Tlak na Facebook a Apple k prolomení soukromí

Technologická ghetta teroristů

Tlak na Facebook a Apple k prolomení soukromí
Technologická ghetta teroristů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Opakuje se to už se skoro železnou pravidelností, když v poslední době na Západě dojde k teroristickému útoku. Vyjde najevo, že tajné služby islamistické teroristy, kteří masově zabíjeli, měly často i dlouhé roky v hledáčku jako nebezpečné osoby. Nedokázaly o nich ale mít dobrý přehled, a tak je vyřadily z nejostřeji sledované kategorie. Nedokázaly proto odhalit, že něco chystají. Nevěděly o tom. Při rekonstrukci posledních hodin a minut před teroristickým útokem vycházelo najevo, že teroristé se před zpravodajci ukrývají do technologických ghett soukromí.

Masoví vrazi z pařížského Bataclanu a restaurací čin se svým mozkem Abdelhamidem Abaaoudem, který během příprav trávil většinu času v Sýrii, domlouvali přes komunikační herní systém PlayStation. Teroristé z bruselského metra a letiště se koordinovali přes široce rozšířenou, šifrovanou aplikaci WhatsApp, která patří Facebooku. Na internetu se tehdy ve velkém začaly objevovat vtipy na to, že soukromí ve WhatsAppu je skutečně dobře chráněné. „Čtyři z pěti teroristů doporučují WhatsApp.“

Tato uživatelsky velmi jednoduchá aplikace, která se obsluhuje stejně snadno jako klasické SMS zprávy, přitahuje klienty hned dvěma výhodami. Na rozdíl od SMS, kde za zprávy platíte operátorovi, je psaní a telefonování prostřednictvím WhatsAppu zadarmo. Stačí být na datovém připojení, klidně wifi, jež je na řadě míst – od kaváren přes školy až po letiště či nádraží – zdarma.

Druhou vyhledávanou předností je větší ochrana soukromí než u klasického telefonování a psaní SMS. Tu může jednak legálně prolomit soud, protizákonně ale také „bezpečnostní“ agentury nebo „bezpečnostní“ divize firem, které si na to pořizují techniku. V Česku je proslulý odposlouchávací systém Agáta. Legálně ji může používat jen policie, celní správa a Bezpečnostní informační služba. Různí bezpečností experti však upozorňují, že až deset dalších vlastní různé detektivní kanceláře nebo právě bezpečnostní divize podnikatelských skupin. Na WhatsAppu a podobných aplikacích je komunikace šifrovaná. Takže s výjimkou odesilatele a příjemce se k obsahu zprávy nebo telefonního hovoru bez přispění Facebooku nikdo nedostane. Podobně fungují i další aplikace, WhatsApp ale patří pro svou uživatelskou jednoduchost k nejvyhledávanějším.

Na internetu se ve velkém začaly objevovat vtipy na to, že soukromí na Whatsappu je skutečně dobře chráněné. "Čtyři z pěti teroristů doporučují Whatsapp" - Foto: archiv

Každý teroristický útok, kde se objeví komunikace přes nějakou šifrovanou aplikaci, zvýší tlak na technologické firmy, aby soukromí prolomily. Politici tím předvádějí, jak se snaží chránit bezpečí lidí před teroristy. Pár minut před tím, než zabil pět lidí a sám byl zastřelen, poslal zprávu z WhatsAppu i islamistický vrah z Londýna Khalid Masood. Policie se k obsahu té zprávy právě kvůli šifrování nemůže dostat. Proto tvrdí, že není schopna vysvětlit motivace Masooda v poslední chvíli před činem.

Britské ministryni vnitra Amber Ruddové došla trpělivost a prohlásila, že šifrovaná komunikace je „absolutně neakceptovatelná“. Pár dní po útoku si dala schůzku se zástupci technologických firem a tlačí na to, aby otevřely své šifrované systému tajným službám. Nejen zpětně, aby vyšetřovatelé mohli projít zprávy lidí, jako byl islamistický terorista Masood. Ruddová žádá, aby tajné služby dostaly možnost prolomit šifrované aplikace podezřelých. „Nemůžeme se dostávat do situací, kdy si teroristé mezi sebou povídají a posílají si mezi sebou WhatsApp zprávy – a nedá se do nich dostat,“ prohlásila Ruddová den po útoku ve Westminsteru pro televizi Sky News. Pro BBC ministryně vnitra řekla, že si samozřejmě uvědomuje, jak je šifrovaná komunikace zásadní pro byznys nebo bankovnictví, kde je to hlavní pilíř kybernetické bezpečnosti.

Toho, čím je třeba internetové bankovnictví nebo systém platebních karet chráněný před zneužitím. „Není to neslučitelné. Můžete mít systém, který je bezpečný, ale zároveň do něho budeme mít přístup v případech, kdy to bude absolutně nutné,“ říkán Ruddová. Mimochodem, větší pozornost než britská média jejím plánům věnovala v muslimském světě velmi populární katarská televize Al-Džazíra.

Technologické firmy k podobným nápadům nijak vstřícné nejsou. Přirozeně chrání soukromí svých zákazníků. Politická kampaň ve stylu, že poskytují skrýše teroristům, by je samozřejmě těžce poškodila. Spory o míru soukromí a bezpečí budou čím dál častěji končit před vysokými soudními instancemi. V prvním velkém rozsudku už americký soud na žádost FBI donutil Apple, aby otevřel iPhone mrtvého teroristy ze San Bernardina, k jehož obsahu se agenti nemohli dostat.

O průlomech do soukromí vyšel Salon Týdeníku Echo.