoku na sociální síti X uvedl, že nenásilné protesty mají své místo
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. A zřejmě také nedaleký protestní tábor. Informovala o tom agentura AP, stanice CNN a BBC. Policisté jednali na žádost školy. CNN informovala o desítkách zadržených. Univerzita v úterý oznámila omezení přístupu do kampusu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.
Jsou současné protesty na amerických univerzitách antisemitské? Jejich zastánci tvrdí, že ne. Protesty jsou prý pouhou kritikou izraelské politiky v Gaze. Kritizovat Izrael není a priori antisemitské. Stejně tak antisionismus není automaticky antisemitismus. Někteří židovští studenti se dokonce protestů účastní. Onálepkovat protesty jako antisemitské je prý pouze snahou o nespravedlivou diskreditaci ideových protivníků. Jenže nemusíme pátrat nijak hluboko a je jasné, že na obvinění z antisemitismu něco bude.
Newyorská Kolumbijská univerzita začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neukončili protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Univerzita se také rozhodla do odvolání uzavřít kampus. Do prostoru budou moci vstoupit pouze lidé bydlící na kolejích a zaměstnanci. Informoval o tom mluvčí prestižní univerzity, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech.
Vysoké školy po celých Spojených státech se snaží potlačit rostoucí propalestinské demonstrace a tábory na akademické půdě. V sobotu bylo podle úřadů na Northeastern University, Arizona State University, Indiana University a Washington University v St. Louis zatčeno více než 80 protestujících, informoval deník The New York Times. Za jediný den policisté po celých Spojených státech zadrželi 200 zastánců Palestiny.
Izrael by mohl avizovanou pozemní operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy odložit, pokud bude uzavřena dohoda o propuštění izraelských rukojmích, které stále zadržuje palestinské radikální hnutí Hamás. Izraelské stanici Channel 12 to řekl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání. To se teď přihodilo při tzv. propalestinských protestech v kampusech amerických univerzit. Tzv. tu píši proto, že pro leckoho může být důvodem k protestům „jen“ nesouhlas s tím, že Izrael srovnává se zemí Gazu a nehledí přitom na civilní oběti. U leckoho účast na protestu dokonce ani nevyžaduje souhlas s palestinskou státností. Zlomový moment v hnutí stanových městeček na kampusech, který před více než týdnem začal na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, teď možná přichází s profesorskými videi.
Po zásahu policejních těžkooděnců na několika amerických univerzitách houstne ve Spojených státech napětí mezi propalestinskými studenty a politiky, kteří mluví o nepřípustné radikalizaci a antisemitismu na univerzitách. Jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se vyslovil pro využití Národních gard. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že propalestinští studenti patří do vězení. K situaci se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který situaci přirovnal k situaci Židů v nacistickém Německu.
Palestinské hnutí Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to řekl představitel tohoto hnutí Chalíl Hajja. Hnutí Hamás však ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.
Izrael se velmi brzy chystá vyslat vojáky do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle něj nachází poslední bašta radikálního palestinského hnutí Hamás, proti němuž vede od loňského října válku. Píší o tom izraelská média, podle nichž byly zahájeny přípravy k evakuaci civilistů z Rafáhu.
Západní mladá pokroková levice má skutečně vzácnou schopnost sabotovat samu sebe, snad nejvýrazněji ji projevuje ve Spojených státech. Projevuje se to i v poslední době, kdy na některých amerických univerzitách značně zesílilo propalestinské hnutí, probíhají okupace budov a veřejných prostor a podobně.
Šéf londýnské Metropolitní policejní služby (MPS) Mark Rowley čelí výzvám k rezignaci ze strany bojovníků s antisemitismem. Podle nich policie pod Rowleyho vedením nezvládá propalestinské protesty a umožňuje tak šíření „nesčetných antisemitských zločinů z nenávisti“. Podle vládního poradce pro boj s extremismem se Londýn každý víkend stává no-go zónou pro Židy. Metropolitní policie se v pátek omluvila poté, co jeden z policistů na demonstraci v Londýně označil bojovníka proti antisemitismu za „otevřeného Žida“.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se podle izraelské stanice Channel 13 při návštěvě Izraele tento týden hlasitě pohádala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle dnešní zprávy německého magazínu Der Spiegel byly spouštěčem hádky fotografie z Pásma Gazy, které Netanjahu německé ministryni ukázal. Byly na nich údajně zachycené trhy s dostatkem potravin, jimiž chtěl ministerský předseda demonstrovat, že podmínky Palestinců pro život v odříznutém pobřežním pásmu nejsou tak dramatické. Baerbocková nesouhlasila.
Evropská unie v pátek poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na diplomaty o tom informuje agentura DPA, podle níž členské státy sankce schválily v písemném řízení. Palestinci chtějí, aby Západní břeh byl součástí jejich budoucího státu. Izrael ho ale desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území.
Vítězem soutěže World Press Photo se ve čtvrtek stal snímek, který se jmenuje „Palestinská žena objímá tělo své neteře“. Podle pořadatelů ji autor fotografie, Palestinec Mohammad Salem pracující pro agenturu Reuters, pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Čili deset dní po pogromistickém útoku na území Izraele a pět dní po začátku izraelské operace, která zatím neskončila a která, kromě vojenských cílů či přesněji teroristických cílů, vedla i k mnoha obětem na civilním obyvatelstvu.
V Evropě existují jasné známky toho, že země v regionu jsou připraveny uznat palestinský stát. Podle agentury Reuters to v pátek při návštěvě Norska prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez, kterého později čekala i návštěva Irska.
Palestinské hnutí Hamás není schopno propustit 40 živých rukojmích - žen, nemocných a starších mužů, jejichž propuštění v první fázi případného příměří požaduje Izrael. Informovala o tom ve středu stanice CNN s odvoláním na nejmenovaného činitele Hamásu, který je obeznámen s postupem jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Válka v Gaze vstoupila do šestého měsíce. Tlak na Izrael, aby zastavil svou ofenzivu proti Hamásu v Gaze, roste. V Česku to vyvrcholilo protestem umělců na předávání hudebních cen Anděl, kde rozvinuli transparent Artists for Ceasefire, tedy Umělci pro příměří. Souběžně zveřejnili petici vyzývající prezidenta, vládu i společnost ke změně politiky vůči Izraeli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dělá svým přístupem k situaci v Pásmu Gazy chybu. Řekl to americký prezident Joe Biden v rozhovoru se španělskojazyčnou televizní stanicí Univisión, v němž zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.
