VYJEDNÁVÁNÍ V ISTANBULU

Co žádal Putin za mír na Ukrajině: unikly ruské návrhy z dubna 2022

VYJEDNÁVÁNÍ V ISTANBULU
Co žádal Putin za mír na Ukrajině: unikly ruské návrhy z dubna 2022

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) dnes zveřejnil požadavky, kterými Rusové na jaře 2022 podmínili přerušení své invaze na Ukrajinu. Jde o materiály o návrhu mírové smlouvy z Istanbulu z dubna 2022, která byla odmítnuta. Moskva údajně žádala, aby se Ukrajina stala „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“, podpora Západu při obnovování ukrajinské armády měla být zakázána a Krym měl zůstat de facto pod ruskou kontrolou.

V sedmnáctistránkovém dokumentu, k jehož obsahu měl WSJ přístup, se uvádí, že Ukrajina sice může usilovat o členství v Evropské unii, ale nesmí vstoupit do vojenských aliancí, tedy včetně NATO. Krymský poloostrov, který Rusko okupuje již od roku 2014, měl „zůstat pod vlivem Moskvy“. O budoucnosti východní Ukrajiny, jejíž části Rusko a proruské milice rovněž ovládají již téměř deset let, se mělo rozhodnout při osobních rozhovorech prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. K nim však nakonec nedošlo.

Návrh mírové smlouvy také omezoval výzbroj a velikost ukrajinských ozbrojených sil. Moskva požadovala, aby v ukrajinské armádě mohlo sloužit nanejvýš 85 000 vojáků, počet tanků by byl omezen na 342 strojů a počet děl na 519 kusů. Rusko si rovněž chtělo vyžádat zákaz cizích (tedy zejména západních) zbraní v ukrajinském arzenálu. Omezen měl být rovněž dolet ukrajinských raket, a to na maximálně 40 kilometrů.

Podle WSJ Rusové zřejmě rovněž požadovali, aby Kyjev stáhl mandát, který udělil Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, aby na území Ukrajiny prošetřoval válečné zločiny a stíhal jejich pachatele. Moskva také prosazovala, aby ruština fungovala ve státní správě a u soudů na rovnoprávném základě s ukrajinštinou.

Mírová jednání začala již v prvních dnech po ruské invazi Ukrajiny v únoru 2022. Zástupci dvou válčících států se nejprve sešli v Bělorusku, poté své rozhovory přesunuli do Turecka a pokračovali v nich až do dubna. Jednání posléze pokračovala online, než byla v červnu 2022 zcela zastavena poté, co se vojenská situace Ukrajiny zlepšila a na světlo světa vyšel rozsah ruských válečných zločinů.

Dnes Ukrajina tvrdí, že nezahájí mírové rozhovory, dokud Rusko kompletně nestáhne svá vojska ze země.

, bra