Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Platby za podporované zdroje se na složenky domácností za elektřinu vrátily od letošního roku. Předtím více než rok platil poplatky v celé výši za občany stát. Do září 2022 odběratelé elektřiny platili na podpoře OZE za každou spotřebovanou kilowatthodinu šedesát haléřů. Za každou megawatthodinu pak 599 korun, což při roční spotřebě tři megawatthodiny činilo necelé dva tisíce korun. Podporu OZE platili spotřebitelé z necelé poloviny, druhou polovinu doplácel stát.

Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit.

Půjčky, které si solární podnikatelé tehdy vzali, kvůli příslibu dvacetileté státní podpory ještě v mnoha případech nejsou splacené. Zrušení dotací, které financují fotovoltaické elektrárny, by jim tedy dost uškodilo. Není to přitom poprvé, co se snaha o zrušení podpory OZE objevila. Naráží to ale na platnou legislativu o státní podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Majitelé solárních elektráren tak hrozí arbitrážemi.

Předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) Radek Červín upozorňuje na to, že je nutné počítat s pokračujícím růstem konečných cen elektřiny pro odběratele, a že není možné předpokládat další dotování ze strany státu.

„Na druhou stranu, byli bychom rádi, kdyby se ceny zvyšovaly rozumně. A také kdyby se zohledňovaly domácnosti, které využívají obnovitelný zdroj energie, a neplatila by pro ně povinnost hradit poplatek za obnovitelné zdroje, který se od letošního roku na faktury opět vrátil. To je také jedna z věcí, na kterou upozorňujeme a kterou bychom rádi změnili,“ říká Červín s tím, že s resortem průmyslu i energetickými společnostmi chtějí jednat o tom, že se podmínky musí upravit tak, aby pořizování tepelných čerpadel bylo pro domácnosti opravdu výhodné.

„Kdo si pořídí solární panely, i s dotací na ně dá třeba 300 tisíc ze svého, u tepelného čerpadla je ta částka podobná, znamená to, že tu investici už učinil. Sám se energetickými úsporami ve svém domově přiblížil klimatickým závazkům, proto by podle mého názoru už další peníze na podporované zdroje odvádět neměl,“ dodal Červín.

Ministerstvo průmyslu uvedlo, že asociace je zatím nekontaktovala. Pokud by byla platba za podporované zdroje jedné skupině obyvatel „odpuštěna“, musely by více platit ostatní skupiny, řekl zároveň resort.

„Systém placení poplatků za podporované zdroje energie (POZE), který je notifikovaný Evropskou komisí, je financovaný z tržeb za služby distribuční a přenosové soustavy na podporu elektřiny a dotací ze státního rozpočtu. V tomto roce stát dotuje POZE částkou celkem 12,85 miliardy korun. Ze zákona tak vyplývá povinnost platby 599 korun za MWh s DPH pro domácnosti a firmy. Pokud by stát odpustil jedné skupině platbu za POZE, musel by rozdíl přenést na zbylé domácnosti a firmy. Do budoucna bude navíc docházet k většímu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, což by v případě odpuštění poplatků vybraným skupinám zvyšovalo tyto poplatky všem ostatním,“ sdělil redakci Echo24 mluvčí Marek Vošahlík.

Proč se poplatek neuhradí z peněz z povolenek

Koncem loňského roku se řešila otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což tehdy navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Evropská komise ale odkázala na revidovanou směrnici evropského obchodování s emisními povolenkami, jejímž cílem je „snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným“.

„Revidovaná směrnice ETS umožňuje použít výnosy z dražeb emisních povolenek plošně pouze na rozvoj obnovitelných zdrojů, a nelze je proto použít na podporu dříve vystavěných zdrojů. V tomto ohledu neobsahuje revidovaná směrnice ETS žádné ustanovení o případných výjimkách či přechodných obdobích,“ řekl deníku Echo24 zdroj z komise.

Platby za podporované zdroje jsou součástí regulované složky ceny energií, kterou energetický regulátor v letošním roce výrazně zvedl. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za MWh víc. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.