Do Poslanecké sněmovny se po dlouhých přípravách dostává návrh zákona o korespondenční volbě, okolo něhož se zřejmě strhne největší politická bitva za dlouhou dobu. Prioritu vlády Petra Fialy totiž absolutně odmítají opoziční hnutí ANO a SPD, které hrozí nebývalými obstrukcemi. Podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy se očekává, že každý jednací den může trvat přibližně do půlnoci.
Poslanci napříč spektrem domlouvají svolání mimořádné schůze sněmovny k prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zásahu policie. Deníku Echo24 to řekl předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten předpokládá, že pro schvalování bude dost hlasů, proběhnout by případně měla už v úterý. Zákonodárci tím do značné míry reagují na stížnosti poslance hnutí ANO Jana Richtera, jehož dcera byla jednou ze zraněných během neštěstí.
Rozruch ve čtvrtek vyvolala slova poslance hnutí ANO Jana Richtera, který na jednání sněmovního bezpečnostního výboru odhalil, že mezi zraněnými ze střelby na fakultě byla i jeho dcera. Richter navíc vytkl policii i vedení školy styl komunikace o tragédii a stěžoval si, že jeho dceru nechali dlouho ležet na chodníku, než málem vykrvácela. Proti tomu se policie vymezila a nyní se pro Echo24 k zásahu vyjádřili i pražští záchranáři.
Vládu Petra Fialy letos v parlamentu zřejmě čeká vůbec nejtěžší střet s opozicí, a to ohledně takzvané korespondenční volby. Koaliční poslanci totiž nedávno takový návrh předložili k projednání. Týká se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb a Češi v cizině by tak mohli poprvé volit dopisem už ve volbách do sněmovny v roce 2025. Opozice je nicméně dlouhodobě a důrazně proti, dřívější návrhy blokovala a už dala najevo, že se chystá opět spustit solidní obstrukce.
Čtvrteční tragická střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a především zásah policie nepřestávají vyvolávat otázky. Střelbou se mimo jiné zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), angažovat se pak mohou i politici, v jejichž moci je například svolat jako v minulosti speciální sněmovní vyšetřovací komisi. Po té volá například bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se v době útoku nacházel v budově.
V české politice se pomalu schyluje k jednomu z nejtvrdších střetů volebního období vlády Petra Fialy. Koaliční poslanci totiž předložili k projednání v parlamentu návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Češi v cizině by tak mohli poprvé volit dopisem už ve volbách do sněmovny v roce 2025. Opozice je dlouhodobě a důrazně proti, dřívější návrhy blokovala.
Hnutí ANO se na Ústavní soud (ÚS) kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček. Kritizoval mimo jiné způsob přijetí novely v Poslanecké sněmovně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není správné přenášet politické spory před soudy. Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, podepsal prezident Petr Pavel minulý týden.
Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes schválila Sněmovna. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce. Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody.
Zdravotníci v nemocnicích zřejmě budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Přestane platit nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců. Podle podpořené úpravy opozičního hnutí ANO by předloha měla být účinná dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák
Další důležité téma v Poslanecké sněmovně, další výživný projev expremiéra Andreje Babiše – tak by se dalo shrnout dění z dolní komory v poslední době. Šéf hnutí ANO ve středu opět vystoupil s kritickou řečí během závěrečného projednávání návrhu státního rozpočtu. Během něj opakovaně obviňoval předsedu vlády Petra Fialu z nekompetentnosti a vrstvil jednu hlášku za druhou. Návrh státního rozpočtu předpokládá meziroční snížení schodku o 43 miliard korun na 252 miliard, poslanci o něm mohou hlasovat až do půlnoci.
V Poslanecké sněmovně se po čase schyluje k dalším intenzivním jednacím dnům. Ve středu jde totiž do dolní komory k projednání v závěrečném kole návrh státního rozpočtu pro rok 2024, hned o den později se pak mají zákonodárci mimořádně sejít kvůli cenám energií. Opozice se chystá na obě schůze, podle hnutí ANO se mají vládní strany připravit na nové kolo obstrukcí i drsné projevy. Sněmovna jej vzhledem ke koaliční většině pravděpodobně schválí.
Koalice neprosadila ve Sněmovně možnost prodloužení dnešního jednání až do půlnoci. Dolní komora hlasovala o návrhu předsedy klubu ODS Marka Bendy dvakrát, vládních poslanců ale nebyl v lavicích dostatečný počet. Sněmovna bude moci za současné situace jednat o návrzích zákonů do 19:00, jak stanoví jednací řád. Benda svůj návrh zdůvodnil snahou koalice o to, aby dnes dolní komora projednala šestici plánovaných bodů. Při některých z nich se podle něho očekává rozsáhlejší diskuse.
Klíčovým ústavně-právním výborem sněmovny ve středu znovu neprošel návrh zákona o manželství pro všechny. Většinovou shodu nedokázal výbor najít ani na jedné z verzí, které se projednávaly. Mezi návrhy byla i možnost, že by se narovnala práva heterosexuálních a stejnopohlavních párů, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Podporovatelům ale vždy chybělo pár hlasů. Členové výboru současně odložili i opačný návrh, který požaduje, aby manželství bylo pouze svazkem muže a ženy. Jako v minulosti při debatě padaly pozoruhodné věty.
Zástupci českých živnostníků předali ve středu dopoledne v Poslanecké sněmovně poslancům petici s více než stovkou podpisů za zachování manželství pouze jako svazku muže a ženy. Podobnou petici s více než 300 podpisy předali i zástupci učitelů. Listiny si před jednáním ústavně-právního výboru sněmovny převzal šéf poslanců ODS Marek Benda, který má petice předat premiérovi Petru Fialovi. Jde o reakci na podobnou výzvu firem, které naopak po předsedovi vlády požadují schválení manželství pro všechny.
Strany vládní koalice prosazují korespondenční volby, mají to ve svém programovém prohlášení. Pro Piráty, TOP 09 a Starosty je to priorita pro rok 2024, zaznělo v neděli v Otázkách Václava Moravce. Představitelé opozice, Radim Fiala (SPD) a Alena Schillerová, shodně uvedli, že jednání o této změně volebního zákona budou obstruovat. "Natvrdo, ať chceme nebo nechceme, ji prosadí. Samozřejmě budeme obstruovat, korespondenční volba je podvod," uvedl Radim Fiala.
Vláda by podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka (ANO) měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček to ve čtvrtek řekl v proslovu k programu mimořádné schůze, kterou si vyžádalo ANO k cenám energií v roce 2024. Současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) mu ale v kriticky laděném projevu vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, a z tohoto zaostávání obvinil právě svého předchůdce Havlíčka.
Mimořádnou schůzi sněmovny k cenám energií v příštím roce ozvláštnil projev expremiéra Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO totiž energie během svého hodinového vystoupení sotva zmínil, a namísto toho četl kritický text o nynějším politickém systému, přičemž také kritizoval transformaci české ekonomiky po roce 1989. Zmatený přednes prokládal útoky na média a citováním z bakalářské práce. Následně si vysloužil silnou kritiku od vládních politiků.
Rodná čísla v občanských průkazech pravděpodobně zůstanou, i když z nich lze vyčíst údaje o věku a pohlaví jejich nositele. Schválila to v úterý Sněmovna v rámci vládní novely o občanských průkazech, kterou podpořilo 144 ze 160 přítomných poslanců. Novelu nyní dostane k projednání Senát. Novela zruší platné ustanovení, které počítá s koncem zapisování rodných čísel do občanských průkazů od roku 2025. Nově nebude zapisování zákon časově omezovat.
Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.
Poslanecká sněmovna zahájí v úterý odpoledne schůzi minutou ticha za zesnulého bývalého poslance a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dolní komora připraví také pietní místo s kondolenční knihou. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake řekl, že kondolenční kniha bude v příštím týdnu i v Černínském paláci.
Na korespondenční volbu v zahraničí vládní strany nerezignovaly, předloží ji zkraje příštího roku. Deníku Echo24 to potvrdili představitelé vládní koalice. Naopak opozice je ostře proti. Hnutí ANO navrhuje zlepšit dostupnost voleb v zahraničí například rozšířením konzulárního zastoupení, volbu dopisem považuje za nebezpečnou. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde korespondenční volba není možná.
Některé matriční poplatky zřejmě vzrostou od ledna až trojnásobně a platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině ze 30 korun na 50 korun. Zvýšení poplatků podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců v pátek Sněmovna schválila ve vládní matriční novele. Přinese zejména elektronizaci matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Předloha, kterou teď čeká posouzení v Senátu, zahrnuje i další novinky.
„Přiveďte je zpět domů!“ Poslanci napříč sněmovnou vyjádřili podporu Izraeli, když se společně zvěčnili na fotografii, na níž každý držel podobiznu některého z unesených. Teroristické hnutí Hamás uneslo do Gazy přes 240 zajatců ze 30 zemí. Zatím propustilo čtyři, jednu vojačku byla izraelská armáda schopná osvobodit. Na společné fotografii stojí přes 30 poslanců z různých stran a každý z nich drží podobiznu s unesenými.
I když se na něj napjatě čekalo, středeční jednání ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny nakonec posun v oblasti manželství pro všechny nepřineslo. Členové výbory se totiž zasekli hned na několika detailech návrhu a rozladění projednávání novely občanského zákoníku přerušili do příští schůze. Na jednání padla řada zajímavých názorů, některé přinášíme níže.
Za výroky o tom, že si lidé mají v zimě obléct dva svetry si stojím. Řekla to šéfka TOP 09 a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová ve vysílání Radia Prostor. Kritiku ze strany expremiéra Andreje Babiše (ANO) považuje za pochvalu. „Já se mu směju,“ řekla Pekarová Adamová. Předsedkyně vládní TOP 09 vloni v srpnu v pořadu Partie na CNN Prima News uvedla, že lidé mohou pomoci situaci s nedostatkem energií například tím, že si vezmou další svetr. S
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který v pátek schválila Sněmovna. Zákon, který zavádí evropskou směrnici, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Do té doby ho musí projednat Senát a podepsat prezident. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.
Rodičovský příspěvek se zřejmě zvýší od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy skoro všech přítomných poslanců, dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila v dolní komoře razantnější růst dávky až na 400 000 korun. Neuspěla ani skupina koaličních poslanců KDU-ČSL a STAN s úpravou, podle které by se v případě narození dvojčat a vícerčat zvedala rodičovská o 100 procent, zůstane vyšší o polovinu.
V Poslanecké sněmovně došlo v pátek po delší době k opravdu ostrému střetu. U řečnického pultíku se do sebe pustili šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová a expremiér Andrej Babiš. Babiš vinil z neschopnosti kvůli nedostupnosti některých léků ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok začnou ve středu v prvním čtení projednávat poslanci. Představitelé vládní pětikoalice očekávají jeho schválení, pro deník Echo24 nicméně připouští, že by ještě mohlo dojít k drobným změnám v rámci jednotlivých kapitol. Návrh počítá s deficitem ve výši 252 miliard, jednalo by se tak o pátý nejvyšší schodek v české historii. Hnutí ANO navrhne vrátit návrh k přepracování.
