Rakouskem otřásá špionážní skandál, v němž takřka denně na světlo vycházejí nové podrobnosti. Podle agentury AP jde o největší podobnou kauzu v zemi za několik desetiletí. Hlavními protagonisty jsou bývalý pracovník kontrarozvědky Egisto Ott, který byl zadržen 29. března, a někdejší provozní ředitel zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Jan Marsalek, který je na útěku. Oba se zjevně podíleli na poskytování utajovaných informací Rusku. Aféra však vrhá nepříjemný stín i na část politické scény, zejména na Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ).

Neutrální Rakousko mělo dlouho dobré vztahy s Ruskem a dlouhodobě má pověst špionážního centra, připomíná AP. Zjevnou rozsáhlou infiltrací Ruska se zabývá i parlamentní vyšetřovací výbor, který se zaměřuje primárně na možné zneužívání moci FPÖ. Ta se naposledy podílela na vládách lidoveckého (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze v letech 2017 až 2019 a ovládala tehdy ministerstvo vnitra a nepřímo i zpravodajské služby. Exministr vnitra a šéf FPÖ Herbert Kickl byl před výbor předvolán na dnešní odpoledne.

Zatykač na Egista Otta, který má k dispozici agentura AP, se opírá mimo jiné o podezření, že předával data z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra ruským tajným službám. Ott údajně poskytoval citlivé informace krajanovi Marsalkovi, který je hledaný kvůli podezření z podvodu po krachu firmy Wirecard v roce 2020. Podle zatykače chatové zprávy poskytnuté Vídni britskými úřady ukazují na napojení Marsalka na ruskou tajnou službu FSB. Nyní Marsalek podle médií pravděpodobně pobývá v Rusku.

Ott pracoval pro nyní již neexistující kontrarozvědku, Spolkový úřad na ochranu ústavy a boj proti terorismu (BVT), v době, kdy byl šéfem zpravodajských operací jeho přítel Martin Weiss. Ten podle zatýkacího rozkazu začal po odchodu z BVT v roce 2018 pracovat pro Marsalka a Wirecard a předával pokyny od Marsalka a ruských agentů právě Ottovi.

V letech 2017 až 2021 Ott údajně shromažďoval citlivé informace o lidech, o něž se zajímalo Rusko, aby je pak předával Marsalkovi a zástupcům ruských úřadů. Britští zpravodajci nedávno Rakousku poskytli také informace týkající se pěti Bulharů, kteří údajně spolupracovali s Marsalkem a byli loni a letos zadrženi v Británii. Pět týdnů poté, co byl Ott v roce 2021 propuštěn z vazby po dřívějších podezřeních, si Ott podle rakouských státních zástupců vyžádal adresu známého bulharského investigativního novináře Christa Grozeva ve Vídni a předal ji Marsalkovi. Ten ji pak poskytl lidem, kteří se vloupali do Grozevova bytu a ukradli mu laptop a USB. Grozev se loni z Vídně odstěhoval poté, co mu rakouské úřady sdělily, že mu už nemohou zaručit bezpečnost.

Mnoho dalších podrobností vyplulo na povrch v posledních dnech, například, že v Ottových bytech v Korutanech a ve Vídni se našly šifrované přenosné počítače používané pro přísně tajnou komunikaci. Jeden z nich byl schovaný pod sporákem.

Aféra tak plní první stránky rakouských deníků, zatímco politické strany se navzájem obviňují z toho, že situaci připustily. V ohnisku kritiky je především FPÖ. Marsalek se podle deníku Der Standard dokonce svého času setkal s šéfem kanceláře ministra vnitra Kickla Reinhardem Teufelem a šéfem poslanců FPÖ Johannem Gudenusem a prezentoval jim své nápady ohledně migrační politiky.

Historik a expert na špionážní služby Thomas Riegler řekl, že celá kauza má potenciál stát se jednou z největších špionážních afér v nedávných rakouských dějinách. "Případ je mimořádný vzhledem k jeho mezinárodnímu rozměru a skutečnosti, že nejde jen o špionáž, ale také o infiltraci do rakouského politického systému a oslabení vnitřní bezpečnosti země," upozornil Riegler, jehož cituje AP.