Znamení na německé zdi

Znamení na německé zdi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ještě není konec května, a hlavní zápletka či hrozba letošní politické sezony se zdá být vyřešena. Evropa se obávala nástupu pravicových populistů nebo protestních stran, které ji měly zaplavit podobně, jako populista Donald Trump získal americké volby. V Nizozemsku však neuspěl Geert Wilders, ve Francii Marine Le Penová a po nedělních volbách ve spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko je zřejmé, že ani radikální Alternativa pro Německo (AfD) nezpůsobí významný převrat.

V Severním Porýní žije osmnáct milionů lidí a význam tamních voleb ještě podtrhuje, že jsou poslední generálkou před volbami do Bundestagu, které proběhnou hned po prázdninách. Slabých sedm procent pro AfD není zase takovým překvapením, protože na šesti procentech se zastavila její obliba v nedávných volbách v Sársku a Šlesvicku-Holštýnsku, zároveň širší vedení strany odmítlo snahu předsedkyně Frauke Petryové zmírnit radikální rétoriku, která odrazuje vzdělanější a zámožnější voliče. Volby v Severním Porýní ovšem dávají konečnou podobu první kapitole o vzestupu alternativní strany.

Právě v této spolkové zemi, jež vede ve statistikách kriminality, nelegálních přistěhovalců a osob s kontakty na teroristické organizace, přece měla vyhrát rétorika s důrazem na vládu silné ruky a razantní řešení uprchlické otázky. Zisk AfD však odpovídá počtu voličů, které před pěti lety získali dnes polozapomenutí Piráti.

Nic se tedy nestalo a všechno v Evropě půjde jako dřív? To neplatí ani v nejmenším. Politický souboj v Severním Porýní – Vestfálsku definitivně potvrdil, že nastává soumrak tradiční levice. Když se nezreformuje, definitivně skončí na okraji. V Holandsku se sociálnědemokratická strana PvdA propadla s šesti procenty na sedmé místo, socialistický kandidát na prezidenta Benoît Hamon skončil ve Francii se šesti procenty pátý.

Martin Schulz - Foto: Shutterstock

Zhasínající plamen

Negativní trend mělo změnit Německo po nástupu nového šéfa sociální demokracie (SPD) Martina Schulze. Knihkupec z Cách dostihl v preferencích kancléřku Angelu Merkelovou z CDU, trojí zemské volby letos na jaře však byly příliš krutým testem. V Sársku se SPD proti minulým volbám propadla o procento, ve Šlesvicku-Holštýnsku o tři a teď v Severním Porýní o osm. 31 % voličů v Porýní není taková katastrofa jako v Holandsku nebo Francii, ovšem stejně to je nejhorší výsledek v historii. Zhasínající plamen sociálnědemokratické naděje – i tak znějí titulky v německých médiích po nedělních volbách.

Přesto není na místě výsměch nebo obviňování z neschopnosti, i když se mu Schulz tak jako tak nevyhne. Stále existuje alternativní výklad, podle kterého pro německou levici zachránil, co se zachránit dalo. V celé Evropě se totiž sociální demokraté dostali do situace, již by šlo směle nazvat slepou uličkou. Starý kontinent zažil v uplynulých letech epochu, která by se s nadsázkou dala označit za období strachu z ekonomického propadu a chaosu nekontrolované migrace. Z toho těžili populisté, kteří brali hlasy bohorovným tradičním stranám.

Sociální demokraté přicházeli o dělnické voliče i malé živnostníky, jichž se nedokázali zastat v nepříznivých časech dluhové krize. Nakonec prudce změnili kurz a nadále se už tolik nestarali o vzdělanou městskou populaci. Vyostřili slovník, soustředili se na záchranu „chudých bělochů“, tedy převážně manuálních pracovníků, kteří pod tlakem globální ekonomiky a vývozu práce do ciziny ztráceli pozici ve společnosti. Změna však přišla pozdě.

Pomoc chudým, kteří nejsou

Martin Schulz nebyl vynálezcem této strategie, jako její protagonista při zemských volbách v Porýní však sklidil její plody. Ve městech jako Kolín, Düsseldorf nebo Münster s převahou vzdělaného obyvatelstva sice sociální demokraté před pěti lety vyhráli, teď však odešli poraženi od CDU. Sliby pomoci v nesnesitelné ekonomické situaci zase tolik neoslovily ty, jimž se žije docela dobře. SPD přitom ztrácela i na druhé straně. Vždy měla nejvíc voličů v průmyslových ghettech severního Porúří s vysokým podílem cizinců. Teď však právě tady ztrácela nejvíc, protože v krizových regionech Duisburgu, Gelsenkirchenu a Essenu víc než Schulzův populismus v mezích zákona zabrala radikální AfD.

Martin Schulz proplul mezi Skyllou a Charybdou a v dané situaci vyvázl ještě s malými ztrátami. Stratégové CDU už také varují, že se Angela Merkelová nemůže předem považovat za jasného vítěze zářijových voleb. Evropský trend tomu nenasvědčuje, ale třeba kruté porážky motivují sveřepého šéfa SPD k novému vzepětí.