PŘÍZNAKY INFEKCE

První úmrtí na černý kašel: jak poznat nemoci, které se „vrátily“ z minulého století

PŘÍZNAKY INFEKCE
První úmrtí na černý kašel: jak poznat nemoci, které se „vrátily“ z minulého století

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Úmrtí na záškrt po desítkách let, případy černého kašle překonávající čísla z dob, kdy bylo plošné očkování téměř „v kolíbce“. Česko letos zažívá nárůst infekcí, které se v minulém století podařilo téměř vymýtit. Důvodů je podle odborníků řada, od dopadů pandemických restrikcí po využívání slabších typů očkování či jeho odmítání. V případě, že už dojde na infekci, může pomoci alespoň včasná návštěva lékaře. Infekce často provází specifické příznaky.

V případě černého kašle se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu, po čemž často následuje zvracení. Mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.

Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace. Mezi závažné komplikace patří záchvaty, zápal plic a onemocnění mozku. U dospělých nebo starších dětí se jako komplikace objevují i krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra či natržené mezižeberní svaly nebo kýla.

První úmrtí na záškrt po 55 letech a častější výskyt spalniček

Podobně se předloni po desítkách let vrátil záškrt, kterému tento měsíc podlehl dvaaosmdesátiletý muž. Šlo o první úmrtí na tuto nemoc za 55 let. Znovu se častěji objevují také spalničky. Do konce února Státní zdravotní ústav eviduje 11 případů, loni jeden a v předchozích letech se díky proticovidovým opatřením nevyskytly vůbec. Poslední epidemii Česko prožilo v roce 2019, kdy bylo nakažených téměř 600.

Spalničky patří podle údajů z Národního informačního zdravotního portálu (NIZP) k nejnakažlivějším infekcím. Inkubační doba je sedm až 21 dní, nakažlivost začíná den před prvními příznaky, kterými je obvykle teplota, rýma, kašel a zánět spojivek očí, a končí čtyři dny po vzniku vyrážky, která se nejdříve objevuje za ušima a na zátylku, odkud se šíří i na obličej, trup a končetiny. Komplikovaný průběh nemoci může způsobit zánět středního ucha, zánět plic nebo mozku.

Záškrt (také difterie nebo mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka, které postihuje především horní cesty dýchací. Původcem záškrtu je bakterie Corynebacterium diphtheriae produkující toxin, který má škodlivý vliv na sliznici dýchacích cest, způsobuje její odumírání a vznik pablán (povlaků) v nosohltanu a krku. Projevuje se jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Zdrojem záškrtu bývá kontakt s bacilonosičem, kterým může být i zvíře.

Mezi příznaky patří bolest v krku případně i obtíže při polykání, zduřelé mandle, zvýšená teplota, malátnost a nechutenství popřípadě i oteklý krk. Při pozorování příznaků je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc a zahájit léčbu, aby se předešlo komplikacím. Záškrt je při včasném zachycení dobře léčitelný antibiotiky. Hlavní prevencí je očkování. V ČR se provádí plošně od roku 1946, díky čemuž se zde záškrt prakticky nevyskytuje. Povinně se očkují kojenci od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny. Přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem věku a mezi 10. a 11. rokem věku dítěte. U dospělých osob se doporučuje přeočkování nad 40 let věku při odjezdu do rizikových oblastí.

Nemoci mpox, dříve označované jako opičí neštovice, zaznamenal Státní zdravotní ústav předloni 71 případů, loni žádný a letos sedm. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni nejvíc u mužů majících sex s muži.

zdb

19. března 2024