Slovensko odmítá schválený migrační pakt, nepovažuje ho za dlouhodobě udržitelné řešení. V reakci na středeční hlasování Evropského parlamentu o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Pak se nelíbí ani Polsku a Maďarsku, proti je například i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

"Slovensko nesouhlasí s principem solidarity s podmínkou povinného přijetí nelegálních migrantů na své území. Podle šéfa slovenské slovenské diplomacie by se měly státy samy rozhodnout, jakou formu pomoci zvolí, a to bez příkazu povinného či materiálního příspěvku," napsalo ministerstvo. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že schválení migrační reformy je příkladem toho, jak důležité je ponechání práva veta členským zemím EU v klíčových otázkách prosazování národně-státních zájmů.

"Nelegální migrace je obrovská výzva, které EU čelí, a naší povinností je řešit ji především v souladu se suverénními zájmy naší vlasti. Je třeba otevřeně přiznat, že ochrana schengenského prostoru proti nelegální migraci není dostatečná a nový migrační pakt tento problém nevyřeší," řekl Blanár. Vyslovil se za posílení ochrany vnější hranice EU a za opatření v zemích původu nelegální migrace.

Ani Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepřijme mechanismus Evropské unie pro relokaci migrantů, i když ho ve středu v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. Podle očekávání se takto zachová i Maďarsko, jehož předseda vlády Viktor Orbán odpor k balíčku signalizoval. Orbán přesvědčen, že schválená migrační reforma je dalším hřebíčkem do rakve Evropské unie.

"Jednota je mrtvá, bezpečné hranice už neexistují. Maďarsko nikdy nepodlehne masovému migračnímu šílenství! Potřebujeme změnu v Bruselu, abychom zastavili migraci!" napsal mimo jiné Orbán na X.

Série deseti schválených norem, o nichž se léta vyjednávalo, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo tyto země podpoří finančně či materiálně.

Německá ministryně vnitra Faeserová vyjádřila přesvědčení, že se podařilo překonat hluboké rozdělení Evropy a schválit „komplexní balíček“. Chce se teď zasadit o to, aby změny co nejdříve vstoupily v platnost. Její vládní kolegyně Baerbocková má za to, že EU ukázala ve složité době schopnost konat. Evropa podle ní teď bude mít závazná pravidla s humanitou i pořádkem.

Migrační balíček ocenil také český ministr vnitra. „Je to dobrá zpráva pro všechny, kdo současný stav v oblasti migrace nepovažují za uspokojivý. Migrační pakt umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude žádnou členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území,“ napsal ministr na síti X.

Podle Babiše obsahuje migrační pakt skryté kvóty na uprchlíky. „Pakt připravili a dojednali ministr Rakušan a premiér Fiala v rámci jejich šíleného předsednictví EU,“ uvedl bývalý premiér. „Chlubili se tím, plácali se po zádech a teď od toho dávají ruce pryč. Nelegální migrace ohrožuje bezpečnost celé Evropy, ohrožuje naše hodnoty a ohrožuje způsob, jakým žijeme. Pakt migraci neřeší a naopak migranty do Evropy už dávno pozval. Proto jsou červnové volby důležité. Musíme to změnit a Evropu a Českou republiku ochránit,“ dodal Babiš.

Členské země Evropské unie se na podobě nových unijních migračních a azylových pravidel shodly po letech vyjednávání na počátku února, kdy potvrdily kompromisní znění reformy domluvené v prosinci se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu. Toto znění pak ve středu v hlasování potvrdil také europarlament.

Kriticky vidí přijaté změny organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, podle níž povedou k většímu lidskému utrpení. „Pro lidi, kteří utíkají před konflikty, pronásledováním nebo ekonomickou nejistotou, budou tyto reformy znamenat menší ochranu a větší riziko, že budou čelit porušování lidských práv v celé Evropě,“ míní organizace, která také hovoří o „selhání“.