V pondělí navrhl policejní vyšetřovatel Pavel Nevtípil už podruhé obžalovat premiéra Babiše v případu Čapí hnízdo. Stávající premiér měl jak známo před třinácti lety spolu s manažerkou Janou Mayerovou spáchat dotační podvod a poškodit finanční zájmy EU. Policie kauzu vyšetřuje od podzimu 2015, hotovo má tedy po pěti a půl letech. Tento případ však daleko víc než na policii vázl na státních zástupcích, konkrétně dozorujícím Jaroslavu Šarochovi. Detektiv Nevtípil už jednou, na jaře 2019, návrh na žalobu odeslal. Šaroch nejenže mu tehdy nevyhověl, po pár měsících dokonce celé trestní stíhání, a to „s konečnou platností“, zastavil.

Posledním důležitým milníkem před pondělím 31. května 2021 je 4. prosinec 2019, kdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman anuluje tento Šarochův krok, činí to však pro něj typickým způsobem – vrací celý případ na začátek, k došetření, byť „pouze“ v případě Babiše a manažerky Mayerové. Rodinní příslušníci byli z druhého kola vynecháni.

Šéf soustavy státních zástupců má tou dobou o Šarochově práci vážné pochybnosti. V onom usnesení ze 4. prosince píše: „Při posouzení definičního znaku výkonu činnosti na stejných relevantních trzích státní zástupce MSZ v Praze postupoval v rozporu s logickým výkladem spojeným s principy právní regulace veřejné podpory poskytované z evropských zdrojů.“ Nebo: „Rozsah dosud provedeného vyšetřování objektivně neumožňuje učinit ve věci dostatečně odůvodněný závěr o tom, zda jednání xx a xx (na obě místa, která jsou v kopii usnesení získané Českým rozhlasem vyčerněna, dosaď jména Babiš a Mayerová – pozn. red.) skutečně naplnilo všechny zákonné znaky stíhaných trestných činů, či nikoli. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je třeba ve vztahu k těmto dvěma obviněným osobám považovat za rozhodnutí nezákonné a předčasné.“

Na začátku prosince 2019 Zeman mohl Šarocha přimět k tomu, aby obžalobu přes své pochybnosti podal. Od nejvyššího státního zástupce by to sice byl neobvyklý tah, neminuly by ho řeči o tom, že se chová nepatřičně a dělá politiku, ale zase by to bylo v souladu s převažující doktrínou. Tu lze parafrázovat zhruba tak, že těžiště dokazování je až na soudcích a že státní zástupce zastavuje kauzu před odesláním k soudu, jen když nedostatky ve vyšetřování nebo díry v důkazech bijí do očí. Otci této představy jsou známí právníci a posléze vysocí soudci Josef Baxa a Pavel Šámal. Baxa v roce 2001, kdy byla doktrína promítnuta do novely trestního řádu, dělal náměstka na ministerstvu spravedlnosti. Můžeme říct, že plného rozkvětu doktrína Baxa–Šámal dosáhla právě v éře Pavla Zemana na Nejvyšším státním zastupitelství, viz kriminalizaci obecních zástupců: pod hlavičkou „boje proti korupci“ především v letech 2013–2015 je posílali státní zástupci naprosto rutinně v desítkách případů k soudům, které pak obžalované se stejnou rutinou osvobozovaly.

Metoda Nejprve obžaluji, potom zkoumám je krajně sporná a bylo na čase, aby se kyvadlo z tohoto extrému zhouplo zpátky. Ale že první velký případ, v němž bylo od metody upuštěno, nese jméno Andrej Babiš, je dějinný paradox. Zmíněná metoda předtím vytvářela přesně to pozadí Palerma, které Babišovi tak pomáhalo v mocenském vzestupu.

Ať už v úvahách Pavla Zemana mocenské ohledy hrály roli, nebo ne, faktem zůstává, že orgány činné v trestním řízení ukazují vůli s premiérovým případem hnout až ve chvíli, kdy hvězda Babiš vyhasíná všem na očích. Zatímco v prosinci 2019 ANO dosahovalo mezitím nepředstavitelných 35 procent v preferencích, dnes je vděčné za 20 procent. Po státních zástupcích, za jejichž nedotknutelnost neúnavně demonstruje Milion chvilek, tu zbyl poněkud oportunistický dojem.

Úplně samostatnou kapitolu pak tvoří agonie české vlády v evropských institucích. Na summitech nás reprezentuje osoba nejpozději od roku 2015 podezřelá ze zneužití unijních dotací. Už tak nevelká šance, že premiér zabojuje za národní zájmy, především odbojem proti klimatické politice, byla po celou dobu jeho vlády stlačena na nulu.