Tuzemské úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.

Faltýnkův případ, o kterém v úterý informoval deník Echo24.cz, je přitom přehledný a srozumitelný. Počátkem února napsal komisař pro zemědělství Phil Hogan, že Češi porušili předpisy pro čerpání jedné a půl miliardy eurodotací, kterou inkasoval v letech 2014 a 2015 Agrofert. Dostali opravdu mírnou, pouze dvouprocentní korekci, tedy ve výši 22 milionů korun. Důležitější je zdůvodnění. Předpisy byly porušeny tím, že Faltýnek byl v letech 2014–2016 členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který funguje jako platební agentura evropských zemědělských dotací, a zároveň členem představenstva Agrofertu, jenž je zdaleka největším příjemcem těchto dotací. To považuje Evropská komise za nepřípustný střet zájmů a tato zdánlivě nevinná úvaha může mít dalekosáhlé důsledky.

S Faltýnkem nahoře, bez něho dole

Jenom v zemědělském oboru může být dopad mnohem vážnější. Komise pokutovala čerpání v letech 2014 a 2015. Faltýnek však byl členem dozorčí rady SZIF ještě v červenci 2016. V tomto roce měl Agrofert nepochybně další dotační příjmy. Není k dispozici konečná bilance přímých plateb, na které mají nárok zemědělské společnosti jenom díky tomu, že obhospodařují půdu, chovají dojnice, pěstují cukrovku apod., jistě však neskončí pod sedmi sty miliony. Další dotace jdou na investiční projekty a v dřívějších letech se tato suma pro Agrofert pohybovala na úrovni sta milionů. Tato částka půjde strmě nahoru, protože koncem roku 2015 přidělil SZIF na investice šest miliard korun a desetinu tehdy obdržel Agrofert. Bylo to ještě v časech, kdy byl Faltýnek v dozorčí radě, a podle únorového Hoganova verdiktu tedy opět došlo ke střetu zájmů. Pokud by chtěla Česká republika Agrofertu slíbené peníze opravdu proplatit, musela by počítat s korekcí s více než dvouprocentní sazbou.

Tím spíše, že u investičních dotací SZIF jsou opravdu vážné indicie, že Faltýnkova účast v dozorčí radě rozdělování dotací ovlivnila. Agrofert byl v listopadu 2015 jednoznačným vítězem dotačního kola. Desítky milionů inkasovaly jeho vepříny v čele s farmou Animo Žatec, drůbežárny od Chebu přes Vodňany až po Bruntálsko, potravinářské továrny typu Olma a Kostelecké uzeniny spolu s pár kravíny. Z dvaadvaceti žádostí byly odmítnuty jenom čtyři, tedy necelá čtvrtina, a ve všech případech šlo o menší opravy kravínů, tedy oblast s největším přetlakem projektů. Ostatní zpravidla tak úspěšní nebyli. U velkých projektů od pěti do 150 milionů korun bylo odmítnuto 44 procent žádostí.

Úplně jinak dopadlo hodnocení projektů v listopadu 2016, kdy zástupce Agrofertu v dozorčí radě neseděl. Z dvaceti projektů jich uspělo jen pět. Byl mezi nimi výkrm kuřat v Třebíči, kravín na Domažlicku a žatecký vepřín. Bilanci zlepšily dotace pro potravinářské továrny, kde nebyla žádná konkurence a příslib získali všichni žadatelé včetně Olmy a Vodňanské drůbeže, i když Kostelecké uzeniny se musely spokojit s pozicí čekatele.

Tentokrát byl Agrofert hlavním poraženým. Čtvrtinová úspěšnost zůstala hluboko pod celkovou bilancí, když u projektů nad pět milionů uspělo v průměru 48 procent žádostí. Není zřejmé, o kolik méně dostal Agrofert peněz, protože SZIF data zveřejní po letním podepsání smluv.

Jurečkova odpovědnost

Běžná námitka zemědělského fondu SZIF proti takovým indiciím zní, že projekty hodnotí experti podle předem stanovených kritérií a že do jejich rozhodování nemůže zasáhnout ani ministr zemědělství, natož dozorčí rada fondu SZIF, který koneckonců pouze administruje již vyřízené žádosti. Tímto způsobem argumentovali zástupci českého státu při jednání s Evropskou komisí o Faltýnkově střetu zájmů. Bruselští experti však námitky nepřipustili a exaktně popsali, co střetem zájmů myslí. „Střet zájmů je situace, kdy jednotlivec či organizace mají protichůdný profesní či osobní zájem a tyto protichůdné zájmy mohou znesnadnit nestranné plnění povinnosti,“ stojí v Hoganově dokumentu. Tato definice platí na Faltýnka. Pro splnění definice prý ani nebylo nutné, aby něco dělal nesprávně. Problém je už v tom, že „rozhodnutí přijímaná osobami, které vykonávají ověřování, schvalování, proplácení a zaúčtování nároků nebo žádostí o platby, mohou být ovlivněna skutečností, že osoba podepisující žádost je ve skutečnosti stejná jako člen dozorčí rady“, a stojí tedy v řídicí hierarchii výše než hodnotitelé projektů.

Je tedy možné, že si experti SZIF koncem roku 2015 dávali pozor, aby nerozzlobili vlivného člena dozorčí rady, a žádosti od Agrofertu neodmítali. Koncem roku 2016 je strach z Faltýnka přešel. To ovšem mimo jiné znamená, že by SZIF neměl proplácet 600 milionů investičních dotací, na něž už mají společnosti holdingu Agrofert smlouvu, jinak se vystavuje riziku, že bude značnou část tohoto obnosu vracet zpátky Bruselu. Zároveň si může připravit argumentaci, podle níž Faltýnek opravdu nemohl ovlivnit rozdělování přímých plateb v roce 2016.

Faltýnek loni odešel z fondu SZIF i z Agrofertu. Pro potíže, které způsobil České republice, by měl uvážit, zda setrvat v pozici šéfa zemědělského výboru sněmovny. Vážněji by se měl zamyslet i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), protože jeho odpovědnost má ještě hlubší důvody. Je možné pochopit, že se dravý manažer zemědělsko-průmyslového gigantu snaží prosadit do vedoucích funkcí ve státní organizaci rozdělující zemědělské dotace. Ministr zemědělství by však měl mít dost odborné kompetence, aby si uvědomil, že manažera nesmí do platební agentury pouštět.

Zvláštní zacházení pro Čapí hnízdo

Zemědělskými dotacemi není vyčerpán seznam nebezpečí, která uvolnil komisař Hogan pojmenováním Faltýnkova střetu zájmů. Případ manažera Agrofertu upozorňuje, že se v evropských institucích stahují mraky nad celým čerpáním eurodotací. Dnes nejde popřít, že v evropských institucích existuje nevole nad tím, jak Češi čerpají dotace. Rozsudek nad Faltýnkem se tam prosadil i po celoročních jednáních v situaci, kdy má hnutí ANO, považované za politickou divizi Agrofertu, v Bruselu jednu komisařku, místopředsedu europarlamentu a další tři poslance. Na druhé straně platí, že Faltýnek přišel na řadu první jako nejsnadnější terč. Pochybnosti o střetu zájmů však mohou postihnout i další hodnostáře odpovědné za čerpání eurodotací.

„Mám střet zájmů, ale já ho nezneužívám,“ prohlásil loni Andrej Babiš, a tím se fakticky přihlásil ke kontrole, protože ve verdiktu Evropské komise jednoznačně stojí, že jakýkoli střet zájmů je překážkou pro čerpání eurodotací. Vlastně jde jen o to, jestli komise některý ze současných Babišových postojů za střet zájmů označí.

Největší riziko se skrývá v tom, že Babiš má jako ministr financí vliv na Auditní orgán, nejvyšší instituci pověřenou v České republice kontrolou eurodotací, která je součástí jeho ministerstva. Opět jsou k dispozici indicie, podle nichž se pracovníci Auditního orgánu při kontrole projektů Agrofertu nechávají ovlivnit tím, že zemědělsko-průmyslové impérium vybudoval jejich šéf.

Dokumentuje to výsledek kontroly, kterou provedl Auditní orgán v případu Čapí hnízdo. Sporný projekt s dotací 50 milionů byl financován z evropských fondů v rámci programu pro malé a střední firmy. Tuto podmínku společnost Farma Čapí hnízdo splňovala, dostala se však do podezření, že je součástí holdingu Agrofert, který za malou ani střední firmu považovat nejde. Auditní orgán a jeho ředitel Stanislav Bureš loni v červnu zjistili, že dotační předpisy porušeny nebyly a padesát milionů Čapímu hnízdu bylo vyplaceno správně.

Nejpozději od pondělka je zřejmé, že Burešovi auditoři odvedli mizernou práci. Internetový server Neovlivni.cz publikoval s odvoláním na policejní zdroje informace, že žádost k projektu Farma Čapí hnízdo obsahovala nepravdivé údaje. Autoři projektu zkreslili cash-flow, když oznámili, že požádají o desetiletý úvěr. Záhy však uzavřeli úvěrovou smlouvu na pouhých pět let, což dovedlo Čapí hnízdo do takových finančních potíží, že se neobešlo bez otevřené intervence Agrofertu. Projekt neschopný přežít pár let neměl být odpovědnými úředníky vůbec schválen k evropské podpoře. Tuto chybu Auditní orgán vůbec neodhalil a nebylo to tím, že by snad měl neschopné pracovníky. Ředitel Bureš předem omezil rozsah auditu, který se měl věnovat pouze tomu, jestli Farma Čapí hnízdo je malá, či velká firma. Nakonec ani v tomto případě auditoři nic nezjistili, příliš se však nesnažili. Třeba Farmu Čapí hnízdo ani nepožádali, ať doloží, kdo byl při sepisování žádosti jejím majitelem.

Pokud Evropská komise prozkoumá práci Auditního orgánu a usoudí, že se auditoři obávají nadřízeného ministra financí, pak je verdikt po zkušenostech ze zemědělství předem jasný. Podle Hoganova sdělení musí ministr zemědělství navrhnout nová pravidla pro fungování platební agentury SZIF, aby byl vyloučen střet zájmů. Pokud tak neučiní, Hoganův úřad doporučí Evropské komisi, ať pozastaví fungování agentury, a tím fakticky přeruší další čerpání zemědělských dotací. Při střetu zájmů ministra financí bude možné ochránit Auditní orgán jenom tím, že bude vyčleněn z ministerstva financí a podřízen například vládě, anebo Babiš odejde z funkce ministra.