Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.

„Klimatická neutralita pro mě je důležitá, mám děti a chci jim nechat životní prostředí v lepším stavu, než jsme ho našli,“ řekl Sunak. Těžbu v Severním moři nicméně v odpovědi na telefonický dotaz posluchačky hájil. Británie podle něj i po dosažení klimatické neutrality bude čtvrtinu své energie získávat z fosilních paliv a proto dává smysl je těžit „doma“.

„Je lepší těžbou podporovat ekonomiku, vytvářet pracovní místa, být méně závislý na diktátorech jako je Vladimir Putin a také snižovat uhlíkovou stopu tím, že nemusíme nic dovážet. To jsou podle mě všechno rozumné důvody (pro schválení dalších licencí),“ řekl dnes Sunak.

Britská vláda si dala za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a ačkoliv podle premiéra své emise skleníkových plynů snižuje nejrychleji ze skupiny vyspělých ekonomik G7 a oproti 90. létům minulého století je snížila téměř na polovinu, současná opatření k naplnění tohoto cíle nejsou podle projekcí odborníků dostačující. Aby byl rok 2050 realistickým cílem, musela by Británie do konce tohoto desetiletí oproti 90. létům produkovat skleníkových plynů o 68 procent méně, píše BBC.

„Neměli bychom si od nikoho nechat dávat přednášky. Naše čísla jsou fantastická, lepší než ta ostatních zemí,“ poznamenal dnes premiér v rozhovoru.

Británie se stejně jako Evropská unie rozhodla zakázat výrobu nových aut se spalovacími motory a investuje do obnovitelných zdrojů energie, překážkou je však ekologické bydlení. Británie má nejhustší síť plynových rozvodů z celé Evropy, což domácnosti podněcuje k tomu, aby plyn využívaly k vaření i topení, to podle listu The Guardian nyní dělá až 85 procent domácností. Vláda chce věc řešit dotacemi pro instalaci až 600.000 tepelných čerpadel každý rok do roku 2028. Ministr pro místní rozvoj Michal Gove nicméně na konci července varoval, že vláda musí brát v potaz, kolik opatření budou stát každého jednotlivce a stejně jako dnes Sunak hovořil o potřebě „rozvážného“ přístupu.

Rok 2050 jako termín pro klimatickou neutralitu vychází ze závazku Pařížských dohod, které podepsalo 197 států, omezit oteplení planety na 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Klimatická neutralita de facto znamená nevypouštět do ovzduší více skleníkových plynů, jako oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný, než dokáže planeta v lesích a oceánech absorbovat a zamezit tak silnější změně klimatu.