Po snižování cen zemního plynu se zdálo, že zlevňovat bude i dálkově dodávané teplo do domácností. Teplárny ale v těchto dnech oznamují úplný opak, nejen, že nezlevní, ale lidé v některých městech by si od nového roku mohli za teplo ještě připlatit. Za zdražení může podle Teplárenského sdružení ČR převážně Energetický regulační úřad (ERÚ), který plánuje zvýšení regulovaných cen přepravy a distribuce plynu plynu. Ceny by ale měly zvednout i teplárny, které využívají uhlí.

Za teplo by si od ledna mohla připlatit velká část domácností, které využívají dálkově dodávané teplo. Takových domácností je v České republice 1,7 milionu. Ty domácnosti, které odebírají teplo z tepláren, jejichž zdrojem je uhlí, mohou očekávat zdražení od 10 až do 30 procent, uvedl pro Echo24 ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

U tepláren, které využívají jako zdroj zemní plyn, je to podle Hájka trochu složitější. Vzhledem k poklesu cen plynu se podle něj zdálo, že by se naopak cena tepla z plynu mohla snížit. Teplárny cenu tepla z plynu podle něj zlevňovali již během roku, například v Brně prý zlevňovali během roku cenu tepla z plynu již třikrát. "Nicméně my jsme si mysleli, že by byl ještě nějaký prostor k poklesu cen od ledna, ale po tom, co ERÚ přišel s tím, že zvýší regulovanou složku cen plynu o 40 procent, tak ten prostor se tam výrazně zmenšil," uvedl Hájek.

"Takže teď to vidíme tak, že někteří holt nechají stejnou cenu tepla, v tom případě ale ona pro ty zákazníky vzroste o 2 procenta, protože se zvyšuje DPH z 10 na 12 procent, takže když ta teplárna neudělá nic, nechá to na stejné úrovni, tak stejně zákazník zaplatí o 2 procenta víc. Někteří asi budou ještě trochu zlevňovat, ale už to ve většině případů zřejmě nebude příliš významné," uvedl také ředitel Teplárenského sdružení.

Dražší teplo v Plzni i Hradci Králové

Největší zdražení se podle Hájka očekává u tepláren, které mají dlouhodobě nejnižší ceny tepla. Největší skok oproti letošku by tak měli zaznamenat lidé v Plzni a lidé odebírající teplo z teplárny v Opatovicích nad Labem - tedy domácnosti v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi. "Obě teplárny mají dlouhodobě nejnižší ceny tepla a i přes zdražení bude teplo odsud levnější než kdekoliv jinde. Zdražují z extrémně nízké úrovně, kterou už dneska nemá skoro nikdo," uvedl pro Echo24 Hájek.

Stejné by ceny měly zůstat například v Brně. Ceny za teplo tam od letošního října klesly již o pětinu a na této úrovni by měly zůstat i začátkem příštího roku. Teplárny Brno podle Hájka z 80 procent vyrábí teplo spalováním zemního plynu a letošní snížení cen tak podle vyjádření finančního ředitele společnosti Přemysla Měchury pro Českou televizi, reagovalo na vývoj cen na trzích s komoditami.

Kolik zaplatí za teplo občané v hlavním městě ale zatím není jasné. Podle mluvčí Pražské plynárenské se v tuto chvíli ceníky vytváří a vydány budou v první polovině prosince. Hájek pro Echo24 ale uvedl, že v Praze, která je částečně zásobována teplem z Teplárny Mělník, která využívá jako zdroj uhlí, a částečně z blokových plynových kotlů, by mohlo dojít i k poklesu. Ceny by případně mohly trochu klesnout v případech blokových plynových kotlů. Ceny tepla z mělnické teplárny by nemusely "výrazně narůst," uvedl Hájek.

Otázkou pak podle něj je, jaká bude topná sezóna. "Teplárna má třeba nějaký předkoupený plyn a když se hodně ochladí, tak třeba ještě dokupuje a když je teplo, tak ještě nějaký plyn zbyde," uvedl Hájek.

Kromě uhlí a plynu se jako zdroj pro tepelné elektrárny využívají například biomasy nebo odpady. 54 procent tepla v domácnostech pochází podle Hájka z uhlí, necelá čtvrtina z plynu a zbytek jsou biomasy, odpady a další zdroje. U biomas se podle Hájka očekává nárůst cen zhruba o inflaci.

Je viníkem navýšení regulované části plynu?

Zvyšování cen tepla kritizoval v minulých dnech ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). "Já si myslím, že je to ze strany tepláren a Teplárenského sdružení účelové a že to nemá žádnou souvislost s navýšením regulované části u plynu, protože to je jednak daleko menší než u elektrické energie, navíc je tam ten výrazný pokles cen plynu," uvedl ministr pro Českou televizi. Oznámil také, že na toto téma hodlá s teplárnami i Teplárenským sdružením jednat. "Aby nám vysvětlily, jaký mají důvod při poklesu cen plynu říkat, že nemohou zlevnit," dodal Síkela.

Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka k žádnému kontaktu s ministrem zatím nedošlo. "Pan ministr za své funkční období s námi mluvil jednou," řekl Hájek pro Echo24. Zatímco Síkela uvedl, že zvyšování cen tepla nemá žádnou souvislost s navýšením regulované části u plynu, podle Hájka to souvislost má. "Ceny tepla pro příští rok budou nižší (než na začátku minulého roku - pozn. redakce), jde o to, že ty teplárny většinou zlevňovaly v průběhu roku, to znamená, že prostor pro to, aby znova zlevnily ještě od ledna se tím, že ten úřad zdražil tu regulovanou složku, jakoby vynuloval," uvedl Hájek. "Teplo z plynu bude určitě v průměru levnější než letos," dodal.

Cena energií, tedy i plynu, se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. ERÚ pro domácnosti navrhuje v příštím roce meziroční růst regulované složky u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by pak mělo být zvýšení pro velké odběratele. Finální ceny by měly být známé na konci listopadu.

Teplárny původně počítaly i se státní podporou ve výši 17 miliard korun, která byla původně schválena loni. Vláda ale v říjnu rozhodla o zrušení této podpory. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepla pro zákazníky. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu "nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření".