Rozhovor s šéfem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem

My jsme Babiše nestvořili. Antibabiš je málo

Rozhovor s šéfem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem
My jsme Babiše nestvořili. Antibabiš je málo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Předsedou strany lidové se stal záhy po historické porážce, kdy KDU-ČSL vypadla ze sněmovny. Stačily necelé tři roky, aby stranu opět dovedl do sněmovny i vládní koalice. Loni vyhrál volby do Senátu a teď vsadil budoucnost lidovců do ještě vyšší hry. Navrhl předvolební koalici se Starosty a nezávislými (STAN). Když opravdu vznikne, lidovci a jejich spojenci musí získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů. „Pokud chceme hrát zásadnější roli v politickém systému, nemůžeme hovořit o dvojciferných výsledcích, a přitom si na ně nevěřit,“ vysvětlil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek svou motivaci v rozhovoru pro Týdeník Echo. Zároveň připomněl, že o koalici se ještě bude jednat: „Celostátní konference nás pouze pověřila, abychom vyjednávali o této variantě. My jsme pořád připraveni k variantě kandidatury Starostů na naší kandidátce s tím, že bychom ji prezentovali jako rovnoprávné partnerství, to znamená KDU-ČSL a Starostové, a v krajích, kde jsou silnější, klidně Starostové a KDU-ČSL.“

Proč spolupracovat právě se Starosty?

Je to logické vyústění dlouhodobé strategie. Kromě levicového liberalismu a pravicového liberalismu by tady měla být i křesťanská demokracie jako třetí pilíř té trojnožky, která dává stabilitu systému. Teď je to samozřejmě trochu vychýleno hnutím ANO, které lze těžko definovat jinak než jako protestní populistické hnutí. Ta třetí noha by neměla být o mnoho kratší než ty dvě zbývající, a proto ta ambice musí být zasáhnout daleko víc do politického prostoru. V podstatě kromě Starostů tady není žádný jiný subjekt, se kterým by dávalo logiku se pokusit o jakési rozkročení.

Proč se nedomluvíte s TOP 09?

Samozřejmě by se to nabízelo, logicky. Nicméně Starostové mají nějaké důvody odejít ze spolupráce s TOP 09. Mýlí se Karel Schwarzenberg, že je to nějaká reminiscence vůči Miroslavu Kalouskovi, že byl náš předseda. To myslím skoro nikdo neřeší. Otázkou je spíš jeho angažmá ve vládě a to, co a jakým způsobem říkal vůči KDU-ČSL poslední tři roky. Ale nebyl sám, samozřejmě. Určitá vůle ke spolupráci se ukázala například v Karlovarském kraji, kde jsme měli koalici s TOP 09 a Starosty. Byla úspěšná, měli jsme myslím deset procent.

"Z venkova nemůže být skanzen. Jestliže je tady 500 obcí, které vůbec nemají kanalizaci, několik stovek obcí, kde v létě vysychají studně, tak proč by tam lidé žili?" - Foto: Jan Zatorsky

V čem je přidaná hodnota ve spojení se Starosty? Zkrátka potřebujete partnera, abyste měli lepší vyhlídky v Čechách, kde nemáte tak silnou pozici jako na Moravě?

Samozřejmě to tak je. Nelze přeceňovat úspěch Starostů v krajských volbách třeba ve středních Čechách, kde kromě lídra Rakušana pomohla k výbornému výsledku i Dana Drábová, která s největší pravděpodobností do sněmovny nebude chtít. Stejně jako nelze přecenit náš úspěch ve Zlíně, protože na tom se podepsal fenomén Čunek. Nelze to přeceňovat, nicméně je evidentní, že značka STAN někde bude daleko víc přitažlivá než KDU-ČSL.

Lidem pořád vadí, že jste křesťanská strana?

Určitá bariéra tady je. Lidé třeba řeknou: Líbí se nám váš program, líbí se mi, že jste proevropští, nepopulističtí, racionálně se stavíte k migrační krizi, jasně jste se postavili v oblasti ruské agrese na Ukrajině, líbí se nám, že jste v tomhle všem věcní, ale já nechodím do kostela! A tím pádem vám ten člověk řekne, že považuje za nepatřičné, aby volil KDU-ČSL, že si to vlastně vnitřně zakázal, protože si myslí, že my jsme jen pro ty, kdo chodí do kostela.

Proč se nedaří odstup Čechů od křesťanské strany překonat? Přece se mluví o ohrožení islámem a o tom, že jedinou záchranou je návrat ke křesťanským kořenům.

Pořád to je jedna z největších bariér volitelnosti. Už máme desítky procent voličů, kteří do kostela nechodí, ale ten potenciál je podstatně větší. Tady jde o identifikaci. Vidíte, že voliči od komunistů po ODS jsou schopni volit Andreje Babiše možná právě proto, že tam žádná podobná bariéra není. Je to takové Občanské fórum podle hesla „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Nicméně je evidentní, že za šest let, co jsem předsedou, dramaticky ubylo těch, kterým vadíme. A přibývá nám lidí, pro něž jsme druhá volba.

Chcete se představit jako alternativa k sociální demokracii a hnutí ANO, které jsou favority voleb. Proč by měli voliči nespokojení s vládnutím těchto dvou stran dát přednost právě vám, kteří jste s nimi spolupracovali? Proč by neměli dát přednost opozičním TOP 09 a ODS?

Je třeba se podívat, jaká máme čísla z průzkumů. Vláda je hodně oblíbená oproti těm předcházejícím a v součtu mají vládní strany více, než měly před volbami. Nevypadá to, že opozice nějak dramaticky posílí. Dokonce TOP 09 už byla ve dvou průzkumech pod hranicí pěti procent. To je v rámci statistické chyby, ale některé voliče to může znervóznit. My jsme v průzkumech stabilní.

Vycházíte z toho, že vláda je populární. Nebojíte se, že vám lidé stejně nakonec spočítají to, že jste účastí ve vládě pomohli k vzestupu miliardáři Andreji Babišovi?

Budou nám to vyčítat, vyčítají nám to celé tři roky. A jedna z těch stran, která hraje Antibabiše, jde sešupem dolů. Na druhou stranu, my jsme nevytvořili Andreje Babiše. Jeho úspěch ve volbách vytvořily především styl a skandály Nečasovy vlády. Bez nich by tady byly silnější pravicové strany a nebyl by takový prostor pro něj.

Džinovi jménem Babiš jste pomáhali ven z lahve. Máte teď recept, jak ho tam zavřít zpátky? Co když tady bude 17 let jako Berlusconi?

To je jako vyčítat ODS nebo TOP 09, že pomohly Věcem veřejným. To je úplně stejný příběh. S tím, že Věci veřejné se dokázaly rozložit zevnitř samy. Vždyť ODS a TOP 09 legitimizovaly, že podnikatelský projekt, absolutně bezhodnotový, může být vládní stranou. Je prostě farizejské vyčítat jedno, ale nemyslet na druhé. Tu službu rozlomení mříží už tady udělal někdo jiný.

S mocenským mechanismem Agrofert–ANO se budeme muset smířit na delší dobu?

Rozhodnou o tom samozřejmě voliči. Na druhou stranu, podle mě je program Antibabiš málo. Je třeba dát alternativu, která i pro současné příznivce hnutí ANO bude srozumitelnější, lákavější, důvěryhodnější a smysluplnější.

Jde o to, říci „Ano, bude líp“ důvěryhodněji?

Možná neříct „Ano, bude líp“, ale že tvrdě pracovat nesmí být trestáno. Mít děti a starat se o ně nemá být trestáno. Říct, že patříme na Západ, že všechno se nedá vměstnat jenom do ekonomických mantinelů, že úspěšný není jen ten bohatý. Úspěšná je podle mě i zdravotní sestra, úspěšný může být učitel, i když má malý plat.

Premiér Sobotka prohlásil, že nepůjde do další koalice s hnutím ANO. Také vyloučíte opakování současné koalice?

Karel Schwarzenberg řekl před čtyřmi lety v Právu: To je abstraktní otázka, na kterou neodpovídám. Koalici je možné dělat den po volbách. Bez toho je to pouhé kecání do větru. Konec citátu.

Podpoříte návrh TOP 09 na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny k Babišovým příjmům?

Mám k tomu ambivalentní vztah, protože se domnívám, že se nic nového nedozvíme. Zase to bude několik hodin vzájemných invektiv, obzvláště mezi TOP 09 a hnutím ANO, kdo je větší zločinec. Pokud to bylo nelegální, mají to vyšetřit orgány k tomu určené. Jestli jde o trestný čin, tak orgány činné v trestním řízení. Pokud to bylo legální, ale nemorální, pak je to věc především voličů. Viděli jsme už u Čapího hnízda, jak se výpovědi měnily během několika dnů. Pochopit rozdíl stovek milionů korun v dnešních výpovědích také není úplně jednoduché. A to musí posoudit lidé.

Hlavním volebním trumfem lidovců do voleb bude zase sociální program a podpora rodin, ale nabídnete i něco víc?

Samozřejmě že nabídneme. Ale přece nečekáte, že vám to řeknu dneska. Připravujeme horkou fázi kampaně, ale nemá smysl prozrazovat víc, než je nezbytně nutné.

Je možné rodinám ještě víc pomáhat? Třeba daňové výhody pro rodiny jsou u nás v evropském srovnání největší.

Zaprvé, to je trochu mýtus. Musíte srovnat nejenom daňové zvýhodnění, ale také odvody. Zadruhé, považuji za velkou chybu, že se oddělily záležitosti důchodové a rodinné, i když spolu velmi úzce souvisejí. Děti jsou příští plátci do důchodového a zdravotního systému. Bohužel spousta lidí si myslí, že si platí na důchod svými odvody. Ale my svými odvody platíme penze svých rodičů a prarodičů. Ti, kdo chodí do práce, jsou trestáni tím, že mají nižší příjmy. Rodina s dětmi má na hlavu menší příjmy než důchodce. Proto je potřeba ocenit, že máte děti a dobře je vychováváte.

Budete zvyšovat dávky a uděláte z rodin společenskou vrstvu závislou na dávkách?

Podíváte-li se na Francii nebo Švédsko, a i když odečtete populaci přistěhovalců, pořád mají porodnost daleko větší, než je v Česku. Ale je to tím, že než aby dávali peníze lidem za to, že mají děti, snižují jejich náklady. Když moje dcera chodí do plenek, je rodina potrestána, že zaplatí DPH za plenky. Děti chodí do školy, malují a my platíme DPH za něco, co bychom si jinak nekoupili. Chápu, že daňový systém by měl být jednoduchý, ale správnější než lidem dávat peníze na ruku je nechávat jim víc v kapse. Samozřejmě se musíte podívat nejenom na daně, ale i na sociální a zdravotní odvody.

Lidovce bude zajímat nabídka a cena služeb pro rodiny s dětmi víc než nějaké daňové úpravy?

Ještě by se měly posunout slevy na děti. Dnes jsou nevýhodné pro rodiny, které mají více dětí a chodí do práce. Všechno se valorizuje, penze, minimální mzda, ale slevu na čtvrté dítě neuplatníte. To není fér. Nelíbí se nám takzvaná rodinná koncepce sociální demokracie, která chce v podstatě zrušit slevu na manželku, protože podle nich manželství je rovnocenné každému vztahu, kdy se dva mají rádi, a je jedno, kdo to je. My si to nemyslíme. Manželství by nemělo být bagatelizováno. Ale spíše bychom opravdu chtěli snižovat náklady. Mnoho lidí – a vidím to i ze svého okolí – se rozmýšlí, jestli třetí dítě mít, nebo nemít. Argumentem může být i taková hloupost, že do felicie ani oktávky se nevejdou tři autosedačky, takže musíte koupit větší auto. Když je větší, má dost často silnější motor, to znamená jiné povinné ručení, možná i větší spotřebu. Někdy to jsou stokoruny, kvůli kterým se lidé takto rozhodují.

Nabízí se i opačná otázka: Proč trestat toho, kdo děti nemá? Na rozdíl od rodičů, kteří do práce nechodí, on vydělává na to, aby mohli být doma s dětmi.

Proto hovoříme o tom, že se mají zvyšovat slevy na daních. My nepřicházíme s tím, že se mají zvýšit přídavky, že se má dát porodné na další děti. A druhá věc – je potřeba si uvědomit, že právě tyto děti budou platit zdravotní a sociální, když vy budete v penzi, i když děti nemáte. Vy si také můžete více našetřit, protože nemáte náklady na jejich výchovu. Přes všechny slevy je váš příjem pořád vyšší, když děti nemáte, než když je máte. Ale já se zdráhám poměřovat děti na peníze. Bavíme se o tom, jak se stát k těmto lidem chová. Jestli jim říká: „Ano, vážíme si toho, že část své energie a část peněz dáváte do výchovy nových daňových poplatníků, nových učitelů, dělníků, filozofů.“

Menší zemědělci kritizují vládní podporu rolníků. V poslední době se zaměřila na podporu velkých zemědělsko-potravinářských koncernů, které zabírají stále větší výměry půdy a v důsledku likvidují život na venkově. Nebojíte se, že vás venkované, vaši tradiční voliči, potrestají ve volbách?

To je mýtus. Když se podíváte, v Programu rozvoje venkova bylo zaregistrováno 2700 malých projektů, proplaceno více než 1000 projektů, přes 600 milionů korun. Zemědělci byli podpořeni všichni. A není pravda, že se jde na ruku jedné skupině.

Jde se tedy na ruku všem. Otázkou je, kdy uvidíme nějaký efekt. A co má být tím efektem? Má to být potravinová soběstačnost, nebo že se zastaví vylidňování vesnice?

Vylidňování nesouvisí s tím, že každý už nemá své tři hektary, nejezdí s koníkem a neoře. To je chiméra. Venkov má daleko větší problémy. V zemědělství se díky nerentabilitě živočišné výroby přešlo ve velké míře na rostlinnou výrobu, která je silně zisková. Živočišná výroba potřebuje vyšší poměr lidské práce a v mnoha vesnicích už ani nikdo není ochotný vstávat na tu čtvrtou hodinu na dojení. Dobytka významně ubylo, jsou tady nové technologie a lidí je potřeba méně. Dojírny jsou jiné, než byly před třiceti lety.

Hlavním efektem podpory venkova má být potravinová soběstačnost?

To bych neřekl. Není jenom Program rozvoje venkova. Teď na ministerstvu zemědělství připravují pobídky, aby bylo atraktivnější podnikat na venkově. Nejvíce by pomohlo, kdyby ministerstvo průmyslu a vnitra skutečně něco udělaly pro vysokorychlostní internet, aby se dalo pracovat daleko lépe z domova, aby nebyly oblasti, kde ani nebude fungovat EET, protože tam je slabý signál. Z venkova nemůže být skanzen. Jestliže je tady 500 obcí, které vůbec nemají kanalizaci, několik stovek obcí, kde v létě vysychají studně, tak proč by tam lidé žili? Je to otázka dopravní infrastruktury, jestli tam je škola, jestli se dá dojíždět do práce. Problematika venkova je daleko širší a je chimérou si myslet, že jenom zemědělství uživí celý venkov.