Tato vláda pro snížení daní z práce neudělala vůbec nic

Česko má jedny z nejhorších daní v Evropě

Tato vláda pro snížení daní z práce neudělala vůbec nic
Česko má jedny z nejhorších daní v Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vlády se střídají, ale jeden z největších nešvarů přežívá bez ohledu na jejich ideologickou a mocenskou orientaci. Česko má jedny z nejhorších daní v Evropě. Nejhorších proto, že největší část státní pokladny se plní ze zdanění práce. A to jsou ty nejhorší daně, protože fakticky trestají za aktivitu a úspěch. Člověk nemá, na rozdíl třeba od daní ze spotřeby, šanci svobodně si rozhodnout, kolik na nich zaplatí.

Mezi státy, které byly dlouhodobě považované za zóny s největším zdaněním práce, patří Skandinávie. Především Švédsko. Jenže doba se mění. Skandinávci sice zas až tolik své daně celkově nesnižují, ale alespoň je vylepšují. Víc zdaňují spotřebu a méně práci. Symbolem vysokých daní z práce by dnes mohl být vedle belgického a francouzského i model český.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zveřejnila svůj tradiční žebříček zdanění práce. Znovu ukazuje, jak se svým velkým problémem nejsme schopni nic dělat. Konkrétně tato vláda pro snížení daní z práce neudělala vůbec nic.

Průměrná daň v nejbohatších zemích v OECD dosahuje 36 procent. V Norsku dosahuje 36,5 procenta, v Dánsku 36,2 procenta. Ve Švédsku 42,8 procenta. My jsme se 43 procenty nad touto skandinávskou laťkou.

Průměrná daň v nejbohatších zemích v OECD dosahuje 36 procent. - Foto: Shutterstock

Jsme tam ale především kvůli tomu, že na zaměstnance uvaluje stát obrovskou rovnou daň, které se říká sociální pojištění. Nejsou z něj žádné odpočitatelné položky. Dosud žádné slevy na děti. Teprve nedávno prošel proti vůli Babišova ANO hlasy lidovců a sociálních demokratů návrh, aby se sociální pojištění snižovalo s počtem dětí. Tahle drsná rovná daň u nás lidem bere 33,6 procenta jejich příjmu. Ve zmíněném Švédsku je to 29,3 procenta. Víc než my platí jen Maďaři, Němci a Belgičané.

Odpověď na to, proč na tuto brutální rovnou daň bez odpočtů žádná vláda nesahá, je lehkost, s níž se vybírá. Do státního rozpočtu se má letos celkově na daních vybrat 1,112 miliardy korun. Z toho 448 miliard vynese právě sociální pojištění. Tolik diskutovaná daň z přidané hodnoty, na niž se nasazují všechny ty balkánské byrokratické nástroje typu elektronické evidence tržeb a kontrolních hlášení, má i v optimistickém scénáři Andreje Babiše přinést jen 258 miliard korun. Daně z příjmů fyzických osob, o nichž se tolik diskutuje, naplní státní pokladny jen 120 miliardami. Ani polovinou toho, co pojistné.

Ze srovnání OECD se také opakovaně ukazuje, že příjmová daň sama o sobě není žádnou naší velkou zátěží. Člověk s průměrným příjmem na ní státu odvede 9,4 procenta svého platu. Platí dokonce méně než Ir, jehož země je proslulá nízkými daněmi. Tomu stát sebere 13,7 procenta.

Kdo chce opravdu snížit daně, a ne o tom jen mluvit, musí snížit sociální pojištění. Jednu z nejvyšších rovných daní v Evropě.

17. dubna 2017