Na pondělí připadá čtyřicáté deváté výročí sovětské invaze do Československa. V ranní hodinách 21. srpna 1968 vpadly sovětské tanky, podporované ostatními zeměmi Varšavského paktu, do země a ukončily tak liberalizační proces známý jako Pražské jaro. Následovala normalizace, čili utužení komunistického režimu.

Sovětská invaze započala obsazením hlavních letišť, na které začala rychle proudit vojenská technika a pěchota. Ve stejnou dobu překročili československé hranice tanky, které se začaly valit na velká města. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, který zrovna zasedal, invazi odsoudil. Výbor byl poté internován a následně nejužší vedení odvezeno do Moskvy. Celkově bylo nasazeno na půl milionu mužů a 6300 tanků. 150 tisíc sovětských vojáků zůstalo v Československu do roku 1991.

Okupanti obsadili rozhlas i televizi. Obě instituce ale byly schopně vysílat a informovat o situaci i dál z náhradních prostor. Proti okupaci se zvedla masová vlna odporu a po celý týden probíhaly po celé zemi demonstrace. Následná okupace ukončila pokus o reformu komunismu známou jako „Pražské jaro“. Během něj došlo k liberalizaci ekonomiky, obnovila se svoboda tisku a svoboda slova. Uvažovalo se i o vládě více stran. SSSR se ale obával, že započaté reformy povedou k vymanění se Československa z jeho sféry vlivu.

V reakci na okupaci emigrovali do zahraničí desetitisíce lids. Jen do konce roku 1969 odešlo asi 100 tisíc Čechoslováků.

Invaze se neobešla bez obětí. Do konce roku 1968 v důsledku okupace zemřelo 137 lidí. Vyplývá to z nového historického výzkumu Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha. Během pobytu okupačních vojsk v Československu celkem zemřelo přes 400 lidí. Na získávání informací oba historici pracovali několik let. Dosavadní informace se jim podařilo zpřesnit díky studiu dosud neznámých archivních materiálů z Česka i ze Slovenska. „Hodně životopisů se podařilo upřesnit díky spolupráci s rodinami obětí, od nich máme i fotografie i mnoho údajů o jejich životech, profesních i osobních,“ řekl Pejčoch. Poznamenal, že drtivá většina obětí zemřela v srpnu a do poloviny září 1968. Tomek poznamenal, že v prvních týdnech okupanti zastřelili více než 50 lidí.

Ústav pro studium totalitních režimů k připomenutí invaze tradičně pořádá besedu s lidmi ze zemí sovětského bloku, kteří s okupací nesouhlasili. Tento rok pozval bývalého ukrajinského disidenta Zorjana Popaďjuka, který byl za svou činnost a protesty proti invazi odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Pozvánka na besedu je zde.