Svět netrpělivě očekává zprávy o zahájení pozemní invaze izraelské armády do pásma Gazy. Ohlášená operace má eliminovat další útoky islámských radikálů z teroristického hnutí Hamás, které od soboty zabily tisíce lidí. Izrael už zahájil blokádu a leteckými údery si připravuje půdu pro pozemní invazi do Gazy, s níž ale zatím vyčkává. Jak bude vypadat další postup a hrozí na Blízkém východě eskalace konfliktu?

Izrael shromáždil na hranici s Gazou desetitisíce vojáků připravených podniknout pozemní invazi. I když by mohla propuknout každou chvíli, vojáci a rezervy k ní zatím nedostali pokyn. Předcházet jí zřejmě budou speciální operace, které mají za cíl záchranu zajatých rukojmí, další ostřelování a letecké bombardování strategických cílů, jako jsou základny a infrastruktura teroristů (izraelská armáda podle nejnovějších informací zasáhla už tři tisíce cílů). Teprve pak může pozemní operace propuknout naplno i se zapojením tanků a těžké techniky. Podle otevřených zdrojů se do jedné z prvních bojových akcí již zapojily také izraelské stíhačky F-35.

Izraelci, kteří se z prvních útoků rychle oklepali a během největší mobilizace v historii země dokázali povolat do armády více než 300 tisíc rezervistů, by mohli využít momentu překvapení. Ukvapení se by znamenalo obrovské ztráty na lidských životech. Je také potřeba vzít v potaz, že hnutí Hamás si útoky, které začaly v sobotu, přesně načasovalo a plánovalo je patrně dlouhé měsíce, což znamená, že palestinští teroristé s izraelskou odvetou počítali a mohou na ni být dobře připraveni.

Jednotky tak budou muset postupovat opatrně. Panují také obavy, že by v rámci operace mohlo dojít k zabití mnoha civilistů, kteří nemají kam odejít z Gazy, která je momentálně pod „totální blokádou“ a odstřižena i od elektrické energie. To by mohlo uškodit izraelské reputaci na mezinárodní scéně.

Samotná operace vedená proti Hamásu může podle analytiků trvat i několik týdnů a je otázka, v jaké chvíli bude zaveleno k pozemnímu útoku, který se v tuto chvíli zdá jako nevyhnutelný. Také podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua čeká zemi „dlouhá a těžká válka“.

V hustě osídleném pásmu Gazy žije přes dva miliony lidí. Izraelská armáda tak bude muset v každém případě obklíčit menší územní celky a města a izolovat je od okolního světa a postupně přefiltrovat civilní obyvatelstvo od desítek tisíc stoupenců radikálního teroristického hnutí, což zabere nějaký čas. Pak by mohly být vytvořeny humanitární a únikové koridory, například směrem do Egypta.

Hrozí navíc, že by konflikt mohl v následujících dnech a týdnech ještě více eskalovat. Izrael má sice proti Hamásu značnou vojenskou a technologickou převahu, jeho ozbrojené síly ale mohou mít co do činění s rozsáhlejší koalicí protivníků a spojenců islamistického hnutí, jako je libanonská teroristická organizace Hizballáh, která se do konfliktu už otevřeně zapojila a na Blízkém východě koncentruje významnou vojenskou sílu. K podporovatelům Hamásu patří také úhlavní nepřítel Izraele Írán, jenž teroristům zřejmě pomohl s plánováním útoku na Izrael, a také syrský režim Bašára Asada.

Nezvykle blízko konfliktu se drží také největší vojenský spojenec Tel Avivu Spojené státy. Ty už v úterý dokončily přesun své největší letadlové lodě USS Gerald R. Ford plující s několika tisíci vojáky do východního Středomoří, kde by měla být spolu s americkými křižníky a torpédoborci připravena poskytnout bránícímu se Izraeli podporu v případě, že se situace ještě vyostří. Americký prezident Joe Biden naznačil, že jde o zdvižený prst především vůči Íránu. „Přesunuli jsme flotilu kolem americké letadlové lodě do východního Středomoří a posíláme do tohoto regionu více stíhaček, čímž jsme Íráncům dali jasně najevo: ‚Buďte opatrní‘,“ řekl Biden směrem k íránskému režimu. Podporu Izraeli potvrdil ve čtvrtek osobně také americký ministr zahraničí Antony Bliken.