Velvyslancem České republiky ve Francii bude od září vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. Od září bude také novým velvyslancem v Mexiku ekonomický diplomat Tomáš Hart, na ambasádu v Kuvajtu zamíří v červenci kariérní diplomat Juraj Chmiel.
Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, včetně české energetické firmy ČEZ a podniku Západoslovenská energetika (ZSE). Informovala o tom v pátek agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou česká společnost vůči Gazpromu loni zahájila kvůli neplnění dodávek.
Běloruský diktátor Alexander Lukašenko varoval před eskalací konfliktu na Ukrajině. Podle něj nedávné kroky Západu mohou vést k „jaderné apokalypse“. Zároveň oznámil, že nařídil přesun několika vojenských brigád z východu na západ země blíže k ukrajinským a polským hranicím. Reaguje tak podle svých slov na nedávno schválený balík americké pomoci a nedávno zveřejněné informace, že Spojené státy poskytují Ukrajině i rakety s dlouhým doletem.
Soud na ruském Dálném východě odsoudil podnikatele Olega Kana, známého jako krabí král, k 17letému vězení za objednání vraždy konkurenta. Informovala o tom list Kommersant, podle kterého byl Kan souzen v nepřítomnosti. Před ruskou spravedlností se skrývá na neznámém místě v cizině, přičemž kolují zvěsti, že zemřel v Británii.
Prezident Petr Pavel v pátek navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Informoval o tom na síti X. Rozvědce poděkoval za práci, její činnost označil za klíčovou pro bezpečnost, zahraničně-politické a ekonomické zájmy Česka. Návštěva sídla ÚZSI v pražských Kobylisích navázala na nedávné jednání prezidenta s vedením Bezpečnostní informační služby (BIS).
Místopředseda slovenského parlamentu a šéf vládní Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko dostal pokutu do tisíce eur (zhruba 25.000 korun) a dvouletý zákaz řízení motorových vozidel za lednovou nehodu, při které autem v Bratislavě poškodil semafor a z místa odjel. Řekl to v pátek novinářům. Poté s koštětem zametal veřejné prostranství v bratislavské čtvrti Dúbravka, kde se nehoda stala a kde tento politik bydlí.
Vládní TOP 09 chce podle politologů výměnou ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové řešit upadající preference. Za překvapivé v pátek označili fakt, že strana současně nepředstavila náhradu. Pokud nástupcem Langšádlové nebude nějaká „celebrita z oblasti vědy“, která okamžitě přitáhne pozornost, půjde podle nich pouze o plácnutí do vody bez valného smyslu.
Při návštěvě kibucu Be’eri se člověk cítí nepatřičně, nevhodně. Vybavuje si příběhy lidí, které četl v médiích, a obrazy z videí, které se dostaly na sociální sítě. Teď chodíte po místech, kde se TO před pár měsíci stalo. Posloucháte děsivá svědectví, na domech jsou usměvavé portréty těch, jejichž tragické příběhy posloucháte. Jejich smrt a hrůzy, které se tam před půl rokem udály, cítíte všude.
Thyssenkrupp, největší výrobce oceli v Německu, prodá 20procentní podíl ve svém ocelářském podniku investiční skupině EP Corporate Group (EPCG) českého miliardáře Daniela Křetínského. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Firmy také jednají o akvizici dalších 30 procent a usilují o vytvoření společného podniku, ve kterém by každá ze stran měla poloviční podíl. Thyssenkrupp tento měsíc oznámil, že zruší pracovní místa a sníží kapacitu ve svých hutích v Duisburgu.
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Madrid však pošle baterii raket do systému Patriot. Informoval o tom v pátek deník El País a agentura Reuters. Obě jihoevropské země byly v posledních dnech pod tlakem partnerů z Evropské unie, aby systémy Ukrajině poskytly. „Byli jsme požádáni a vysvětlili jsme, proč to nemůžeme udělat,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek večer televizi Skai TV.
Situace na Kolumbijské univerzitě v New Yorku zůstává i nadále napjatá. Univerzita odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští studenti do páteční půlnoci vyklidit kampus. Podle agentury AFP o tom informovalo vedení univerzity, jejíž studenti zahájili celoamerickou vlnu univerzitních protestů, která vedla ke střetům s policií a zatčení desítek lidí.
Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při nasazení dronů. Napsala to agentura AP s odvoláním na představitele americké armády.
V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun). Téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken na úvod jednání se svým čínským protějškem Wang Iem v Pekingu prohlásil, že věří, že USA a Čína budou schopny dosáhnout pokroku a domluvit se. Uvedly to tiskové agentury. Naopak Wang I poukázal na rostoucí neshody mezi oběma velmoci, napsala agentura AFP.
Německé ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu se rozhodlo pokračovat v odklonu od jaderné energie navzdory doporučením jeho vlastních expertů. Co k tomu resort vedený čelním představitelem německých Zelených Robertem Habeckem vedlo, není zcela jasné. Stejně tak není zřejmé, zda sám ministr o dokumentech navrhujících odložit plánované odstávky jaderných elektráren vůbec věděl. V pátek bude Habeck celou kauzu vysvětlovat před německým parlamentem.
Pro lidovce už je to pomalu tradice, pro vládní TOP 09 je to nicméně relativní novinka. Hned dvě strany koalice Spolu se v posledním volebním modelu agentury Median dostaly pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nově je předstihla řada drobných, mimoparlamentních stran. Pokud by jejich preference přitom dále sílily, subjekty vlády Petra Fialy by po příštích volbách mohly mít poměrně velký problém.
Lidovci opět stojí proti ODS v otázce uvolňování pravidel na pracovním trhu. Minulý rok se naopak nesl v duchu utužování pracovního práva pod taktovkou ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zástupci ODS přitom slibovali v budoucnu jít opačným směrem a situaci „napravit“. Nyní se však v zásadní otázce lidovci opět staví proti a zkušenosti z předchozích dvou let vlády ukazují, že si dokáží prosadit i řadu kroků, které zřejmě tradičním voličům ODS zvedají obočí.
V nejbližších týdnech by mělo padnout finální rozhodnutí o zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno, o němž se živě diskutuje už druhý rok po sobě. Připravuje ho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který má podporu většiny koaličních stran a proti nově nejsou ani lidovci. Ti přitom byli v zásadě poslední překážkou.
Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů, je dostatek času na vyjasnění požadavků Evropské komise (EK), řekla novinářům její místopředsedkyně Věra Jourová po čtvrtečním jednání s členy slovenského kabinetu vlády. EK diskutuje se slovenskou vládou o změnách v trestním právu, které vládní koalice premiéra Roberta Fica navzdory žádosti EK prosadila ve zrychleném režimu. EK bude podle Jourové požadovat od Bratislavy další informace, byť slovenská strana při jednáních uvedla, že poskytla odpovědi na všechny otázky.
Newyorský odvolací soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu. Informuje o tom zpravodajský web televize CNN. Verdikt, který byl nyní zrušen, mu v roce 2020 uložil trest 23 let vězení. Na svobodu se však nyní 72letý Weinstein podle CNN nedostane, jelikož byl loni v Los Angeles odsouzen také k 16 rokům vězení za znásilnění ve svém druhém procesu týkajícím se znásilnění herečky v roce 2013.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Moskva ani Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
Rušno bylo na středečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, který se zabýval prosincovou tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na výboru jednak státní zástupkyně Jana Murínová ohlásila, že motiv střelce nebyl dán psychickou poruchou, jednak se do Poslanecké sněmovny dostavili i někteří rodiče a příbuzní obětí. Matka jedné z obětí ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) vyčetla nedostatečně projevenou účast.
Zatím nejnovější spor ve vládní koalici má jméno odvody lidí na sociálním pojištění podle počtu dětí. Koaliční KDU-ČSL totiž oznámili, že budou prosazovat zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení rodičům. Lidovci navíc chtějí vyšší daňové úlevy podle počtu dětí. Bez kritiky ale návrh vydržel jen chvíli – téměř vzápětí se vůči tomu ostře ohradili Piráti.
Po zásahu policejních těžkooděnců na několika amerických univerzitách houstne ve Spojených státech napětí mezi propalestinskými studenty a politiky, kteří mluví o nepřípustné radikalizaci a antisemitismu na univerzitách. Jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se vyslovil pro využití Národních gard. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že propalestinští studenti patří do vězení. K situaci se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který situaci přirovnal k situaci Židů v nacistickém Německu.
Po rezignaci ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové se mezi jinými ozval i „otec zakladatel“ TOP 09 Miroslav Kalousek. Někdejší ministr financí nepřímo označil její místo bez portfeje za zbytečné a špatně zřízené. Odpovědna je za to podle něj šéfka strany Markéta Pekarová Adamová, která podle Kalouskova mínění měla více stát o vlastní post ve vládě.
Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.
Helena Langšádlová zůstane po rezignaci na post ministryně pro vědu a výzkum poslankyní TOP 09. Strana ji vyšle do sněmovní komise pro hybridní hrozby, dál se bude věnovat boji s dezinformacemi, uvedla na tiskové konferenci předsedkyně strany a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. O budoucnosti Langšádlové ve středu jednalo předsednictvo strany. Langšádlová dávala více úsilí do obsahové části práce než prezentaci navenek, i to je ale práce ministra, uvedla dnes Pekarová Adamová.
Vládou ve středu prošla novela zákona o zbraních, která schytává kritiku z několika stran. Pokud by novelu schválil i parlament, zavedla by se obchodníkům povinnost hlásit podezřelé nákupy a policii by umožnila v řadě kontroverzních případů zabavit držené zbraně, případně provést domovní prohlídku. To se nelíbí zbraňovým asociacím, ale také například firmám, které při nepřiměřeném zásahu státu argumentují ušlými zisky.
Brusel poprvé sáhl po nově schválených pravidlech a poslal Číně vzkaz: pokud diskriminujete naše podniky, můžeme udělat to samé. Evropská komise zahájila vyšetřování, zda Čína nediskriminuje firmy ze zemí Evropské unie při zadávání veřejných zakázek na nákup zdravotnického vybavení. Unijní exekutiva to oznámila v oficiálním věstníku EU.
