Zástupci církve a stovky věřících v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě uctili památku kardinála Josefa Berana a oslavili návrat jeho ostatků z Vatikánu do vlasti. Po převezení rakve ze Strahova, kde byla v noci na sobotu, zde kardinál Dominik Duka sloužil mši ke cti svatého Vojtěcha. „Vítám svého velkého předchůdce,“ řekl Duka v úvodu bohoslužby. Další tři dny bude rakev v chrámu vystavena a lidé se k ní mohou přijít poklonit. V pondělí po večerní bohoslužbě pak budou Beranovy ostatky v katedrále uloženy do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Stejně jako všichni ostatní návštěvníci Pražského hradu museli i poutníci při vstupu do areálu Hradu projít bezpečnostní kontrolou. Při příchodu přes Prašný most a z Hradčanského náměstí byla na prvním nádvoří Hradu připravena zvláštní kontrolní stanoviště, kudy mohli smuteční hosté na bohoslužbu projít přednostně.

V katedrále organizátoři pro poutníky vyhradili její novou část, kam umístili obrazovky. Chrám se otevřel zhruba v 09:45, všechny lavice se zaplnily během následující půlhodiny, další příchozí museli zůstat stát. Mše, která začala po 11:00, se sloužila i ve znakové řeči. Kardinál Beran byl totiž mimo jiné ředitelem ústavu hluchoněmých v Krči. Obětní dary nesly tři sestry dominikánky ze stejné kongregace, které se o kardinála staraly v době jeho internace za komunistického režimu. Celá bohoslužba trvala zhruba dvě hodiny. Na jejím konci zazněla někdejší hymna Československa, tedy píseň Kde domov můj včetně slovenské části Nad Tatrou sa blýska, a 19 úderů zvonu Zikmund. Jeho zvonění symbolizovalo tři roky Beranova života v nacistických koncentračních táborech a 16 let v komunistické internaci.

„Myslím, že je dojemné, že se nakonec kardinál Beran vrátil. Je to krásná událost, „ řekla ČTK jedna z věřících, která s dcerou přijela do katedrály z pražských Vinohrad. Účast na dnešní bohoslužbě pro ni byla samozřejmostí, již v pátek se účastnila přivítání ostatků v kostele v Dejvicích. Beran byl podle ní výjimečný člověk.

Katedrála vítá svého 33.arcibiskupa, kardinála Berana, muže, který se nebál trpět za pravdu. #církev #kardinálBeran pic.twitter.com/lTdJOxQHzY

— Kardinál Duka (@dominikduka) 21. dubna 2018

Rakev s ostatky kardinála vnesli do katedrály bohoslovci, kteří ji převzali u Arcibiskupského paláce. Na Hradčanské náměstí ji přivezl pohřební vůz tažený šestispřežím starokladrubských vraníků a doprovázený stovkami lidí v procesí, které ráno vyšlo z baziliky Panny Marie v areálu Strahovského kláštera. Tam byly kardinálovy ostatky přes noc poté, co je v pátek převezl letecký speciál z Vatikánu do Prahy.

Kardinál Beran se vrací domů. Sv.Vít je nabitý. Jen prezident tu není.Ten šel raději za komunisty,ti Berana vyhnali. pic.twitter.com/BKI7Uy79rp

— Daniel Herman (@DanielDherman) 21. dubna 2018

Bohoslovci umístili rakev v chrámu před oltář. V jeho blízkosti byla vystavena i lebka svatého Vojtěcha, který je úzce spjat s pražským arcibiskupstvím. Pozici pražského arcibiskupa se říká stolec svatého Vojtěcha. V katedrále je od tohoto týdne i nová socha sv. Vojtěcha, jejímž umístěním se plní jedno z Beranových přání. Symbolicky na svátek svatého Vojtěcha, tedy v pondělí, bude také zesnulý kardinál v katedrále pohřben. 

Mezi hosty byli například ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO), předseda ODS Petr Fiala nebo poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Podle ní návrat Beranových ostatků do vlasti ukazuje, že zločiny komunistického režimu nejsou zapomenuty a že i dnes je třeba napravovat staré křivdy. „Tento návrat nese hlubokou symboliku v době, kdy čelíme ataku na dosavadní svobodný vývoj naší společnosti po roce 1989,“ uvedla.

Tělo někdejšího politického vězně a významné české duchovní autority spočívalo od jeho smrti v roce 1969 v podzemní kapli ve vatikánské bazilice sv. Petra. Poslední vůle, ve které projevil přání spočinout po smrti ve vlasti, se do Prahy dostala s jeho archivem v 90. letech. O možnosti repatriace se začalo mluvit více po roce 2015 v souvislosti s procesem jeho blahořečení. Repatriaci ostatků počátkem letošního roku povolil papež František.