Administrativní komplex v Berlíně

Rekordní hybrid

Administrativní komplex v Berlíně
Rekordní hybrid

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na jednom z berlínských brownfieldů vyrostla na první pohled vcelku fádní administrativní budova, která však svým zpracováním předznamenává nejeden z nastupujících trendů globálního stavitelství. Mírou užití dřeva jde o jednu z vůbec největších budov svého druhu v Evropě.

Dřevo vpřed

Dřevostavby jsou dnes jedním z těch nejdiskutovanějších oborových témat – u nás i ve světě. Nahrává mu především globální snaha o větší udržitelnost, snižování uhlíkové stopy, ale také mnohé praktické výhody. Dřevěná konstrukce se díky možnostem prefabrikace přesně vyrobí a na staveništi už jen rychle smontuje. Pokud jde o environmentální stránku věci, dřevo je jediný obnovitelný stavební materiál, který během svého růstu pohlcuje uhlík, což je obrovská výhoda proti betonu a oceli, které naopak pro výrobu potřebují obrovské množství energie zanechávající nesmazatelnou uhlíkovou stopu.

Díky dřevěné modulární konstrukci došlo ke snížení uhlíkové stopy až o pětaosmdesát procent proti konvenční stavbě ze železobetonu. - HG ESCH

Že moderně zpracované dřevo v různých konstrukčních podobách umožnuje stavět opravdu velké budovy bez obav o požární bezpečnost, dokazují projekty v různých zemích od Rakouska přes Skandinávii po Austrálii. Kromě bytových a kulturních staveb nachází dřevo velké uplatnění také u administrativních komplexů: projekt EDGE Südkreuz Berlin se stal vůbec největší německou stavbou s hybridní dřevěnou konstrukcí. U rozměrných staveb se obvykle přistupuje ke kombinaci dřeva a betonu, který se hodí hlavně pro základy, komunikační jádra (například výtahové šachty) a celkové ztužení konstrukce. Vhodná kombinace a poměr materiálů podporují celkovou efektivitu výstavby, nákladů i provozu dřevostaveb.

Rozšroubovat a zrecyklovat

Projekt EDGE Südkreuz Berlin, který zpracovala zavedená německá kancelář Tchoban Voss Architekten, vznikl v rámci budované městské čtvrti na místě brownfieldu poblíž stejnojmenného vlakového nádraží na jihu metropole. Sestává ze dvou budov propojených podzemním parkovištěm. Že jde o dřevostavby, nemají kolemjdoucí prakticky šanci poznat, z praktických důvodů je totiž výhodnější dřevo „schovat“ dovnitř. V interiérech už na něj návštěvníci narazí na každém kroku, což dodává zpravidla anonymním velkým prostorům v rámci administrativních paláců na útulnosti. Větší z budov má ve svém středu ohromující atrium, jde prakticky o volné interiérové náměstí zastřešené ETFE folií (o ní se uvažuje u zamýšlené dřevěné pergoly na pražském hlavním nádraží). Atriu vévodí několik smrkových sloupů zpodobňujících něco mezi stromy a fantaskními houbami – ty v sobě obsahují vzduchotechniku a slouží jako podpory schodišť propojujících jednotlivá křídla budovy.

Že jde o dřevostavby, nemají kolemjdoucí prakticky šanci poznat, z praktických důvodů je totiž výhodnější dřevo „schovat“ dovnitř. - HG ESCH

S uplatněním dřevěné konstrukce souvisí také další zelený aspekt tohoto projektu, důraz na cirkularitu. Té je dosaženo díky evidování jednotlivých dílců stavby v digitální „knihovně“ materiálů. V případě demontování či velkých stavebních úprav je lze snadno roztřídit, znovu použít nebo ekologicky zrecyklovat. Technická obslužnost je plně automatizována, v budově není jediný vypínač, uživatelé si vše nastavují pomocí svých mobilních zařízení. Přesto je lidem ponechána možnost otevřít si v kancelářích okno, což už dlouho nebývalo zvykem.

Díky dřevěné modulární konstrukci došlo ke snížení uhlíkové stopy až o pětaosmdesát procent proti konvenční stavbě ze železobetonu. - HG ESCH

U vícepodlažních dřevostaveb bývá zajímavé sledovat různá čísla. Na berlínský administrativní komplex bylo použito kolem tisíce tří set smrků (z certifikovaného lesního hospodářství). Užitím dřevěné konstrukce se docílilo snížení celkové hmotnosti stavby až o dvě třetiny ve srovnání s konvenční železobetonovou konstrukcí, tudíž lze pracovat s výrazně subtilnějšími základy – to vše vede k úspoře emisí CO2 až o 85 procent.

V Česku jsme s realizací velkých dřevostaveb dekády pozadu za mnohými evropskými zeměmi. U Českých Budějovic aktuálně architektonické studio Perspektiv dokončuje pro společnost GoPay vůbec první administrativní dřevostavbu dosahující čtyř pater, což je dnes maximum dané tuzemskou legislativou. Připravují se však mnohé změny, které napovídají, že dřevo si i v našem zkostnatělém stavebním průmyslu brzy najde mnohem větší prostor.