VĚDA

Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

VĚDA
Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nejdéle trvající blesk na středoevropském území odhalili vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) ve spolupráci s vědci z Akademie věd (AV ČR). Využili k tomu vlastnoručně vyrobené přístroje. Výzkum potvrdil, že jsou blesky významně větší a trvají delší dobu, než se dosud předpokládalo.

K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. "Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřicím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 kilometrů daleko. Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 kilometrů, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 kilometrů,” řekl Jakub Kákona z FEL ČVUT.

Zásadním aspektem výzkumu bylo podle vědců sestrojení vlastních měřicích přístrojů. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT takzvaná měřicí vozidla. Šlo o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, které fungovaly také jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům. Výzkumníci vybavili měřicí vozy celooblohovými vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření.

"Dále jsme si sami navrhli takzvaný bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem," řekl Kákona.

Díky nové metodě pozemního měření bude možné blesky detekovat častěji. Výsledky výzkumu jsou pro vědce o to zásadnější, že jde o první takováto zjištění na území Evropy. Vědci z AV ČR a ČVUT se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. Podle Kákony, který vědecký tým vede, jsou blesky rozměrnější časově i prostorově.

Vědcům se doposud nepodařilo zjistit, co blesky spouští. Podle Kákony není vyloučeno to, že blesk začíná jinde, než ve skutečnosti udeří. Výzkumný tým chce získat další data z výbojů, které trvají déle, než se původně předpokládalo.

Tým se chystá zkoumat výboje pomocí antén a kamer současně, aby bylo možné určit skutečné rozměry blesku a také zhotovit 3D model blesku. Výsledky výzkumu by mohly pomoci zlepšit bezpečnostní opatření s cílem zabránit škodám například v letecké dopravě.

,

17. července 2023