Logickým vysvětlením máselné cenové krize je kartelová dohoda

Kdo má máslo na hlavě

Logickým vysvětlením máselné cenové krize je kartelová dohoda
Kdo má máslo na hlavě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Během měsíce se cena másla zvýšila o víc než desetikorunu a překročila i v laciných řetězcích hranici 50 korun. Bulvárněji zaměřená média včetně Novy a Blesku dokonce začala prosté občany děsit tím, že cena poroste až k sedmdesáti korunám. Ovšem i desetikorunové zdražení je nehorázné a neexistuje pro ně důvěryhodné vysvětlení. Proto je na čase, aby chování obchodníků a výrobců prověřil antimonopolní úřad.

Agrofert a ti druzí

Pokud člověk zašel v uplynulých dnech nakoupit máslo v pražském supermarketu, nestačil se divit. Zvláště musel být překvapen ten, kdo právě přijel z Berlína. Je pravda, že i německé máslo zdražuje, ovšem v přepočtu se v řadě řetězců ještě drží pod 40 korunami, jinde těsně nad touto hranicí. Podle letáků se taková úroveň nezmění nejméně do konce týdne.

Tuzemské řetězce změnily cenu bez varování, nic nevysvětlují ani čtyři dominantní výrobci, tedy Agrofert, Alimpex, Bohemilk a Madeta. Výklady nabízené zástupci potravinářské komory, případně některými experty nedávají smysl už na první pohled. Lidé prý v poslední době začali ve větší míře konzumovat máslo a obecně tučné výrobky. Prodává se víc dortů, poptávku po smetaně zvyšuje obliba coffee to go, živočišnými tuky nešetří výrobci pizzy. Nabídka nedokáže tento vývoj kopírovat, zvláště když výrobci po několika letech přebytku dosud produkci mléka omezovali.

Není ovšem snadné si představit, jak v několika posledních měsících strmě roste spotřeba kávy, dortů a pizzy. Navíc někteří experti tvrdí opak: „Neexistuje věcný důvod, aby ceny másla dále rostly,“ tvrdí zemědělský expert Petr Havel a upozorňuje na skutečnost, že už počátkem roku začaly klesat evropské ceny mléka. Současný boom považuje do značné míry za umělou bublinu, která během léta splaskne. „Divil bych se, kdyby v polovině září stálo někde máslo přes 45 korun,“ předpovídá znalec.

Cenové údaje z Českého statistického úřadu skutečně ukazují, že zvýšenou cenou mléka se „máselný cenový šok“ vysvětlit nedá. Cena mléka od zemědělců za posledních dvanáct měsíců opravdu vyrostla z 6,40 korun na 8,30 korun za litr. To se na ceně másla od výrobce odrazilo víc než dost už v jarním období. Loni v létě prodávaly mlékárny kostku za 20 korun, letos v květnu už od obchodníků žádaly v průměru o desetikorunu více. Obchodníci průběžně drží marži za kostku másla na deseti korunách. Další zvýšení o deset korun za kostku na přelomu června a července 2017 tedy slouží jenom ke zvýšení zisku. Teprve s odstupem se ukáže, jestli marži po dlouhé době zvýšily řetězce, anebo jestli zdražili čtyři hlavní máslaři v zemi v čele s Andrejem Babišem z Agrofertu a Milanem Teplým z Madety.

Cenové údaje z Českého statistického úřadu skutečně ukazují, že zvýšenou cenou mléka se „máselný cenový šok“ vysvětlit nedá - ilustrační Foto: Shutterstock

Dotace zvyšují ceny

Indicii o tom, že s cenami mléka manipulují velcí hráči, nabízí také poslední vývoj v Německu. Cena kostky másla se obvykle řídí podle rozhodnutí nejsilnějšího řetězce Aldi, jež posléze následují i ostatní obchodníci. Aldi oznámilo už začátkem června, že zvyšuje cenu z 1,29 eura o dvacet centů. Vzbudilo tím mediální tirády o historickém rekordu, přesto ostatní řetězce zdražení akceptovaly. V prvních červencových dnech nastal ještě větší poprask, když Aldi oznámilo novou cenu. „Astronomických“ 1,79 eura, tedy 46,70 koruny podle aktuálního kurzu by už znamenalo slušnou drahotu také v Česku. Tentokrát se však ukázalo, že ostatní prodejci váhají, zřejmě z obavy, že by se přílišným zdražením dostali do pasti. České supermarkety, které mají v řadě případů německého majitele, ovšem s vyššími cenami nečekaly.

Srovnání s Německem opět připomnělo, že některé potraviny jsou v Česku nápadně dražší než u bohatších sousedů. Dalo by se to čekat od zcela roztříštěného trhu s pečivem, masnými výrobky nebo samotným mlékem. Produkují je desítky firem a výrobci by měli být teoreticky méně produktivní. Z cenového srovnání s Německem však vyplývá, že nejméně efektivní se stala výroba másla. Přitom se zkoncentrovala do čtyř velkých podniků, jimž ještě sekundují tři menší. Ukazuje se, jak špatným směrem se vydala dotační politika ministra zemědělství Mariana Jurečky, který prosadil, aby velké tuzemské mlékárny dostaly od daňových poplatníků podporu v řádu desítek milionů korun. Výsledkem je prudké zvýšení ceny jednoho z mléčných výrobků. Zákazníkům zbývá jediná obrana, totiž na čas si příliš drahý tuk úplně odříci.

13. července 2017