Češi se nehýbou, nezdravě jí a zbytečně umírají. Podle OECD se v případě preventabilních úmrtí drží Česko na úrovni o 25 % horší, než je průměr Evropské unie. Zbytečně má tak každý rok umřít přes třicet tisíc lidí. Češi zaostávají i v době, kterou v životě prožijí ve zdraví. K tomu se přidává rostoucí obezita spojená s onemocněními jako je cukrovka, nižší produktivita práce, časté výpadky z pracovního procesu. Experti radí vládě do prevence zásadně investovat, vrátit se to má v příštích letech podle jejich odhadů královsky.

Zlepšení zdravotního stavu populace může podle ní přinést růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba 15 miliard korun na daních. Návrh zveřejnil úřad vlády. NERV navrhuje 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky.

„Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu. „Dosažitelné zlepšení zdravotního stavu je z více než dvou třetin realizovatelné v oblasti prevence, zbytek připadá na zlepšení dostupnosti léčby,“ uvádí. Během 20 let se podle autorů návrhu koruna investovaná do prevence vrátí jako 1,7 koruny.

„Dle OECD lze téměř polovinu všech úmrtí v Česku připsat rizikovému chování – hlavně špatné stravě (23 % všech úmrtí), kouření (20 %) a konzumaci alkoholu (6 %). Míra obezity se za posledních 15 let neustále zvyšovala a nyní se pohybuje kolem 20 % u dospělých, což přispívá k vysokému výskytu diabetu a dalších nemocí. Je jednou z nejvyšších v mezinárodních srovnáních a s vysokým výskytem u malých dětí,“ píše se také původních doporučeních pracovní skupiny NERV pro zdravotnictví. S tím také souvisí značně nízká míra fyzické aktivity.

Kvůli důsledkům, kterým šlo předejít prevencí či včasnou a moderní léčbou, zemře podle OECD v Česku zbytečně několik desítek tisíc lidí ročně. „Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku o 25 % vyšší než průměr EU,“ konstatuje organizace ve zdravotním profilu země.

Podle odborníka na efektivitu zdravotnictví Jakuba Hlávky je zásadní, do čeho se peníze investují. „Ne všechna ‚prevence‘ nebo ‚motivace‘ je nákladově efektivní,“ napsal v reakci na návrh na sociální síti X. Na odborné konferenci minulý týden v Praze uvedl, že Česko potřebuje nákladovou efektivitu jednotlivých prvků prevence měřit, fungovat by podle něj měla speciální agentura podobně jako například ve Švédsku. Dlouhodobě odmítá způsoby motivace ke zdravějšímu stylu formou „sbírání bodů“ nebo zpětného proplácení, protože motivují pouze už aktivní lidi.

Jako současné nedostatky českého zdravotnictví NERV uvádí kromě právě hodnocení nákladové efektivity prevence také nedostatečnou podporu zdravotní gramotnosti nebo podceňování významu osvěty a vzdělávání v oblasti zdraví. Velmi omezená je podle odborníků ekonomická motivace občanů ke zdravějšímu životnímu stylu. Kritizovali také nedostatečné zdanění zdraví poškozujících návykových látek včetně alkoholu, slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem cukru.

„Navrhovaná opatření by měla sledovat především navýšení výdajů na prevenci v rámci stávajících zdravotnických rozpočtů, zajištění nákladové efektivity výdajů na prevenci, tlak na zapojení občanů na preventivních opatřeních, převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny, zintenzivnění spolupráce zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců a úpravy systému spotřebního zdanění,“ uvedli.

Ekonomický efekt NERV odhaduje na 0,7 procenta HDP ročně, měl by být vyšší výběr daní a odvodů a nižší počet pracovních neschopností. Pozitivní dopad bude podle materiálu na produktivitu práce, kapacitu a efektivitu trhu práce a stabilizaci nabídky práce. „Prevence a včasná diagnóza snižuje náklady následné léčby a zvyšuje její úspěšnost,“ doplnil poradní orgán.