Zakázkou na mýto překročili vládní úředníci zákon

„Tuhle kauzu by už fakt měla vyšetřit policie“

Zakázkou na mýto překročili vládní úředníci zákon
„Tuhle kauzu by už fakt měla vyšetřit policie“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Prodloužení smlouvy na mýto o tři roky ponechalo mnoho dopravních expertů jako opařených. Zadat pětimiliardovou zakázku z ruky a vědomě přitom porušit zákon vyžaduje značnou míru odvahy – a ministr dopravy Dan Ťok (ANO) ji opravdu měl. Přesvědčil i vládu, aby jeho postup schválila, a tak mohl vítězoslavně oznámit v médiích: „Vyřešili jsme mýto.“ Teď už jen vysvětlit justičním orgánům, že za porušení paragrafů nezasluhuje trest.

Piruety na tenkém ledě

Nejméně ještě jedno pokračování bude mít exemplární případ, z jehož výsledku bude všem zřejmé, jak se za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) dodržovaly zákony a chránily peníze daňových poplatníků. Dokladem je trestní oznámení, které dorazilo na adresu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové s žádostí, aby prověřila, jestli vysocí vládní úředníci neporušili při zakázce na správu mýtného systému v letech 2017 až 2019 několik paragrafů trestního zákoníku. Svůj účel splní, i když ho jedna z hlavních představitelek tuzemské justice odmítne. Týdeník Echo má dokument k dispozici.

Ministři dopravy Sobotkovy vlády váhali nad mýtem dva a půl roku, až do chvíle, kdy ministr Ťok problém svěřil svému náměstkovi Jakubu Kopřivovi. Ten přišel s plánem, podle nějž bude mýtný systém další tři roky řídit dosavadní správce Kapsch, přičemž zakázku dostane bez soutěže. Ťok přinesl plán počátkem července na vládu. Ostatní ministři se ošívali, proto Ťok na radu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) nabídl úhybnou strategii. Předloží jim ke schválení dokument, ve kterém je pouze napsáno, proč je nezbytné rozhodnout o zakázce na správu mýta bez veřejné soutěže. Kromě ministrů z Babišova hnutí s ním pak souhlasili ještě dva sociální demokraté (Sobotka, Zaorálek) a dva lidovci (Jurečka, Herman). Už pouze na vědomí dostali Ťokovi kolegové stejný dokument, kde byla navíc poznámka, že zakázku dostane Kapsch. Nikdo je tedy nemůže přímo obvinit. Sám Ťok se pojistil jenom tím, že smlouvu s Kapschem nechal podepsat náměstka Kopřivu, který tak nese v první řadě trestní odpovědnost.

Pod patronátem úředníků ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic vzniká celé nové odvětví IT služeb s miliardovými obraty, které ke svému rozjezdu potřebuje určitý objem veřejných zakázek - Foto: Shutterstock

Šalamounský přístup ministrů jako by v listopadu zkopíroval antimonopolní úřad. Koncem října vyřizoval stížnost předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka a zjistil, že ministerstvo dopravy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože obešlo soutěž s odůvodněním, že mýtný systém vytvořený Kapschem může spravovat jenom Kapsch. Tento důvod nestačí, protože se ministerstvo do této situace dostalo vlastní vinou, a Ťokův úřad dostal milionovou pokutu. V listopadu ovšem antimonopolní úředníci odmítli požadavek konkurenční společnosti Skytoll, aby smlouvu zrušili. Potvrdili, že ministerstvo dopravy porušilo zákon, přesto existují „důvody hodné zvláštního zřetele“, proč smlouvu zachovat. Bez ní by stát nemohl zachovat nepřetržitý výběr mýtného, a přišel by tak o značnou část 8–10 miliard, kterou na mýtu ročně vybere. Byl to pragmatický výrok. Nejde vyloučit, že daňový poplatník přijde o velké peníze, když veřejnou zakázku v řádu miliard neprověří veřejná soutěž. Náhradní správce mýta se však za měsíc nenajde, a proto by se zrušením smlouvy přišlo o ještě víc peněz.

Sněmovna se čas od času snaží zasáhnout do exekutivy, v případě mýta však hlasy koaličních poslanců už loni v lednu rozhodla, že mýtný systém nechá na úřednících. „Kompetence, jak řešit mýto, je primárně na ministerstvu,“ shrnul tehdy výsledek debaty předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Bohorovnost představitelů státu, kteří nerespektují pravidla daná zákonem a kteří úkolují úředníky, aby našli, nebo dokonce vytvořili mezeru v zákonech, je na pováženou ze dvou důvodů: jednak ohrožuje důvěryhodnost úřadů obecně, jednak otevírá otázku trestní odpovědnosti nejvyšších politiků a jejich pomocníků. Proč jim tedy stojí za to riskovat? Tak stojí dnes v případu mýtného systému klíčová otázka.

Nepřístupnost ředitele Bodláka

Dnes se k tahu dostává justice, a očividně se jí do hry nechce. Čekala až do února, než na adresu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové mělo dojít první trestní oznámení, očividně od anonyma, který se podepsal Michaela Prachařová. První reakci jde označit za nervózní. Jindy relativně otevřená vrchní státní zástupkyně na dotaz o dalším postupu vůbec neodpověděla. Ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Marek Bodlák odvětil příkře: „Vrchní státní zastupitelství se nevyjadřuje k tomu, zda obdrželo, či neobdrželo trestní oznámení a jakým způsobem s ním případně bylo naloženo,“ uvedl Bodlák, přijetí stížnosti ovšem nepopřel.

Oznámení se výrazně neliší od obdobných dokumentů, jež upozorňují na jiné podezřelé výběrové řízení. Odkazuje na oblíbené a obecně využívané paragrafy. Konkrétně jde o paragraf 220, který popisuje „porušení povinnosti při správě cizího majetku“, porušena byla i pravidla hospodářské soutěže podle paragrafu 248, nechybějí ani paragrafy 256 a 257 stíhající zjednání výhody a pletichy při veřejné soutěži. Anonymní dokument připouští, že se ministerstvo dopravy může bránit argumentem, podle nějž byla soutěž na mýto dlouhodobě zanedbávána. Politici měli od roku 2007 deset let na to, aby našli provozovatele na dalších deset let. Nikdo s tím však nepohnul, daleko nedošel ani první ministr dopravy Sobotkovy vlády Antonín Prachař (ANO). Jeho nástupce Ťok otálel 20 měsíců a pak vládu postavil před hotovou věc, že bude nutné prodloužit stávající smlouvou s Kapschem o tři roky. Proč sám Ťok tak dlouho nic nedělal, tak zní otázka pro státní zástupce. Právě tímto zdržováním zabránil veřejné soutěži, která mohla snížit cenu v řádu nejméně stovek milionů.

Pro vládní představitele je nepříjemné a pro autory supliky pro Bradáčovou klíčové, že škodu způsobenou postupem vlády lze vyčíslit. Může za to provozovatel slovenského mýta Skytoll, jenž v březnu 2016 nabídl, že na tři roky převezme mýtný systém a nebude za to chtít víc než 4,5 miliardy korun. Ministerstvo dopravy však dopisy i veřejné výzvy od Skytollu vytrvale ignorovalo a nakonec během jedné srpnové neděle provedlo výběrové řízení, kde smlouvu dostal Kapsch za cenu 5,27 milionu korun. Škoda pro daňové poplatníky tedy dosahuje nejméně 770 milionů. Samotný Skytoll popírá, že má s trestním oznámením cokoli společného. „Společnost je jím překvapena. Komentovat je nijak nechce, protože jí to podle jejího názoru ani nepřísluší,“ uvedl jménem Skytollu Luboš Spálovský.

„Stoprocentní korupce“

Najít nějaký smysl ve státní strategii při správě mýtného systému se nedaří už od roku 2006. Tehdy podepsal ministr Milan Šimonovský (KDU-ČSL) smlouvu s rakouskou firmou Kapsch o výstavbě a správě mýtného systému, a to za 22 miliard, přičemž předtím ze soutěže vyloučil dvě lacinější nabídky. Různými dodatky byla v dobách dalšího ministra Aleše Řebíčka (ODS) smlouva s Kapschem upravena a cena vyrostla podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu až na 28 miliard. Nikdo nezpochybnil, že systém funguje bez chyby a že Kapsch je světová firma, přesto samotný fakt, že žádná soutěž, a dokonce ani znalecký posudek neověřily úroveň nákladů, vyvolal řadu spekulací. Často končí náznaky, že jde o korupci, a neurčité jsou do té míry, aby je nešlo žalovat. Nejdál zašel mladý miliardář a bojovník proti korupci Karel Janeček v rozhovoru pro časopis Esquire, jejž přetiskl na stránkách svého nadačního fondu. „A systém výběru mýtného Kapsch. Tam šly desítky procent nákladů na korupci. (…) Takže tam je vlastně stoprocentní korupce. Mohl se zavést satelitní systém, levnější a funkčnější, jenže na něm by se nedalo tolik nakrást,“ prohlásil Janeček před pěti lety. Další miliardářský bojovník proti korupci a ministr financí Andrej Babiš (ANO) ještě loni v lednu psal na Twitter: „Prohnilou kauzu Kapsch by už fakt měla vyšetřit policie.“ Zdůraznil, že podezřelý je hlavně Řebíček a lidé kolem Šimonovského.

Takové úvahy dnes případ jenom komplikují. Před deseti lety vzniklo korupční podezření na základě skutečnosti, že neproběhla úplně regulérní veřejná soutěž a že smlouvu zaplevelily podivné dodatky. Co si má dnes pozorovatel zvnějšku myslet o tom, že se zakázka na příští tři roky uzavřela úplně bez soutěže, jen jako další dodatek deset let staré smlouvy? Proto také trestní oznámení pro státní zástupkyni Bradáčovou nemíří na Řebíčka ani Šimonovského, ale na současné vedení ministerstva dopravy, i když je součástí babišovského či sobotkovského „protikorupčního“ establishmentu.

Přesto existuje vysvětlení, které se obejde bez sporného a také sotva dokazatelného korupčního argumentu. Zakázka na mýtný systém splňuje všechna neformální pravidla, jak má vypadat správná položka ve státním rozpočtu. Pod nadpisem „mýto a telematika“ se každoročně objevuje požadavek mezi třemi a čtyřmi miliardami, od roku 2010 v ještě užším intervalu mezi 3,3 až 3,9 mld. Co se s těmi penězi přesně děje, teprve zkoumá další audit NKÚ. Třeba se zjistí, že se využívají rozumně, třeba se odhalí, že se s nimi plýtvá. V každém případě se vydávají s navyklou setrvačností, na níž nechtějí zadavatelé služeb ani jejich vykonavatelé příliš měnit. Od uzavření nové smlouvy s Kapschem loni v srpnu je přitom jasné, že až do roku 2019 cokoli měnit nebude nutné.

Byznys jménem telematika

Obdiv zaslouží vynalézavost úřadů při snaze udržet u mýtného systému navyklou míru výdajů. Když dosahovaly náklady za provoz a nutné investice tří a půl miliardy, byli úředníci kritizováni, protože při příjmech 8–10 miliard dosahují 35–45 procent z celkových tržeb. Přitom třeba německý správce mýta Toll Collect přes všechny potíže drží bilanci na úrovni 25 procent. Proto se v minulých letech začalo upozorňovat, že položka „mýto a telematika“ obsahuje také telematické služby. Jde o prudce se rozvíjející sektor informatiky, který umožňuje zrychlit dopravu na dálnicích a ušetřit miliardy, v tuzemských podmínkách se zatím realizoval v podobě informačních portálů zavěšených na mýtných branách a informujících o dopravní situaci. Využívá k tomu právě data o intenzitě dopravy z mýtného systému. Kapsch dostal zakázku na telematiku jako dodatek smlouvy na mýto, přesto jeho šéf Karel Feix opakovaně upozorňuje: „Tenhle systém využívá infrastrukturu mýta, ale s mýtem nemá co do činění,“ uvedl v rozhovoru pro Euro. Až do roku 2015 šlo na telematiku ročně 400 až 600 milionů. Po jejich odpočtu už poklesl poměr nákladů mýta k příjmům ke třiceti procentům.

Teď se bilance mýtného systému ještě zlepší. Po nové smlouvě s Kapschem poklesnou náklady ke dvěma miliardám ročně, tedy k pětině z celkových příjmů. Přesto správci položky „mýto a telematika“ ani dodavatelé těchto služeb nepřijdou zkrátka. Úspora nákladů u mýta se vyrovná tím, že se zvýší náklady na telematiku. Ročně se za ni bude utrácet jedna a půl miliardy, přitom většinu zaplatí EU. Na počátku příběhu českého mýta získal Kapsch tři zakázky na telematiku v hodnotě téměř čtyř miliard, teď se však podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Studeckého poměry mění. „Obecně máme daleko více významnějších dodavatelů a samozřejmě vše soutěžíme dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nebude žádná jedna akce, ale spousta menších akcí po celé České republice, které budou zaměřené na konkrétní systémy. Některé se již vysoutěžily a staví se,“ vysvětluje Studecký.

Jen do určité míry potvrzuje jeho slova největší zakázka z poslední doby, která má zajistit instalaci informačních portálů za 160 milionů. Veřejnou soutěž vyhrál loni v září skutečně někdo jiný než Kapsch, konkrétně společnost AŽD Praha. Nutno dodat, že je členem konsorcia, jež pod vedením Kapsche spravuje mýtný systém. Naopak Kapsch se bude podílet na zakázce informačních portálů. Hlavní zakázky na telematické služby ovšem budou teprve rozděleny.

Vyšší princip mýtného systému

Korupční hypotéza není nezbytná. Pod patronátem úředníků ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic vzniká celé nové odvětví IT služeb s miliardovými obraty, které ke svému rozjezdu potřebuje určitý objem veřejných zakázek. Vítězství společnosti Skytoll v boji o mýto by jejich strop snížilo asi o miliardu za tři roky, nemluvě o tom, že by se tím zkomplikovala spolupráce správce mýta s telematickými firmami. Politici ve skutečnosti nehrají v případu mýto výraznou roli. Protože nemají dostatečnou kompetenci ani potřebný tým odborníků, nezbývá jim než třeba i za cenu trestního stíhání plnit požadavky vznikajícího ekonomického odvětví a na zájem daňových poplatníků zapomenout. Sami totiž nedokážou zajistit, že mýto bude fungovat.

Všechno dopadne ke spokojenosti byznysu napojeného na rozpočtovou položku „mýto a telematika“, ovšem s výjimkou té varianty, že se na stranu poplatníků postaví Lenka Bradáčová nebo jiný státní zástupce.

17. dubna 2017