Plány ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) budí rozruch mezi některými politiky. V republice se podle odhadu studie resortu nachází statisíce neobydlených bytů a část z nich chce Bartoš „vrhnout“ zpět na trh. Debatu však budí zvolené metody: palčivý problém vztahů mezi vlastníky a nájemníky mají řešit dotace na opravy a garance, které však mají pocházet i z peněz daňových poplatníků.

K roku 2021 se v České republice nacházelo 200 000 neobydlených bytů v bytových domech. Od roku 2011 jejich počet vzrostl o 40 procent, vyplývá ze studie ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Pracovala s daty Sčítání lidů, bytů a domů k roku 2021 sbíranými Českým statistickým úřadem. Podle studie to zčásti mohou být investiční byty používané pro jiné účely než bydlení nebo se mohou nabízet pro krátkodobé ubytování. Mezi dalšími důvody je ale také nevyhovující technický stav nemovitostí.

„Počet dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech se v podstatě vyrovnal nové výstavbě za posledních deset let. Výrazně to prohlubuje krizi bydlení, protože těch 200 000 bytových jednotek pak na trhu prostě chybí. Pro mě je to další důkaz, že jen výstavba samotná dostupnost bydlení nezvýší,“ uvedl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že podpoří rekonstrukce nevyhovujících prostor a pokusí se snížit riziko spojené s pronajímáním.

V otázce nájemního bydlení se v Česku situace příliš nemění. Značná většina lidí žije ve vlastním bydlení a ti ostatní po tom touží. Drtivá většina pak podle posledních průzkumů nepovažuje nájemní bydlení za alternativu. Nájemnímu bydlení pak nepřejí ani samotné zkušenosti ze strany nájemníků i majitelů. Zatímco nájemníkům chybí jistota kvůli krátkodobým smlouvám, vlastníci se potýkají s neplatiči, které někdy trvá vystěhovat i rok, a s tím spojenými škodami či ušlými zisky, které je těžké vymáhat zpět.

„Jsme v situaci, kdy se investorům zjevně vyplatí část bytů vůbec nenabízet k nájmu. V návrhu zákona o podpoře v bydlení proto máme i systém garancí a asistence pro ohrožené domácnosti. Když se do něj majitelé dobrovolně zapojí, výrazně se jim sníží riziko spojené s pronajímáním. Je to pro-tržní recept, který například na Ostravsku, v Plzni nebo Brně už dobře funguje. Rádi bychom takto na trh dostali každý rok až 2 tisíce soukromých bytů,“ dodal Bartoš.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje změnu v nájemných podmínkách. Nově by nemělo být možné uzavřít nájemní smlouvu na dobu kratší než tři roky víc než dvakrát za sebou. Proces vystěhovávání neplatičů by se pak řešil ve zkráceném soudním procesu. Proti návrhu se již dříve ohradila například Asociace nájemného bydlení, podle které nejsou nové podmínky vyvážené a znevýhodňují pronajímatele. Vystěhovávání neplatičů je podle ní už nyní komplikované a právě uzavíráním krátkodobých smluv se pronajímatelé proti neplatičům brání. Nastavit by se mimo jiné měl systém podpor a záruk pro pronajímatele, tedy garance úhrady škod či nájmu.

V Česku se podle posledního Sčítání domů a bytů nachází 860 000 neobydlených bytů. Jejich počet se za posledních 30 let zdvojnásobil. Zhruba 70 procent z těchto bytů se nachází v rodinných domech. Podle expertního odhadu MMR je skutečně dlouhodobě neobydlených bytů asi 577 000, z toho 200 000 v bytových domech a 377 000 v bytech rodinných. Zbývajících 273 000 bytů je pak takzvaně přechodně neobydlených a mohou sloužit k občasnému ubytování či k rekreaci.

Celkový bytový fond se od roku 1991 rozrostl o zhruba třetinu. Neobydlené byty v bytových domech tvoří přibližně třetinu všech českých neobydlených bytů. Výjimkou je Praha a Karlovarský kraj, kde tvoří byty v bytových domech většinu všech obvykle prázdných nemovitostí. V Praze je téměř 75 000 bytů, které se nacházejí v bytovém domě a zároveň v nich nikdo neuvedl svůj obvyklý pobyt. Jde o téměř 80 procent všech neobydlených bytů a o skoro 13 procent celkového bytového fondu v metropoli.

V Karlovarském kraji se významně podílí na neobydlenosti bytů přímo krajské město, kde je jejich podíl oproti celému fondu významně vyšší než v jiných částech země. Důvodem je podle studie vyšší turistický potenciál oblasti, ale také zahraniční investice, zejména ruskojazyčných majitelů a jejich pokles v důsledku ekonomických a geopolitických změn v posledních letech.

Důvodem neobydlenosti bytu bývá podle studie často stáří domu, v němž se byt nachází, a to jak z hlediska aktuálního stavu, tak z hlediska nákladů na bydlení. Jedna pětina prázdných bytů se ale nachází v bytových domech, které byly vystavěny či zrekonstruovány po roce 2001. Podle studie to poukazuje na určitý podíl investičních bytů. Nadprůměrný počet neobydlených bytů se nachází v domech vlastněných jednou fyzickou osobou a dále právnickou osobou. Naopak byty v domech vlastněných bytovými družstvy nebo obcí či státem jsou oproti celkovému průměru neobydlené méně.