Dvojí metr žalobců jasně ukazuje, proč hnutí ANO nemá mít pod sebou ani ministerstvo spravedlnosti

Selektivní spravedlnost v podání státních zástupců

Dvojí metr žalobců jasně ukazuje, proč hnutí ANO nemá mít pod sebou ani ministerstvo spravedlnosti
Selektivní spravedlnost v podání státních zástupců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Je to velmi nebezpečný rys, který provází českou politiku přinejmenším od roku 2011, ale pravděpodobně ještě déle. Kulminoval v roce 2013 při razii na Úřadu vlády. Státní zástupci z nejvyšších pater se stali aktivními hráči. Svými raziemi, zatýkáním, domovními prohlídkami a referováním o nich výrazně ovlivňují politiku. Stejně ji ovlivňují tím, že o jiných politicky zásadních případech naopak nereferují a jejich vyšetřování se bez výsledků táhne. Ať už by ta vážná podezření vyvrátili, nebo naopak potvrdili obviněním a obžalobou.

V poslední době je to nejkřiklavěji vidět na případech vážných podezření z daňových úniků, podivného původu majetku a dotačních podvodů ministra financí Andreje Babiše. Stejně jako u finanční správy to budí dojem, že žalobci v jeho případech otálí. A podobně jako v případě finanční správy to má přirozené vysvětlení. Andrej Babiš má nad žalobci moc – podobně jako nad finanční správou.

Státní zastupitelství se snaží budit dojem, že je nezávislé. Je ale stejně jako policie součástí výkonné moci. Tu moc nad státním zastupitelstvím vykonává ministr spravedlnosti. Tím je oddaný služebník Andreje Babiše Robert Pelikán, který veřejně v první linii před televizními kamerami svého šéfa hájí a snaží se bagatelizovat všechna podezření kolem něj. Jen ministr spravedlnosti může předložit vládě návrh nad odvolání nejvyššího státního zástupce. Jen on může předložit návrh na jeho nástupce. Jen on z celého kabinetu může podat k Nejvyššímu správnímu soudu kárnou žalobu na kteréhokoli ze státních zástupců. Otálení a průtahy ve vyšetřování jsou jedním z důvodů kárné žaloby.

To všechno jsou dost pádné důvody pro to, aby premiér Bohuslav Sobotka odvolal kromě Andreje Babiše i jeho ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a sebral tento pro vyšetřování vážných podezření z trestných činů klíčový resort hnutí ANO. Logika je stejná jako u ministerstva financí a finanční správy. Ministrem spravedlnosti s mocí nad státním zastupitelstvím nemůže být Babišův věrný služebník Robert Pelikán, když jeho šéfa policie pod dozorem státních zástupců vyšetřuje kvůli podezřením z daňových úniků a dotačního podvodu.

Státní zastupitelství se snaží budit dojem, že je nezávislé. Je ale stejně jako policie součástí výkonné moci. Lenka Bradáčová - FOTO: Jan Zatorsky

Tichá symbióza

Státní zástupce nikdo nepodezírá z toho, že by se s Andrejem Babišem přímo paktovali. Z posledních několika let je ale docela dost indicií, že fungují ve vzájemné symbióze. Babišova letitá kampaň „všeci tady kradnú“ jim dává ideální příležitost, jak vyniknout a předvést výsledky lovu korupčníků v nejvyšších patrech politiky. I oni mají svůj letitý zájem. Prosadit už od roku 2013 u ledu ležící nový zákon o státním zastupitelství, který výrazně posiluje jejich moc. Jistí postavení nejvyššího státního zástupce, kterého už by na návrh ministra spravedlnosti vláda nemohla kdykoliv odvolat bez udání jakýchkoliv důvodů, jako může dnes. Kromě toho by mělo vzniknout i nové speciální státní zastupitelství pro vyšetřování korupce a vážné hospodářské kriminality.

To by mělo obrovský manévrovací prostor vybírat si, jakými případy se bude zabývat a které naopak odešle jinam. Především Lenka Bradáčová a Pavel Zeman investovali do nového zákona o státním zastupitelství spoustu energie. A už druhé volební období ho nedokázali prosadit. Babišova strana už je dnes fakticky jediná, která se nového zákona o státním zastupitelství zastává. Andrej Babiš jako volební vítěz a příští premiér je pro žalobce největší nadějí, že by svůj zákon konečně uvedli do života.

Na mimořádné schůzi sněmovny 10. května tu symbiózu otevřeně pojmenoval bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Právě on v roce 2011 jmenoval Lenku Bradáčovou vrchní pražskou žalobkyní. Ji i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana dobře zná. Zároveň vedl parlamentní vyšetřovací komisi pro reorganizaci policie. Na základě jejich výsledků vyzvala sněmovna ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby udělal pořádek na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, které se v reorganizaci výrazně angažovalo a vypouštělo do médií informace z vyšetřování policejního prezidenta, jež by ze zákona mělo být neveřejné. Především do těch médií, která ještě v té době patřila Andreji Babišovi a dnes je má zaparkovaná ve svěřenském fondu. Pelikán usnesení sněmovny už měsíce  ignoruje.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si tehdy uvědomil, že situace se dostala za hranu, a podal kárnou žalobu na Ištvanova náměstka Pavla Komára kvůli únikům informací z vyšetřování na veřejnost. Žalobu bude 30. května řešit Nejvyšší správní soud. „Teď to nejstrašnější – to je moje hypotéza: nezávislost zastupitelství skončila tím, že se nerespektovalo usnesení sněmovny v téhle věci, protože špičky státních zástupců se staly závislými na hnutí ANO. My jsme totiž řekli: Něco s nimi dělejte. Jediná strana to neřekla – hnutí ANO. A já se bohužel obávám, že jediný důvod, proč nic nedělají, je to, aby náhodou nenašli něco, co by se týkalo jediné strany, která je u toho ještě drží,“ prohlásil Blažek. Stejnou pochybnost o nezávislosti státního zastupitelství vyjádřil v ČT i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Toho přitom sám Andrej Babiš počítá do „rozumného“ křídla ČSSD, s nímž se dá, na rozdíl od premiéra, mluvit.

Dvojí metr veřejného zájmu

Jedna věc je samotné vyšetřování vážných podezření. Druhá, pro společenskou atmosféru a směřování politiky ještě důležitější, je to, jak se o nich referuje ve veřejném prostoru. A tady je na první pohled nápadný dvojí metr. Nejlépe je to vidět na dramatickém rozdílu ve zveřejňování informací z vyšetřování případů Andreje Babiše, podezřelého z daňových úniků a dotačních podvodů, na straně jedné a čachrování s fotbalovými dotacemi na ministerstvu školství, jež má pod kontrolou sociální demokracie.

Trestní řízení je ze zákona neveřejné. Veřejné je až po obžalobě řízení před soudem. Trestní řád ale v mimořádných případech dává žalobcům možnost informovat. Paragraf 8 a) trestního zákona říká: „V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Prolomení tohoto pravidla je možné jen v mimořádných případech ve veřejném zájmu. To si vykládá státní zástupce a má k tomu dost široký prostor. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman říká, že měřítkem veřejného zájmu je třeba to, když dochází k úkonům trestního řízení, jako je zadržení nebo domovní prohlídka, a zpráva o tom se už dostane na veřejnost. Pak je podle něj potřeba podat o trestním řízení veřejnosti základní informace, především proto, aby se z nevědomosti nešířily různé spekulace.

Dotační případ, v němž je obviněn šéf fotbalové asociace Miroslava Pelta a bývalá náměstkyně sociálnědemokratické ministryně školství Simona Kratochvílová, se vyšetřuje téměř v přímém přenosu. Státní zástupci a policisté odmítají, že by informace do médií vypouštěli oni. Úniky se podle nich vždycky spouští ve chvíli, kdy přístup do živých spisů dostanou i advokáti obviněných a všichni další, jichž se vyšetřování týká.

Akce Pelta–Kratochvílová odstartovala ve stínu roztržky ve vládě zatýkáním ve středu 3. května. Od té chvíle se médii, především přes Český rozhlas, hrnuly detaily včetně obsahu odposlechů. Deset dní nato přišla překvapivá a bezprecedentní reakce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Vyzvalo pod výhrůžkou pokuty 50 tisíc korun vydavatelství Economia, aby ze svého serveru Aktuálně.cz zprávu s úniky do dvou hodin stáhlo. V pondělí 15. května dostal do datové schránky stejnou výhrůžku i Český rozhlas, který detaily ve velkém zveřejňoval. Státní zastupitelství zdůvodňovalo svou výzvu ohrožením vyšetřování. Economia nejdřív text odstranila, ale po poradě s právníky ho znovu nasadila. Český rozhlas stáhnout odmítl. Server Česká justice k tomu udělal velkou anketu mezi respektovanými právníky.

Bez výjimky se shodli, že na něco takového nemá státní zastupitelství nárok. Lenka Bradáčová trvá na tom, že má. Hodně agresivní výpad proti médiím ukazuje, že žalobci už sami cítí, že v případu Pelta se úniky dostaly za únosnou hranu a začínají je poškozovat.

Ve velkém kontrastu k tomu se naopak z vyšetřování podezření z daňových úniků a dotačních podvodů Andreje Babiše žádné zprávy ven nedostávají. Veřejný zájem o referování u nejmocnějšího politika, který spravuje bilion korun ve státním rozpočtu, žalobci necítí. Sám Babiš přitom tvrdí, že „v Agrofertu si policisté podávají dveře“.

Bojte se kriminalizace

Komentáře klíčových lidí z „Babišových“ médií ukazují, jak Andrej Babiš pojímá trestní řízení coby součást politického boje. „Čeká nás brutální politická válka. Nejen ve smyslu vyřčených slov a napsaných hesel, ale zejména proto, že na české politické scéně snad ještě nikdy nebylo tolik aktérů, kterým vysloveně jde o všechno. Někteří z nich říjnové volby vyhodnotili jako poslední naději, jiní jako šanci na odplatu, pomstu. Obrázek o tom, kdo se tak strašně bojí, aby historické lumpárny nebyly odhaleny, jsme viděli ve středu ve sněmovně. Duch levice a pravice vymizel stejně jako volební témata, zůstal jen křik zástupců takzvané koalice korupce, vystrašených z toho, co může přijít, až hnutí ANO vyhraje volby,“ napsal v pátek 12. května v Lidových novinách Babišův osobní přítel a šéfredaktor listu István Léko.

Šéfredaktor sesterské MF DNES Jaroslav Plesl jen den poté publikuje text, kdy za epicentrum vládní krize označí skupinu kolem elektrárenské firmy ČEZ, do níž zařadí přesně v babišovském duchu premiéra Sobotku. A opět přicházejí výhrůžky kriminalizací. „Někteří lidé z ČEZ party dokonce v soukromých rozhovorech vyjadřují vážně míněné obavy, že se stanou terčem pokusů o kriminalizaci právě ve spojitosti s transakcemi státem ovládané energetické společnosti. A právě tady je třeba hledat skutečnou motivaci k rozpoutání politického běsnění, jehož jsme v těchto dnech svědky. Je to strach, že se Babiš po případném vítězství ve volbách a sestavení vlády bude snažit kriminalizovat své dnešní soupeře, ať už jsou v politice přímo, nebo ji ovlivňují ze zákulisí,“ píše Plesl.

A do třetice se přidává další důležitý muž Babišovy stáje, šéf jeho think-tanku Institut pro politiku a společnost Jan Macháček. A opět jede kriminalizace. „Teď už není třeba zastírat, že cílem je dostat všechny ministry za ANO z vlády a vládnout do voleb pouze s lidovci. Důvody jsou jednak ‚ekonomické‘, resp. mají co do činění s potenciální korupcí a defraudací, jednak justiční a trestněprávní.“

Je to slušný vhled do toho, co se v Babišových kruzích řeší. Kriminalizace, kriminalizace, kriminalizace. Takový člověk nesmí mít pod kontrolou ministerstvo spravedlnosti a státní zastupitelství.

Více o kauze Pelta čtěte v textu Petra Holuba v tomto čísle