Po neuvěřitelných dvaceti letech od ukončení architektonické soutěže na novou budovu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě to konečně vypadá, že by se příští rok opravdu mohlo začít stavět. Návrh, který si vysloužil přezdívku Černá kostka, bude dalším z projektů studia Kuba & Pilař architekti, na jehož realizaci si museli počkat až příliš dlouhou dobu.

Trpělivost

Architekti a architektky potřebují ve své profesi zvládat mnohem víc dovedností, než by se mohlo zdát. Technické a výtvarné nadání ani zdaleka nestačí. Aby se dokázali prosadit v dnešním konkurenčním prostředí, musejí být schopnými diplomaty při jednání s nespočtem stran, správně analyzovat a vyhodnocovat různé krizové situace a zvlášť dobře komunikovat. A také se obrnit trpělivostí – v Česku, kde jsou lhůty stavebního povolování nejzdlouhavější na světě, to platí dvojnásob.

Málokdo toho právě o tom ví u nás víc než přední brněnští architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Lonští laureáti ceny Architekt roku se proslavili zejména návrhy v nápadně minimalistickém pojetí, sázejí na lapidárně tvarované hmoty, základní materiály jako beton, sklo a kov a barevnou paletu prakticky jen od bílé přes šedou po černou. Vedle minimalismu však několik projektů jejich studia definuje také zdlouhavé protahování stavebních záměrů.

Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem mají na kontě několik velkých veřejných projektů, kde pokaždé tak trochu hrozí to, že se změní politická reprezentace anebo se zkomplikuje financování a celý podnik skončí rázem pod stolem s občasnými přísliby, že dojde k jeho oživení. U nového sídla Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze trval celý proces přes jedenáct let. Výjimkou ovšem nejsou ani soukromé investice. Dostavbu Barrandovských teras v Praze letos Kuba & Pilař architekti dokončili po celých dvaceti letech od prvních debat o řešení místa.

Tak teď?

Metu, kterou nejen Kuba s Pilařem už jen stěží překonají, však nastavil projekt z opačného konce republiky – Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Kraj na ni vyhlásil architektonickou soutěž roku 2004 a v konkurenci dalších dvaačtyřiceti týmů v ní uspěli brněnští architekti, kteří vlastní studio založili jen o pár let dřív. Několik let nato však byl celý podnik zastaven kvůli financování a následně to s Černou kostkou, jak se začalo vítěznému návrhu přezdívat, vypadalo opravdu černě. Začalo se navíc uvažovat o výstavbě knihovny v nově budovaném areálu Dolní oblasti Vítkovice pod taktovkou Josefa Pleskota, i z toho však nešlo.

Moravskoslezský kraj původní projekt vrátil do hry před pěti lety, v polovině listopadu mu ministerstvo životního prostředí přidělilo 1,6 miliardy z Operačního programu Spravedlivá transformace. A protože stavba, která se nově nazývá Centrum digitalizace, vědy a inovací, má od ledna stavební povolení, mohla by teoreticky začít výstavba už příští rok.

Odmlka dvaceti let je pro architektonický návrh velmi těžká prověrka. Černá kostka ji nicméně zvládla s velkým přehledem díky svému pojetí, které stojí jakoby mimo čas. „Zvolená architektonická forma je geometrická a svým způsobem univerzální, nemáme pochybnosti o aktuálnosti našeho návrhu,“ podotýká k tomu Ladislav Kuba. Při pohledu zvenčí se dvacet let starý návrh prakticky nezměnil, v případě interiérů je tomu už jinak. Došlo totiž k přeměně využití budovy, takže namísto klasické knihovny s regály plnými svazků bude nově nabízet primárně moderní vzdělávací prostory pro jednotlivce i start-upy. Kompletní proměnou musela projít také technologická obsluha stavby, aby byla energeticky úspornější, a přibyla další zelená řešení.

Pokud se tentokrát nic nezmění, měla by se Černá kostka otevřít v roce 2027 – skoro čtvrt století od konání architektonické soutěže. Tou dobou by už měl na sousední parcele stát nový koncertní sál z dílny slavného amerického architekta Stevena Holla. Na to, jak všechno nakonec dopadne, si ale budeme muset ještě počkat. Tentokrát snad už jen pár let.