Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je proti možnosti, že by si stát vytvořil nový důchodový pilíř a budoval z peněz v něm uložených například jaderné bloky nebo dopravní infrastrukturu. Seriózní debatu o druhém pilíři by podle svých slov uvítal, nicméně návrh, který především hnutí ANO proklamuje v médiích, je podle něj nedomyšlený a nedává ekonomický smysl. V řešení je možnost sahat do již existujících penzijních fondů či zdrojů pojišťoven.

Hnutí ANO navrhuje státem garantovaný pilíř, který by byl využit pro investice například do jádra nebo dopravní infrastruktury. „Stát si bude muset půjčovat na veřejném trhu a je otázkou, proč by měl splácet stovky miliard na úrocích bankám, když může zhodnotit peníze budoucím seniorům. Říká se tomu skandinávský model. Mimo jiné podobně to již činí v Německu. Lidé by měli jistotu, že o peníze nepřijdou, rozumné úroky, byli by součástí budování infrastruktury a stát by získal částečné zdroje na výstavbu,“ řekl pro Echo24 Havlíček.

Proti se nicméně postavil ministr financí Stanjura. „Hnutí ANO přišlo s tím, že chtějí nový pilíř. Klíčová otázka je, jestli to má být nad rámec současného sociálního pojištění, tedy že bychom zvýšili sociální pojištění a nebo by to bylo jako za naši vlády, že by se to odvádělo do prvního pilíře. Jejich představa je, že by se zvýšily odvody, tak nevím, jak by to mohlo být motivační,“ uvedl Stanjura na středečním setkání s novináři.

Systém podle něj nefunguje jako perpetuum mobile. „Představa, že máme druhý pilíř a zaplatíme z toho jádro, silnice, železnice… tak z čeho ale pak budeme platit těm lidem? To nejsou projekty, které jsou návratné za osm, deset, dvanáct let. Já jsem u těch jednání nebyl, ale přijde, že jen nepromyšleně odvádí pozornost od toho návrhu změn v důchodech, který připravila vláda, respektive Marian Jurečka,“ uvedl Stanjura.

Ať se odvodům říká daně. Chová se to tak

Návrat k seriózní debatě o druhém pilíři by podle svých slov klidně ocenil. „Ale musíme se bavit, jestli to zvýší celkové zatížení, možná by nebylo špatné na příští volební období přejmenovat zdravotní a sociální pojištění na daně, protože se reálně chovají jako daně. A když je to pojištění, tak si mnozí myslí, že si spoří na stáří a nedochází jim, že platí jen stávající důchody. Nějak se nám za těch třicet let nepodařilo vysvětlit, co je to průběžný systém,“ uvedl Stanjura.

„Nicméně tento návrh je nedomyšlený a za mě nedává žádný ekonomický smysl. Není žádný nástroj, který by nezvyšoval dluhy. I kdyby se to prosadilo, tak to bude postupně nabíhat, rozhodně to není tak, že bychom tam třeba za rok měli bilion korun, který bychom mohli investovat,“ dodal.

Stávající fondy by se mohly využít

Připomněl, že něco jiného je možnost investovat peníze ze stávajících penzijních fondů či z fondů pojišťoven. „Řešili jsme to i s Asociací penzijních společností a chystáme legislativní nástroje, aby to šlo,“ uvedl Stanjura.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 už dříve řekl, že vláda se myšlenkou využití volných prostředků dlouhodobě zabývá. „Nejedná se jenom o jádro, ale o financování dalších oblastí, samozřejmě se státem garantovaným úročením, to je klíčová podmínka. Aktivně to nyní řešíme včetně toho, jaká legislativa, respektive jaké zákony by se musely měnit. Dáváme dohromady, o jaké nástroje by se mohlo jednat. Jedním z nich by kromě financí z důchodových fondů mohly být třeba volné peníze pojišťoven,“ uvedl Kupka.

Místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček uvedl, že osobně tuto iniciativu podporuje. „Jeden z neduhů české ekonomiky je, řekněme, nízká dynamika kapitálového trhu. Česká ekonomika tento potenciál využívá výrazně méně, než je tomu v okolních zemích. Nemalé zdroje, které mají občané uloženy například v důchodových fondech by podle mého názoru mohly být investovány mnohem efektivněji také do projektů se státní garancí, jako je například výstavba nových jaderných zdrojů či investice do dopravní infrastruktury,“ řekl pro Echo24 Vlček.

S ambicí souhlasí také lidovci. „Osobně se domnívám, že zejména finance dobrovolně spořené ve třetím pilíři důchodového systému by měly být investovány i do infrastrukturních a dalších strategických projektů státu. A to s přiměřeným tržním výnosem a zejména s minimální mírou rizika. A není důvod, aby mezi tyto projekty nepatřila také výstavba bloků jaderné elektrárny,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 uvedl, že v penzijních fondech měli na konci loňského roku účastníci uloženo necelých 600 miliard korun. „To není nijak ohromující suma peněz, která by mohla řešit problém zajištění životní úrovně budoucích penzistů a vlastně ani dostatečný balík na financování vládních investic, jak se někdy navrhuje. A to především proto, že to není žádná hromádka peněz, na které je možné jen tak sáhnout jako do pokladničky,“ přiblížil Dufek.

„Většina z těchto peněz je dávno zainvestovaná do různých forem dluhopisů a akcií, takže volných peněz třeba na běžných a termínovaných účtech je tam jen asi 80 mld., z nichž velkou část představuje nutná likvidita pro fungování celého systému,“ dodal ekonom.