FINANCOVÁNÍ Z TŘETÍCH ZEMÍ

Neziskovky, školy i média by měly přiznat zapojení „zahraničních agentů“. EU prahne po transparentnosti

FINANCOVÁNÍ Z TŘETÍCH ZEMÍ
Neziskovky, školy i média by měly přiznat zapojení „zahraničních agentů“. EU prahne po transparentnosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská komise představila zákon, kteří mnozí nazývají jako zákon o zahraničních agentech. Jedná se o legislativu o transparentním informování o financování institucí z mimounijních zemí. Podle něj by nově neziskové organizace, školy nebo média fungující v zemích Evropské unie měly transparentně informovat, zda je financují státy mimo EU s cílem ovlivnit politickou scénu nebo legislativu. Taková rizika prý přichází převážně z Číny nebo Ruska.

Za návrhem nové unijní legislativy, která se nachází v unijním balíčku na obranu demokracie (Defence of Democracy), stojí tým místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, podle které by tak měla být chráněna Evropská unie před vlivy "zvenčí", "které by mohly narušovat demokracii". Podle jejích dřívějších vyjádření jde převážně o sledování politického vlivu třetích zemí, který by prostřednictvím financování mohl být vyvíjen na různé firmy, jako jsou neziskové organizace, média nebo školy. Transparentně by se měly uvádět pouze příjmy od konkrétních států, nikoliv soukromých firem.

"Evropa je otevřená demokracie – ale toho lze využít. Hrozbu zahraničního vměšování budeme řešit novým zákonem nařizujícím transparentnost jako součást balíčku Obrana demokracie," uvedla Jourová v úterý. Ke zlepšení demokratické odolnosti pak vyzvala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Jsme a zůstaneme otevřenou společností. Ale také víme, že se mnozí snaží zneužít naší otevřenosti. S novým balíčkem Obrana demokracie ochráníme naše demokracie před skrytým zahraničním vměšováním," uvedla v úterý při představování celého balíčku.

Jourová už v červnu v rozhovoru pro Český rozhlas uvedla, že legislativa je připravovaná zejména kvůli financování institucí zeměmi, které nemají dobré úmysly. "Je podezření, že vnější vlivy a vnější i negativní tlaky narůstají," uvedla Jourová s tím, že k těmto aktivitám má EU "velice sporadické informace". Rizika podle ní přicházejí hlavně z Ruska nebo Číny, ale jmenovala i Írán nebo Katar. Uvedla ale, že součástí balíčku nebude žádná "černý listina", která by rozlišovala třetí země na hodné a špatné.

Financování z třetích zemí by podle návrhu EK nemuselo být zveřejňováno vždy, nebude nutné uvádět například finanční příspěvky pro běžný chod institucí. Uvádět by se měly pouze aktivity s cílem ovlivnit politickou scénu nebo legislativu. Instituce, které jsou financovány z třetích zemí podle Jourové nečekají žádné sankce. Administrativní sankce ale nemine ty organizace, které pravdivě neuvedou zdroje svých příjmů.

Představení celého balíčku na ochranu demokracie bylo původně plánováno na druhé čtvrtletí roku 2023, nakonec bylo ale i kvůli rozsáhlé kritice, například od neziskových organizací, několikrát odloženo. Nyní tak budou mít zákonodárci v Evropském parlamentu a Radě ministrů EU pouze tříměsíční lhůtu na projednání, změnu a schválení nového zákona.

Obavy ze směrnice Evropské komise mají převážně neziskové organizace. Organizace Civil Society Europe, the European Partnership for Democracy a Transparency International na konci listopadu varovaly, že návrh EK "může porušit primární právo EU a ovlivnit jak ekonomické svobody, jako je kapitál a usazování, tak základní práva, jako je právo na shromažďování, vyjadřování, ochranu osobních údajů a soukromí".

Legislativa by podle neziskových skupin mohla také "omezit možnosti lidí a organizací shromažďovat se, vyjadřovat názory nebo se zapojit do propagace". Poukázaly pak na nedávné případy v Maďarsku, kde podle občanské společnosti a akademiků vláda Fideszu Viktora Orbána využívá pravidla pro financování nevládních organizací ze zahraničí k potírání nevládních organizací, které prosazují demokratické a akademické svobody, a skupin prosazujících práva LGBTQ+, uvedl server Euractiv.

Ochrana osobních údajů, na jejíž porušení v souvislosti s legislativou upozorňovaly neziskové organizace, by podle návrhu EK neměla být nijak porušena. Veškeré údaje v registrech financování by měly být prezentovány neutrálně, tak aby nevedly k diskreditaci institucí financovaných třetími zeměmi.

Vlastní seznamy organizací a institucí, které financují mimounijní státy, by měly mít všechny členské státy. Do těchto seznamů by se podle návrhu EK pak měly registrovat organizace, které za rok od třetích zemí obdrží částku vyšší než jeden milion eur, tedy zhruba 24 milionů korun. V jednotlivých členských státech by na to měly dohlížet nově zřízené dozorčí rady.

V registru by kromě názvu instituce a názvu financující instituce z třetí země měly být i informace o tom, za jakým účelem byly finance poskytnuty. Právě na správné vedení registru by měly dohlížet dozorčí rady. Registry by se pak měly aktualizovat jednou ročně.

Jourová v červnu pro Český rozhlas uvedla, že se k návrhu tohoto zákona pro Evropskou unii uchýlila po vzoru Spojených států a Austrálie, kde již platí a po vzoru Velké Británie a Kanady, kde na něm rovněž pracují. Legislativa se k projednání dostane až v příštím roce, platit by pak mohla od roku 2025 nebo až 2026.

kap

17. prosince 2023