Perpetuum mobile na rýžování městských peněz vytvořili pražští radní smlouvou o provozu a údržbě veřejného osvětlení. Dodavatelská firma vyúčtuje libovolné množství práce a město bez kontroly zaplatí, kolik si dodavatel řekne. Pro daňové poplatníky to letos zcela jistě znamená zaplatit o dvacet milionů víc, než je nutné, nejspíš však půjde ještě o další desítky milionů. Tento model vyrobili delegáti hnutí ANO, které se ve volbách profiluje jako bojovník proti korupci.

Zastaví nás jen soud

Frustrace z období před rokem 2012, kdy se najednou rozdělovalo ohromné množství evropských dotací a zároveň se zavedla dost důkladná evidence, aby se o porušování zákona vědělo, způsobila volební bouři, která vynesla hnutí ANO i jejího zakladatele Andreje Babiše na výsluní české politiky. Aktivisté ANO v kampaních získávali slibem, že dají do pořádku neprůhledný model zavedený prohnilými stranami ODS a ČSSD a jejich pověstnými kmotry. Měli na co poukazovat. Legendárním příkladem se staly v letech 2007–2012 cinknuté losovačky, které ze soutěží vylučovaly všechny zájemce nepodléhající politicko-podnikatelskému kartelu.

Po roce 2013 nastoupili lidé z hnutí ANO do vlády i do správy měst a krajů. S neprůhledným rozdělováním veřejných peněz se nepřestalo, maximálně skončila jakákoli snaha předstírat, že se něco dělá podle zákona. Dnes už není nutné organizovat soutěž, případně obejít její pravidla. Stačí oslovit předem domluvenou firmu a zakázku ji svěřit „z ruky“. Komu se to nelíbí, ať si jde stěžovat.

Veřejnou pozornost vzbudilo několik zakázek přidělených podle popsaných pravidel, v první řadě zakázky na správu mýtného systému po roce 2017 a vytvoření softwaru pro systém elektronických pokladen EET. V obou případech se našel důvod, proč není možné postupovat jinak než svěřit zakázku společnostem, s nimiž se ministerstvo dopravy, respektive ministerstvo financí, ještě před vyhlášením zakázky domluvilo. Následovalo už jen formální „jednací řízení bez uveřejnění“, které dohodu legalizovalo. Nespokojení zájemci si mohou stěžovat u antimonopolního úřadu nebo Evropské komise, zakázky prověřují také justiční orgány. Všechno ale přichází až ex post a dohodnutý byznys běží beze změny. Metoda „zastaví nás jen soud“ slaví úspěchy, protože není jasné, jestli vůbec nějaký soud bude a jestli se najde soudce, který by nějakou smlouvu založenou na demonstrativním obcházení zákonů zrušil.

Dosud nejprůzračnějším příkladem, jak se obchází zákon, však není mýto ani EET, ale zakázka na správu veřejného osvětlení v Praze na rok 2017. Také hlavní město řídí hnutí ANO, které má v městské radě pět z jedenácti členů. Po pádu někdejší pražské předsedkyně Babišova hnutí, bývalé pracovnice komunistické zpravodajské služby Radmily Kleslové převzali v průběhu let 2015 a 2016 její funkce dva lidé. Nejagilnějším radním se stal Karel Grabein Procházka, jenž stihl ještě do roku 1989 funkci jednoho z podřízených ředitelů společnosti Čedok. Posléze řídil třináct let firmu Promopro, své akcie však prodal ještě před slavným obdobím, ve kterém Promopro organizovala akce při evropském předsednictví Česka. O podíl ve firmě Guarant International přišel před sedmi lety zásahem exekutora. Pozici v dozorčích radách městských firem převzal po Kleslové zastupitel Jaroslav Štěpánek, jenž do roku 2014 provozoval s několika albánskými partnery společnost Elmex Praha, zaměřenou na vývoz zbraní. Právě Procházka a Štěpánek se stali protagonisty obchodu se zakázkou na veřejné osvětlení a zahájili novou kapitolu příběhu, který začal už v roce 1998.

Tehdy proběhla veřejná soutěž, jež určila správce veřejného osvětlení hlavního města na příštích patnáct let. Vítězem se stalo konsorcium Eltodo-Citelum, a jak bylo v dobách upadající Klausovy ODS zvykem, noviny magistrát podezřívaly, že zakázku přihrál za tučnou provizi. Nebylo ani divu, když odcházející primátor Jan Koukal našel nové místo právě v Eltodu. Přesto zakázku získaly renomované firmy. Eltodo bylo dědicem Elektropodniku, který měl osvětlení na starosti v minulých desetiletích. Kontrolu nad jeho akciemi získal v posledních letech Libor Sadílek, jenž na sebe upozornil v časech kuponové privatizace jako jeden z tvůrců finanční skupiny Motoinvest. Citelum je společná firma největšího energetického podniku Evropy – francouzské EdF – a jejího českého protějšku ČEZ.

Pak byl patnáct let klid, až si počátkem roku 2013 uvědomil primátor Bohuslav Svoboda (ODS), že bude nutné najít někoho, kdo by na městské lampy dohlížel od roku 2014. Přihlásilo se devět firem a všechny nabídly cenu pod 180 milionů za rok, kterou byla Praha ochotna zaplatit. Vítězem byla opět vyhlášena Eltodo-Citelum, přesněji její slovenská dcera Eltodo Osvetlenie, s nabídkou 91,8 milionu. Ještě o polovinu levnější nabídku podala neznámá firma ID Stavby Group, radní ji však vyloučili pro příliš nízkou cenu. Stěžovala si u antimonopolního úřadu, který opět osvědčil svou nízkou výkonnost a nedokázal potíže za tři roky právoplatně vyřešit. Praze se to prodražilo. V jednacím řízení oslovila třikrát po sobě Eltodo-Citelum, která v letech 2014–2016 inkasovala „předsoutěžní“ cenu okolo 160 milionů.

Případ devadesáti elektrikářů

Nová kapitola nastala koncem roku 2015, kdy městská rada pod vedením ANO poprvé schválila záměr, že provoz a údržbu osvětlení opět svěří městské firmě, jak je zvykem v mnoha městech západní Evropy. Touto firmou měla být Trade Centre Praha (TCP), která dosud spravovala magistrátní nemovitosti. „Byli jsme osloveni dopisem ze strany hlavního města Prahy již v únoru 2016,“ potvrdil generální ředitel Trade Centre Praha Robert Plavec a nevyloučil, že dopis poslal radní Procházka. Na způsobu, jak převzít osvětlení ve městě, se městská firma ani tolik nedomlouvala s radními. Ti pověřili řízením projektu poradenskou společnost Cost Control, kterou řídí bývalý policista Hynek Vlas, známý tím, že spolu se svým šéfem Janem Kubicem přinesl do sněmovny tzv. Kubiceho zprávu. Trade Centre Praha na vyzvání Cost Control sepsala zprávu, v níž popisuje, jakým způsobem správu osvětlení převezme. Hlavní komplikací byla očividně otázka, jak sehnat zaměstnance. Vyřešit ji mělo převzetí devadesáti pracovníků dosavadního správce osvětlení. „Mohou přejít do TCP na základě ukončení pracovního poměru se společností Eltodo-Citelum,“ stojí v dokumentu podepsaném Robertem Plavcem.

Tím aktivity městské rady neskončily. V říjnu 2016 oslovil odbor řízený Procházkou další poradenskou firmu Almapro z Nového Strašecí, která byla založena pouhé dva měsíce předtím, aby také ona poradila, co s pražskými lampami. Almapro pak uzavřela smlouvu s pracovníkem Eltodo-Citelum Jiřím Skálou, který měl pomoci při převzetí pracovníků i know-how své dosavadní firmy. Skála udělal chybu, když dokumenty o své práci pro Almapro ukládal v počítačovém systému Eltoda. Byl přitom přistižen, a majitelé Eltoda se tak dozvěděli, že se chystá cosi, co sám Skála nazýval „přátelským převzetím“ aktivit jejich firmy v Praze. Označili to za trestný čin zneužití informace v obchodním styku a posléze předali městskému státnímu zastupitelství trestní oznámení na Skálu i TCP.

Trade Centre Praha se od Skálových aktivit distancuje. „My jsme pouze navrhovali možná řešení náboru nových zaměstnanců. Jednou z navrhovaných možností bylo i využití institutu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, a to na základě souhlasu obou stran. Zásadně proto odmítáme informace, že jsme svým jednáním porušili pravidla konkurenčního boje,“ vysvětluje generální ředitel Plavec a dodává, že se plán neuskutečnil. Do TCP přešli pouze dva lidé z Eltoda. Městská rada prohlašuje, že s případem nemá vůbec nic společného: „O této údajné aktivitě TCP víme pouze zprostředkovaně a jako nepotvrzené a neprokázané nám ji nepřísluší nijak komentovat,“ tvrdí mluvčí města Vít Hofman.

Hlasování za 20 milionů

Neúspěch s náborem zaměstnanců do městské firmy radní neodradil. V listopadu navrhl Procházka kolegům, ať zruší soutěž z roku 2013, při níž město dokázalo získat nabídku za necelé 92 miliony. Celkem snadno získal všeobecný souhlas poukazem, že antimonopolní úřad stejně případ v dohledné době nevyřeší. Dalším krokem mělo být předání zakázky městské firmě TCP. V tomto případě už to nešlo hladce. Trade Centre Praha nabídla, že převezme správu osvětlení za 166 milionů ročně, to však vzbudilo všeobecný odpor v radě, která pár dnů předtím rezignovala na vysoutěženou cenu v poloviční výši. Dokument o nabídce TCP město nechce potvrdit. „Materiál nebyl projednán a ani schválen,“ vysvětluje mluvčí Hofman, informaci Hospodářských novin o 166 milionech však nevyvrací. V té době se vytvořila v městské radě menšina, která nechtěla mít s dalším postupem ve věci osvětlení nic společného. Podle dostupných informací do ní kromě tří radních za Trojkoalici patřil ještě sociální demokrat Daniel Hodek. Podle této verze musely všechny další kroky projít s podporou pěti radních za ANO, doplněných jedním sociálním demokratem, buď náměstkem Petrem Dolínkem, nebo radní Irenou Ropkovou. Tento výklad náměstek Dolínek nepotvrdil s odkazem, že jde o dávnou událost.

Šest radních se dne 6. prosince obrátilo na Eltodo-Citelum s žádostí, ať nabídne cenu, za jakou je ochotno dohlížet na městské lampy v roce 2017. O týden později předalo Eltodo nabídku, ovšem šest radních ji čtyři dny před Vánocemi odmítlo opět jako příliš drahou. Přesnou výši nabízené ceny odmítají město i Eltodo sdělit, protože záležitost se mezitím dostala před antimonopolní úřad. Sdílnější je jménem Eltoda podnikatel Sadílek. „Ve skupině Eltodo-Citelum jsme tři společníci, Eltodo, EdF a ČEZ. Můžeme oficiálně potvrdit, že Praha dostala několik nabídek od naší skupiny a minimálně jednu s cenou nižší než 92 milionů,“ uvedl.

Namísto toho radní schválili smlouvu, že se starost o osvětlení předá přece jen TCP. Neuzavře se ovšem smlouva na celý rok, ale pouze tzv. příkazní smlouva, podle níž bude TCP provozovat dispečink a operativně řešit havárie. Namísto ceny je uveden pouze měsíční paušál ve výši necelého milionu a cena elektrikářské práce ve výši 810 korun za hodinu. Radním muselo být v té chvíli jasné, že TCP něco takového nezvládne, a připustili, že si část služeb zajistí jinde.

Trade Centre Praha skutečně stihla během vánočního týdne jednací řízení, v němž za 111 milionů pověřila provozem dispečinku a opravami v roce 2017 firmu PREdistribuce, která má elektrikářů dostatek. Pochybný krok TCP zdůvodnila v oficiálních dokumentech takřka emocionálním výkřikem: „Na zadavatele byly úkoly spojené s provozem osvětlení přeneseny městskou radou zcela neočekávaně, a to v samotném závěru roku 2016. Zadavatel proto musel alespoň kritické činnosti nutné k provozu veřejného osvětlení zadat v jednacím řízení bez uveřejnění, a to s tím, že v nejkratším možném termínu zadá veřejnou zakázku v řádném zadávacím řízení,“ snaží se městská firma o vysvětlení a zdůrazňuje, že se s PREdistribucí dohodla jménem městské rady.

Přesto právě tento dokument je důkazem, že šest radních jedním hlasováním zvýšilo režii městského osvětlení o 20 milionů. Nemusí jít o konečný účet. Cena 111 milionů dává pouze rámec, ve skutečnosti bude záležet na tom, jaké služby PREdistribuce vykáže. Přitom TCP nemůže účinně kontrolovat jejich objem, protože PREdistribuce převzala také hlášení poruch. V městském rozpočtu je pro správce osvětlení v roce 2017 připraveno téměř 150 milionů.

Vzniká neprůhledný spletenec, ve kterém se snadno ztratí desítky milionů od daňových poplatníků. K jeho nepřehlednosti přispívá, že také ve skupině PRE má radnice své slovo, i když ji reálně řídí manažeři německé společnosti EnBW. Čerpání peněz na osvětlení tak bude mít pod přímou kontrolou tandem Procházka–Štěpánek z hnutí ANO. Radní Procházka prosadil, že zakázku dostane TCP a že při tom může požádat skupinu PRE o pomoc. Přehled o finančních tocích si může vyžádat zastupitel Štěpánek, který je od loňska předsedou dozorčí rady obou firem.

Zakázka pro poraženého

Občané Prahy zaplatí za osvětlení o desítky milionů víc, než museli. Jediným důvodem je hlasování, jímž šest radních pod taktovkou Procházky obešlo zákon o veřejných zakázkách. Nikdo logicky nezdůvodnil, že se přechod k dražšímu modelu Pražanům nakonec vyplatí. Neobstojí ani argumenty, že nejdříve je třeba získat kontrolu nad osvětlením a teprve potom se ptát po ceně. Ve skutečnosti převrat z konce minulého roku nic takového nepřinesl, kontrola nad financemi utracenými za osvětlení naopak oslabila v řetězci dodávek a subdodávek.

Hlavní prohřešek proti transparentním veřejným soutěžím se ovšem skrývá jinde. Společnost PREdistribuce se účastnila soutěže o správu osvětlení v roce 2013 a tehdy s nabídkou 93 milionů prohrála jen těsně s Eltodem. V roce 2017 pražská radnice pod taktovkou Procházky soutěž zrušila a z ruky předala zakázku poražené PREdistribuci za cenu vyšší nejméně o dvacet milionů. Bůh ví, proč tak radní rozhodli.