NOVÁ POLITICKÁ STRANA

Je tu místo pro Kalouskovu stranu? Prý spíš chuť zakládat, než reálná šance na úspěch

NOVÁ POLITICKÁ STRANA
Je tu místo pro Kalouskovu stranu? Prý spíš chuť zakládat, než reálná šance na úspěch

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek zvažuje návrat do vrcholné politiky včetně založení nové politické strany. Podle některých by mohl mít šanci uspět, zejména mezi nespokojenými voliči vládní koalice. Jiní experti ale mají za to, že by se tím Kalousek odsoudil k relativnímu neúspěchu řady přibližně tříprocentních subjektů, které v České republice působí.

Kalousek zatím své plány oficiálně nepotvrdil. V rozhovoru pro Echo24 však připustil, že ho politika stále láká a že by mohl být schopen získat hlasy nespokojených voličů. „Přiznávám bez mučení, já nejsem schopen se od toho odpoutat,“ řekl Kalousek. „Na ulici v tuto chvíli leží asi tři čtvrtě milionu hlasů,“ doplnil.

Podle průzkumu agentury Median z konce listopadu určitá část voličů vládní koalice váhá, koho volit, nebo zda vůbec přijít k volbám. To by mohlo otevřít prostor pro novou politickou stranu. Kalouskova strana by se mohla zaměřit na rozpočtovou odpovědnost, což je téma, které je v současné době v České republice vzhledem ke konsolidačnímu balíčku poměrně aktuální.

Spekuluje se i o názvu subjektu – Strany rozpočtové odpovědnosti (SRO). Kalousek za tu dobu, co se stáhl z politiky, proslul jako hlavní kritik rozpočtových plánů vlády Petra Fialy.

Exministra ale nedávno TOP 09 nepodpořila v kandidatuře na společnou evropskou kandidátku koalice Spolu. „Tím rozhodnutím se ze mě zase stala soukromá osoba a ta nepromýšlí své možné politické plány nahlas. Zda se stanu, nebo nestanu znovu aktivním politikem, je věcí řady subjektivních rozhodnutí i objektivních okolností. Nemám na to v tuto chvíli žádnou odpověď,“ brzdil spekulace pro Echo24.

Spíš chuť, než úspěch

Podle politologa Romana Chytilka z brněnské Masarykovy univerzity je úspěch případné Kalouskovy strany složité odhadnout. „V tento moment spíš vidím chuť takovou stranu zakládat než reálný prostor k jejímu úspěchu. Problémů je celá řada – jednak by musela přitáhnout další osobnosti na kandidátky, jednak vybudovat organizační strukturu na nižších úrovních, jednak se nějak financovat, jednak se ani nedá říci, že téma „rozpočtové odpovědnosti“ se dá úplně snadno prakticky uchopit a komunikovat voličům, pokud se má uplatnit ve stávající složité světové a české ekonomické situaci,“ sdělil redakci.

„Pokud by strana stála výhradně na Miroslavu Kalouskovi, vláda by určitě získala prominentního kritika, ale celkově nejpravděpodobnější scénář je její fungování a osud podobný SPOZ či Trikolóře za Václava Klause mladšího,“ míní.

Sociologové přitom určitý prostor pro novou stranu vidí, a to především proto, že čím dál tím více lidí váhá, koho volit, a jestli vůbec příště k urnám jít. „Potvrzuje se hypotéza, že určitá část voličů stran vládní koalice nyní váhá, koho volit, nebo zda vůbec přijít k volbám. To hypoteticky otevírá prostor pro novou politickou stranu či formaci,“ uvedla například ještě na konci listopadu agentura Median.

Ne všechny agentury ale měří podobně, a tak sociolog společnosti Kantar Pavel Ranocha definitivní odpověď nemá. „Takový dotaz z našich dat nedokážu zodpovědět,“ napsal.

Chytilkův kolega Otto Eibl vidí spíše problém v osobě Miroslava Kalouska. „Zdá se, že prostor pro nový politický subjekt někde v prostoru koalice Spolu je, nicméně si nejsem jistý, že uspěje zrovna projekt Miroslava Kalouska. Kalousek je jednak kontroverzní a nese si s sebou emocionální nálož z minulosti, jednak rozpočtová odpovědnost v jeho pojetí může být ještě tvrdší než politika, kterou razí Fialova vláda, která je všeobecně neoblíbená,“ myslí si.

Interní průzkum TOP 09

Z nedávného interního průzkumu koaliční TOP 09 vyplynulo, že v nadcházejících evropských volbách má z osobností koalice Spolu pomalu největší šanci uspět právě někdejší šéf strany Kalousek.

Strana si podle zdrojů deníku Echo24 nechala u agentury Ipsos nedávno vypracovat průzkum šancí jednotlivých osobností, přičemž Kalousek v něm nasbíral poměrně dost bodů.

Konkrétně by byl přijatelný pro 24 procent dotázaných, zatímco zamýšlený lídr TOP 09 pro evropské volby Luděk Niederemayer získal v šetření jen 13 procent. Další z bývalých předsedů strany a nynější europoslanec Jiří Pospíšil by Niederemayera také o pár bodů přeskočil. Podle informací redakce je na tom Kalousek lépe i než jednička kandidátky Alexandr Vondra (ODS), který by bral o dva procentní body méně.

Jednoznačně proti Kalouskovi a naopak za Niedermayera se ale postavila předsedkyně strany Pekarová Adamová. „Nejlepší průzkum jsou výsledky voleb. V minulých volbách do Evropského parlamentu měl Luděk Niedermayer nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů z celé republiky, více než 67 tisíc. V parlamentu navíc odvádí skvělou reálnou práci, jeho účast na zasedáních je vysoká, bez potíží se domluví bez překladu. To jsou kvality, které by rozhodně měli mít i ostatní naši kandidáti,“ uvedla pro deník Echo24.

„Nemohu proto mluvit za celý výkonný výbor, ale mnohým nedává smysl kandidatura někoho, kdo sám rezignoval na funkci poslance, aby mohlo dojít ke spojení stran do koalice Spolu, z funkce předsedy strany odstoupil po velmi neúspěšných volbách v roce 2017 a evropským tématům se nikdy moc nevěnoval,“ dodala na Kalouskovu adresu.

Kalousek byl původně poslancem za lidovce, které také v letech 2003 až 2006 vedl. Později byl jedním z iniciátorů vzniku nové strany, TOP 09, ve které byl po jejím založení v roce 2009 místopředsedou a v letech 2015 až 2017 předsedou. Dvakrát byl také ministrem financí, a to ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS). Nyní dvaašedesátiletý Kalousek se v lednu 2021 rozhodl složit poslanecký mandát a odejít z aktivní politiky.

Jan Hrdlička