Jestliže bude Evropa označovat tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy 3,6 milionů syrských migrantů, kteří jsou na jeho území. V projevu před členy své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když hájil postup Ankary proti syrským Kurdům. Turecká armáda proti nim bojuje od středy na severu Sýrie. Ankara hodlá do vytvořené bezpečnostní zóny umístit až dva miliony syrských uprchlíků, kteří jsou nyní v Turecku.

"Otevřeme brány a pustíme 3,6 milionu uprchlíků," řekl Erdogan v projevu zákonodárcům z jeho strany AKP.

Ankara označila první noc turecké protikurdské ofenzívy na severu Sýrie za úspěšnou. U pohraničního města Tall Abjad jsou turecké jednotky sedm kilometrů za hranicí. Turecko podél ní chce zřídit 30 kilometrů široký bezpečnostní pás, kam se budou moci vracet syrští uprchlíci z Turecka. Terčem ofenzívy jsou oddíly syrských Kurdů YPG, jež Turecko označuje za teroristické a které v oblasti působí. Exilové syrské zdroje hovoří o prvních obětech – osmi civilistech a 19 kurdských bojovnících. Ze zahraničí zaznívá kritika tureckého útoku i amerického postupu, neboť USA před tureckou invazí stáhly své vojáky ze severu Sýrie. Francie si dokonce předvolala tureckého velvyslance.

YPG jsou páteří Syrských demokratických sil (SDF), které ve čtvrtek ráno hlásily z pohraničních vesnic těžké boje. Turci podle nich zasáhli ve městě Kámišlí část věznice s velkým počtem zajatců Islámského státu (IS). Kurdské úřady to považují za pokus osvobodit nebezpečné teroristy. Podle exilové Syrské organizace lidských práv (SOHR) mají boje po prvním dni 27 mrtvých, z nichž osm jsou civilisté a zbytek kurdští bojovníci. Do bojů se chystá zasáhnout syrská opozice, kterou Turecko od počátku syrské války podporuje. Její bojovníci míří ze západu k městům Tall Abjad a Rás al-Ajn.

Turecko za útok na YPG, které v minulosti pomohly porazit IS, sklízí kritiku na celém světě. Připojili se k ní čerstvě i představitelé českých politických stran, kteří hovoří o zradě a o porušení mezinárodního práva.

Itálie vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Řecko je údajně připraveno do bojů v stoupit, pokud tak učiní Francie, která stojí na straně Kurdů. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.

Konkrétně francouzské ministerstvo zahraničí si kvůli turecké ofenzivě v Sýrii předvolalo tureckého velvyslance v Paříži. Evropská komise (EK) vojenskou operaci označila za další překážku v mírovém procesu, zatímco šéf britské diplomacie vyzval ke zdrženlivosti.

Americký prezident Donald Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území. Řekl také, že Kurdové nepomáhali Spojeným státům tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění protihitlerovských spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.

Kriticky se k Trumpovi vyjádřil také evropský tisk, podle nějž prezident zrazuje kurdské spojence a dělá z USA nespolehlivého partnera.

Část české opozice kritizuje i premiéra Andreje Babiše, který v září v OSN podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na vznik bezpečnostní zóny. Babiš v úterý vyjádřil překvapení nad tureckým záměrem podniknout vojenskou akci a vyslovil se pro svolání Rady bezpečnosti OSN.

Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzívách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné podvrhy a šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení. Zatímco tato platforma ofenzivu kritizuje a informuje o obětech, oficiální turecká média situaci popisují jako boj proti teroristické Straně kurdských pracujících (PKK) a její odnoži YPG. Turecko a Sýrie sdílejí více než 900kilometrovou hranici a podle Ankary na ní kurdské oddíly vytvořily koridor pro teroristy.

Hodně se spekuluje o osudu tisíců členů IS, jež ve věznicích a táborech střeží Kurdové. Podle amerického tisku nejnebezpečnější z bývalých bojovníků IS chce americká armáda odvézt jinam. Panují obavy, že zajatci se v chaosu mohou dostat na svobodu a obnovit své boje.

Čtěte také: Čeští politici kritizují Erdogana za agresi. Dalo se tomu předejít, říká Babiš

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.