HOSPODAŘENÍ STÁTU

„Hrozba pro kvalitu života Čechů.“ Stát nezvládá výdaje, zchudli všichni

HOSPODAŘENÍ STÁTU
„Hrozba pro kvalitu života Čechů.“ Stát nezvládá výdaje, zchudli všichni

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.

Čerstvá výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) začíná konstatováním, že Česko není dostatečně připraveno na krize a mimořádné události. Opomíjí se stav ochrany obyvatelstva, klesá počet trvalých úkrytů, stejně tak chybí ochranné obleky a další prostředky. Tyto podstatné nedostatky začínají být ještě více znepokojující v časech trvající ruské agrese.

Kontrolní úřad se ale pouští především do hospodaření státu. Nepodařilo se výrazněji snížit tempo zadlužování, nedošlo k ekonomickému růstu a vysoká inflace vedla k rekordnímu poklesu reálného příjmu domácností, tedy k jejich chudnutí. NKÚ tak upozorňuje i na hrozbu snížení kvalita života v Česku.

Dluh meziročně vzrostl o 216 miliard korun, na konci roku se tak dostal na více než tři biliony korun. Výdaje na obsluhu dluhu od roku 2019 vyrostly o téměř 29 miliard dohromady na více než 68 miliard korun. A ačkoliv v evropském srovnání patříme stále mezi méně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu je v Evropě jedno z nejvyšších. A jak poznamenává NKÚ, je to jen přesouvání zátěže na další a další generace.

Kontroloři poukázali i na velmi vysokou míru inflace, která podle čísel statistiků za loňský rok průměrně dosáhla 10,7 procenta. Podle srovnání Eurostatu dosáhla 12 procent a byla druhá nejvyšší v EU. To poznamenalo především růst reálných mezd, které neměly šanci vysokou inflaci dohnat. Osm čtvrtletí, tedy dva roky v řadě, reálné výdělky lidí klesaly a životní úroveň se nám kvůli tomu propadla nejvíce ze zemí OECD. Reálná kupní síla loni byla přibližně na úrovni roku 2018. Šlo tedy o strmý pád. Takto prudký pokles Češi zažili jen na přelomu let 1997 a 1998, kdy ale propad trval „jen“ rok.

Nyní už se trend poklesu zvrátil a i reálné mzdy už několik čtvrtletí za sebou rostou, protože jejich mezičtvrtletní růst překonal mezičtvrtletní růst inflace. I přes jejich pozvolný růst však zůstala úroveň reálných mezd loni o více než deset procent nižší oproti jejich vrcholu v roce 2021. Za celý letošní rok se očekává růst reálných výdělků o tři a až čtyři procenta a celoroční inflace okolo tří procent.

Poslední únorová čísla ukázala, že inflace se dostala na cílová dvě procenta, ovšem následky po sobě zanechá ještě na dlouhou dobu. Od roku 2020 totiž vzrostly ceny zboží a služeb dohromady o více než 30 procent.

3. dubna 2024