Tag: právo

Články k tagu

Zachránila se, protože předstírala smrt. Ukrajinský násilník stojí před soudem

Krajský soud v Plzni v pondělí otevřel případ, který loni v létě otřásl městem a vyvolal silné protiukrajinské nálady. Devatenáctiletý Viktor Veselovský z Ukrajiny se zpovídá z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Mladík, který podle svých slov žije v Česku asi pět let, přiznal jen pohlavní zneužití a připustil také, že dívku bodl, odmítl ale, že by ji znásilnil nebo že by plánoval vraždu. Hrozí mu až doživotní vězení, státní zástupce navrhuje v obžalobě 18 let vězení.

Evropská komise hrozí zastavením eurofondů na Slovensko. Důvodem jsou změny v trestním právu

Evropská komise oznámila, že bude muset začít jednat proti Slovensku, kterému hrozí pozastavení eurofondů nebo pokuta, pokud nezastaví legislativní řízení a zrychlené přijetí změn v trestním právu. "Naléhavě Vás žádáme, zastavte zrychlené legislativní řízení," uvádí komise. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders vyzval slovenskou vládu, aby se vzdala snahy o zrychlené přijetí změn v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury či snížení trestů za korupci.

Uspěli by rodiče zavražděných dětí s žalobou? Museli by prokázat pochybení policie, říká Sokol

Po každém z posledních útoků aktivního střelce na amerických školách přichází série žalob truchlících rodičů. Rodiny obětí z Filozofické fakulty UK se podle dostupných informací o nic podobného zatím nepokouší. Měla by taková žaloba vůbec šanci na úspěch? Advokát v oblasti trestního práva Tomáš Sokol deníku Echo24 řekl, že v případě tragických prosincových událostí, k nimž došlo v Praze, je k úspěchu takové žaloby skeptický.

Velká změna trestního zákoníku: Co přinese pro neplatiče či recidivisty?

Vláda Petra Fialy v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS) výrazně zasahuje do trestního zákoníku. Dosud nejvýznamnější je asi redefinice znásilnění ve smyslu „ne znamená ne“. Blažkův resort nicméně chystá i další velké změny, jejichž ambicí je snížení počtu vězňů v tuzemských přeplněných věznicích a v důsledku i pomoc ekonomice. Dopady novely popsali pro Echo24 oslovení experti.

Blažek: Podmínku za znásilnění bych nerušil, je třeba proškolit soudce

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by nechtěl rušit možnost uložit za znásilnění podmíněný trest. V nedělním diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Terezie Tománkové dodal, že je třeba hledět na to, kdy takové tresty soudy ukládají. Poukázal na to, že existují různé intenzity a druhy znásilnění. Ministerstvo by podle Blažka chtělo zavést povinné školení soudců. V posledních dnech vyvolal silnou kritiku veřejnosti případ opakovaného znásilnění dívky otčímem, za které pachatel dostal u odvolacího soudu podmíněný trest.

„Největší justiční omyl.“ Nevinný muž strávil 30 let ve vězení

Odvolací soud zprostil viny osmapadesátiletého muže, který kvůli justičnímu omylu strávil přes 30 let, většinu svého života, ve vězení. Beniamino Zuncheddu, který se před odsouzením živil jako pastevec na Sardinii, byl odsouzen za trojnásobnou vraždu, píše v neděli agentura ANSA. Podle advokátů muže se jedná o jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Itálii po roce 1946. Zuncheddu byl v roce 1991 obviněn z vraždy trojice mužů, která se stala v lednu toho roku nedaleko sardinského krajského města Cagliari.

Jourová pohrozila Slovensku zastavením dotací z EU. Vadí jí rušení protikorupční prokuratury

Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to v pondělí řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.

Vláda soudů

Při sledování amerického politického cirkusu už jsme si poněkud zvykli na to, jak výraznou a místy až rozhodující roli v USA hraje tamní Nejvyšší soud. Devět soudců a soudkyň rozhoduje o tom, co je v souladu s ústavou a co ne, přičemž jejich rozhodnutí občas přehodí národní výhybky úplně jiným směrem. Často přitom jde o témata, která v americké ústavě nejsou vůbec zmíněna, jako třeba právo na potrat. V takovém případě se říká, že soud nalézá právo v „polostínu“ (penumbra) ústavy. Jenže stín i polostín padají různými směry podle toho, odkud zrovna svítí slunce.

Polský boj o justici. „Kroky ministra a generálního prokurátora jsou protiprávní,“ vzkazuje prezident

Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy kritizuje ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Adama Bodnara za to, že minulý týden odvolal šéfa nejvyššího státního zastupitelství, který se podle něj dostal do úřadu v rozporu s předpisy. Podle agentury Reuters se tak otevírá další fronta v boji mezi proevropskou vládou, která se ujala moci minulý měsíc, a konzervativním prezidentem Dudou, spojencem největší opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).

Myšák Mickey na svobodě

Prvního ledna 2024 se stalo něco, co pozorovatelé dlouho považovali za vyloučené: vypršela autorská práva společnosti Disney na nejstarší podobu myšáka Mickeyho, zachycenou v animovaném filmu z roku 1928 „Steamboat Willie“. Proč vyloučené? Protože společnost Disney byla jednou z hlavních hybných sil za neustálým prodlužováním copyrightu. Když roztomilý myšák vznikl, jeho ochrana měla trvat 56 let, což už bylo samo o sobě prodloužení předešlého osmadvacetiletého standardu. Šest let před uplynutím této lhůty, v roce 1978, si Disney spolu s dalšími velkými producenty vylobbovali plošné prodloužení o dvacet let a v roce 1998.

Právníci cupují „totální přešlap úřadů“. Hladovějící disidenti dostali napomenutí za překážející stan

Jako hodně nevyvedené hodnotí někteří právníci rozhodnutí správního orgánu v Praze 1, který uznal vinnými disidenty a chartisty z přestupku a „neoprávněného záboru“, když před časem drželi protestní hladovku před Úřadem vlády. Signatáři Charty 77 Jiří Gruntorád a John Bok podle úředníků porušili ustanovení o pozemních komunikacích, protože před budovou Strakovy akademie stanovali na nevhodném místě.

Kühn a Dolanská Bányaiová budou ústavními soudci, Senát souhlasil

Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová se mohou stát novými ústavními soudci. Senát s jejich jmenováním dnes souhlasil v tajné volbě. Soudce získal 55 z 71 senátorských hlasů, advokátka 53 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Kühn a Dolanská Bányaiová obsadí dvě volná místa v patnáctičlenném týmu ústavních soudců. Kühnovu nominaci doporučily jak senátní výbor pro lidská práva, tak ústavně-právní výbor.

Fico brání své rozhodnutí o zrušení speciální složky prokuratury: To nemá nic společného s evropským právem

Rušení úřadu speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku nemá nic společného s evropským právem ani s právním státem, uvedl dnes v tiskovém prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Návrhy jeho vlády na změny v trestním právu včetně zrušení ÚSP, který v zemi dohlíží na vyšetřování nejzávažnější kriminality a také různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), analyzuje exekutiva Evropské unie.

Pavel pošle na Ústavní soud prvního advokáta. Odbornici na soutěžní a mezinárodní právo

Dalším kandidátem prezidenta Petra Pavla na Ústavní soud se podle informací deníku Echo24 má tentokrát stát zástupce soukromého sektoru – advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. Redakci to nezávisle na sobě potvrdilo několik zdrojů z právnických kruhů. O kandidátovi tentokrát mimo svět soudnictví nedávno hovořil i ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Tomáš Lebeda a jeho slova potvrzuje i Pražský hrad.

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

Milosti bude opět řešit Hrad. Domluvil se s ministerstvem spravedlnosti

Agenda týkající se udělování milostí přejde z ministerstva spravedlnosti zpět na kancelář prezidenta. Se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS) se na t om dohodl prezident Petr Pavel. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes. Agendu spojenou s vyhodnocováním žádostí o milost převedl na ministerstvo Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman. Agenda týkající se žádostí o milost má na prezidentskou kancelář přejít i s příslušnými pracovními místy.

Dětským pachatelům zajistí policie advokáta k výslechům, navrhuje ministerstvo

Děti mladší 15 let získají více práv v případech, kdy bude jejich počínání řešit policie. Policisté jim při prověřování činu nově budou muset zajistit přítomnost advokáta. Počítá s tím novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou ve středu projedná vláda. Ministerstvo spravedlnosti odhadlo, že změny si vyžádají zvýšení nákladů státu zhruba o 23 až 25,5 milionu korun ročně. Návrh zákona reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva.

Předseda Ústavního soudu Baxa kdysi odsoudil mladíka, který chtěl emigrovat

Po soudci Robertu Fremrovi, který kvůli své činnosti za komunismu nedávno vzdal kandidaturu na Ústavní soud, se objevuje problém i v minulosti nově jmenovaného šéfa soudu Josefa Baxy. Ten podle serveru Novinky.cz v roce 1985 odsoudil sedmnáctiletého mladíka za pokus o emigraci z Československa. Baxa mu tehdy uložil podmínku. Předseda Ústavního soudu přitom v průběhu kauzy Fremr musel odpovídat na otázky, zda se také nedopustil kontroverzního rozsudku. Tehdy připustil, že to možné, dodal ale, že si na nic konkrétního nevzpomíná.

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Fremr vzdal kandidaturu na Ústavní soud. Mluví i o nevybíravém tlaku

Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.

Konec kauzy Fremr? Kandidát na ústavního soudce svolal mimořádný brífink

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr oznámil mimořádný brífink k aktuální situaci týkající se jeho nominace na ústavního soudce. Fremr čelí několika kauzám týkajícím se jeho působení v předlistopadové trestní justici. Podílel se na zpolitizovaném soudním procesu Olšanských hřbitovů a v 80. letech také soudil stovky lidí za emigraci. Jak upozornil deník Echo24, Fremr v roce 1985 odsoudil na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Ředitel ÚSTR Kudrna: „Přece nikdo nikoho nenutil, aby se za normalizace stal trestním soudcem“

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.

Izrael se obrátil naruby

Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.

Absurdní, nenormální. Právníci i politici cupují šéfa Nejvyššího soudu za slova o Fremrovi

Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Počká na verdikt Pavla

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Případ Fremr a melancholie dějin

„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?