Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.

Vláda ve středu zrušila loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepla pro zákazníky. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření, v rámci kterých dojde také k ukončení zastropování cen elektřiny a plynu a k navrácení poplatku za obnovitelné zdroje v plné výši zpět do faktur domácností a firem.

Dotační program resortu průmyslu, jehož hlavním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Teplárny jakožto příjemci dotace následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepla na zákazníky. Program pak měla schválit Evropská komise.

Vláda chce ale nakonec podporu zrušit „z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“. Výše podpory měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se výrazně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 korun za gigajoule bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.

Ceny energií by sice měly příští topnou sezónu klesat, loňský rok ale odběratele tepla silně poznamenal, když jim náklady na vytápění stouply o desítky procent. Proto měl stát tyto zvýšení náklady letošní a předchozí rok kompenzovat.

Ceny tepla se v přicházející topné sezóně budou v jednotlivých teplárnách lišit a na jejich vývoj bude mít dopad především cena komodity, ze které se vyrábí. Teplárenské sdružení sice očekává v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu od příštího roku další pokles cen, půjde ale o pokles ze stále vysoké cenové úrovně. Co se týče výroby z uhlí, tam je naopak očekáván nárůst cen. Velká část uhelných tepláren totiž vzhledem k příznivému vývoji v cenách elektřiny nárůst nákladů do ceny tepla pro odběratele letos ještě plně nepromítla. Náklady ale porostou, proto lze očekávat zdražení.

Zatím však teplárny cenu tepla snižovaly. Například u brněnských tepláren od října nastalo už druhé snižování cen. Brněnské domácnosti tak platí 1199 korun za gigajoule s DPH, do konce září to bylo 1485 korun a letos v únoru před prvním snížením 1672 korun za gigajoule.

Co se týče zahájení topné sezóny, podle zákona musí teplárny začít s dodávkami tepla v případě, že průměrná denní teplota klesne tři dny v řadě pod 13 stupňů a podle předpovědi nemá znovu stoupat.

Vláda se nyní rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla loni v době velmi vysokých cen energií. Stát už v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.

Stejně tak dojde k převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu platit 599 korun. Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za zelené zdroje a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent.